KRONIKA DNE POZNÁMKA MIROSLAVA HORÁKA Hokejový národní tým ztratil svého šéfa, David Výborný se od roku 1996 pravidelně hnal za medailí z mistrovství světa. Po dvanácti letech řekl STOP. Zabolí to, ale s realitou se reprezentace musí srovnat. Letos, za rok, za dva... Ano, je to trochu šok. Pár týdnů na rozmyšlenou obvykle znamená sepsání omluvenky. To se docela čekalo. Ne však Výborného konečné sbohem. Přesto, tenhle bojovník a mistr hokejových kulišáren má na to nezpochybnitelné právo. Kdo jej za tento krok začne odsuzovat, je krapet mimo. Pětinásobný světový šampion je ten poslední, kdo by mohl být peskován, že mu dres národního mužstva už nic neříká. Takže poprvé bez Výborného... Jaké to bude? Nejhorší by bylo, kdyby se národní soubor a jeho velitel položil do smutku. To není cesta kupředu. I když to moc optimisticky nevypadá ani s uzdravením Tomáše Vokouna, reprezentaci neradno zatracovat. Jsou tu další hokejisté, kteří mohou povstat a říci si o pozici lídra. A navíc existuje reálná šance doplnění kádru o pár hráčů, jimž se nepovede postoupit Stanley Cupem. Eliáš, Erat, Židlický, Škoula. Ti by mohli pozvednout úroveň týmu. A že už teď není vůbec špatná, ukázal i včerejší duel v Liberci.
