Dlouhý čas nosil nálepku příležitostného náhradníka. Jednou se v nominaci objevil, podruhé na něj kouč Brückner zapomněl. Až přišel říjen 2006 a jeho famózní bratislavský večer. Životní zápas proti Slovákům Libora Sionka rázem posunul do kategorie důležitých hráčů. "Spousta lidí na mě pak začala pohlížet jinak," říká reprezentační záložník. KODAŇ - Po dvacetiminutové jízdě z tréninkového centra FC Kodaň brzdí Sionkův vůz v městečku Varlöse, kde si s rodinou pronajal domek. Před mateřskou školkou na něj čeká manželka Martina s tříapůlletou dcerkou Klárkou, v kočárku si lebedí nedávno narozený syn David Nicklas. "Narodil se v Dánsku, proto to druhé jméno," vysvětluje pyšný otec. Kodaň je pro Sionkovy za poslední čtyři roky už čtvrtou adresou. Tentokrát by ji prý už za žádnou cenu nechtěli měnit. * O Dánsku mluvíte jen v superlativech. Existuje vůbec něco, s čím byste v Kodani nebyl spokojen? "Nenapadá mě nic. Už jen přijetí v klubu, každý se vám snaží pomoci, nic není problém zařídit, všechno funguje výborně. Když jsem přišel do jiných klubů, nabídl mi pomoc některý z hráčů, ale tady vám chce pomoci každý. Hodně se tu klade důraz na rodinu, na děti. Po zápase lítají v kabině, po hřišti, ve VIPu. Rodina je prostě součástí dění klubu, a to se mi strašně líbí." * Dá se říct, že právě v Kodani si to užíváte ze všech zahraničních angažmá nejvíc? "Užíval jsem si to i v Rakousku, protože jsme vyhráli titul i pohár. Co se týče země, je Dánsko krásné na život. Srovnal bych to s atmosférou Rakouska. To se mi možná líbilo víc, protože tam jsou Alpy, kdežto Dánsko je placka. Ale co se týče výletů a rodinných aktivit, tady toho je taky spousta." * Dánové milují jízdu na kole. Přidal jste se? "Samozřejmě. Není to tady tak náročné jako v Rakousku."(směje se) * Jezdíte často? "Spíš manželka. Někdy si ale dcera vymyslí, že chce jet, tak vyrazíme. Ale jen takový malý okruh. Je sice stále poměrně zima, ale i tak jsem s malou nedávno na kole seděl."(směje se). * A co spoluhráči? "Jezdí hlavně mladí. Ti klidně přijedou i na trénink. Nemají to daleko, jen čtvrt hodinky. Tady je to běžné. Přijdou do kabiny, kalhoty mají sepnuté gumičkami, někdy si je dobírám." * Říkáte, že je v klubu rodinná atmosféra. Chodíte si se spoluhráči třeba sednout občas na pivo? "Není to pravidlo, občas vyrazí skupinky. Není to o tom, že se jde sednout povinně, prostě parta drží pospolu v kabině. Samozřejmě, svobodní si třeba po zápase vyrazí ven, ale spousta hráčů se věnuje rodině." * Přestupu ze slavných Rangers loni v létě jste se nebránil? "Neváhal jsem ani minutu, poslední půlrok tam byl těžký. Přestup jsem si přál i vzhledem k reprezentaci a Kodaň se mi jevila jako dobrá možnost. Teď můžu říct, že jsem vždycky snil o něčem takovém, co tady prožívám. Jsem maximálně spokojený, dokážu si představit, že tu strávím víc než dva roky, co mám smlouvu." * Třeba do konce kariéry? "Když to přeženu, tak klidně. Samozřejmě se uvidí, co bude. Ale momentálně jsme tady s rodinou tak spokojení, že se nám jinam nechce." * Přesto, neberete odchod z Rangers jako ústup ze slávy? "Já jsem to tak nebral. Přišel nový kouč, podmínky pro mě se změnily. Tedy nejen pro mě, ale i pro ostatní, kteří přišli za bývalého trenéra Le Gu ena. Z nich zůstal v Rangers jen jeden, sedm jich odešlo včetně mě. Cítil jsem, že to tam bude hodně těžký, což se potvrdilo. Kdybych dával každý zápas gól, bylo by to z mé strany neprůstřelný. Ale to jsem nedával. Po půlroce jsem všechno zhodnotil a snažil se odejít. Naskytla se Kodaň, a vůbec toho nelituju. Právě naopak." * Sedí vám dánský fotbal? "Myslím, že ano, cítím se moc dobře." * Je to po tvrdém skotském stylu úleva? "Ve Skotsku to bylo opravdu tvrdé, hlavně zápasy venku. To kolikrát nebylo o fotbale, ale o soubojích. Vždycky se pobavím, když se někteří novináři ptají, jak snáším tvrdý dánský fotbal. Tady to ale vůbec takové není, dánský fotbal není typicky skandinávský, jak si každý myslí, ale naopak technický. Třeba jsme hráli proti Lyngby, a přestože oni byli outsidery, snažili se o technický fotbal. Ano, dostali nakonec čtyři góly, ale myslím, že spousta týmů jinde by to zabetonovala. Stejně jako když někam přijede Sparta, tak jsou soupeři spokojeni s remízou." * Hraje se tedy v Dánsku víc pro lidi? "Ano, je to mnohem otevřenější, padá víc branek než v české lize, kde je to takové svázané, body z venku jsou považovány za zlaté. Samozřejmě, i dánský fotbal má mnoho chyb, nechci tvrdit, že by si měl český brát z dánského příklad. Ale asi je to tu pro diváka zajímavější než v Česku." * Pojďme k reprezentaci. Dlouhý čas jste se pohyboval na hraně, v posledních měsících se to ale otočilo ve váš prospěch. Cítíte se pro národní tým důležitým hráčem? "Byl jsem nominovaný v posledních zápasech a nevyzněly pro mě špatně. Cítím se součástí, a když mi to i jde, mám pocit, že jsem pro nároďák i důležitý. Je ale pravda, že se toho pro mě za poslední čas změnilo hodně. Dřív jsem nastupoval na dvacet minut, což pro mě nebylo zrovna ideální. Pak jsem dostal víc prostoru. Když se ohlédnu za kvalifi -kací, podařilo se mi dát tři góly, mám tři asistence. Neodehrál jsem všechno, takže statisticky to není špatné. Z tohoto pohledu musím být spokojený." * Zlomilo se všechno v zápase na Slovensku, kde jste exceloval? "Hodně lidí mi ten zápas připomíná. Ale už je to pryč, uplynulo hodně času. Po něm přišla další, určitě ne špatná utkání. Třeba doma s Irskem nebo v Německu." * Ale zlomový byl, ne? "Tak spousta lidí na mě začala po tom zápase pohlížet jinak. Ale myslím, že už to je skoro zapomenuté a rozhodně se jen z tohoto zápasu nedá žít. Samozřejmě, tam to byl jednoznačně můj nejlepší výkon v nároďáku, ale myslím, že pokud je hráč schopen podat takový výkon, tak na to asi má. Nevěřím, že je náhoda, když obejdu tři protihráče a dám gól. Jen to v sobě najít, víc si věřit." * Proč jste si dřív nevěřil? "Když odehrajete deset zápasů po pěti minutách, není to ono. Jste kritizovaný, a když pak dostanete příležitost od začátku, jste svázaný. Na druhé straně když budu hrát a z deseti zápasů odehraju pět výborně, tři dobře, dva průměrně, tak vím, že už nějaký základ mám." * Narostlo vám po Slovensku sebevědomí? "Určitě, co jsem začal hrávat, je to lepší. Přišly góly i asistence. To mi pomáhá v tom, že jsem platný." * Přenáší se to určitě i do klubu. Nedávný duel s Horsens jste rozhodl z penalty. Berete jako ocenění, že vám trenér v tak vypjatém momentu dal důvěru? "Ano, starší hráči a trenér se radili, řekli své favority na penaltu. Našli dvě jména a rozhodli se pro mě. To mě svým způsobem hřeje, protože cítím důvěru od kluků. Jsem rád, že jsem proměnil. (směje se) Ale nebyla to poslední minuta, tolik jsem se neklepal. Bylo by ještě dost času to napravit." * Šel byste na penaltu v minulosti? "Před pěti lety jsem kopal dvě na Spartě. Jednu jsem dal, druhou mi chytil Poštulka. Tam to byla padesátiprocentní úspěšnost." * Blíží se EURO. Má český tým šanci uspět? "Těžko se teď tipuje. Soupeře ve skupině známe, pokud podáme kvalitní výkony, měli bychom postoupit. Hlavně doufám, že se nám uzdraví hráči, které ke kvalitnímu výkonu potřebujeme. Rosický, Čech, Jankulovski. Pak můžeme pomýšlet i dál." * Zklamalo by vás, kdybyste v zahajovacím duelu šampionátu proti Švýcarsku nebyl v základní sestavě? "Naděje na základní sestavu si dělám, chtěl bych hrát. Asi jako každý." *** Cítím se součástí reprezentace, a když mi to i jde, mám pocit, že jsem pro nároďák i důležitý. LIBOR SIONKO Narozen: 1. 2. 1977 Výška/váha: 176 cm/70kg Stav: ženatý, manželka Martina, dcera Klára (3,5), syn David (3 měsíce) Kariéra: Baník Ostrava (1993-1995 a 1997-1999, 46 zápasů/11 gólů), Třinec (1995-1996, 12/3), VTJ Znojmo (1996-1997), Sparta Praha (1999-2003, 95/25), GAK Graz (2004, 6/0), Austria Vídeň (2004-2006, 63/8), Glasgow Rangers (2006-2007, 18/3), FC Kodaň (2007-???, 16/6) Reprezentace: 29 zápasů/4 góly Debut v reprezentaci: 28. dubna 1999 ve Varšavě v utkání Polsko-Česko 1:2 - v 58. minutě střídal Karla Poborského Úspěchy: 2. místo na ME do 21 let (2000), účast na olympijském turnaji v Sydney 2000, tři zisky titulu mistra české ligy se Spartou, dva tituly mistra rakouské ligy (GAK Graz, Austria Vídeň), vítěz Rakouského poháru (GAK Graz), účast na MS 2006 I když má Libor Sionko 2 na kontě 29 reprezentačních startů, kupodivu jen ve dvou utkáních absolvoval celých 90 minut. V kvalifi kaci MS 2002 proti Islandu (výhra 4:0 v říjnu 2000) a v kvalifi kaci MS 2006 v Arménii (výhra 3:0 v říjnu 2004). V ostatních zápasech střídal, nebo byl střídán. O autorovi| ROBERT NEUMANN, neumann@deniksport.cz fotbalový expert deníku
Témata:
