50 nejmocnějších, Top 10

1. Jaroslav Vacek, místopředseda ČMFS

S jednou věcí si v českém fotbale můžete být jisti. Ať už bude svaz řídit Petr nebo Pavel, určitě v zákulisí nebude scházet tahle těžká váha. Bývalý judista Vacek je prostě fotbalová konstanta. Na svazových penězích za televizní a reklamní práva totiž seděl, sedí a sedět bude, protože to je to, oč mu běží. Úzce spolupracoval s Chvalovským, potutelně se usmíval za Obstovými zády, bezuzdně se řehtal, když se veškerá palba nasměrovala na dalšího jeho dočasného kamaráda Košťála. A teď vytáhne z klobouku Popoviče, Vinše – nebo klidně i Haška. Bez „bankéře“ Vacka to prostě nejde, on se odstavit nedá – a to vědí všichni. I rebelant Kubíček. Otázka zní: s kým teď půjde Vacek do holportu? Nikoli: kdo si to s ním rozdá? Takového odvážlivce by totiž okamžitě sejmul na ipon.

Rozhovor s Jaroslavem Vackem čtěte zde >>>

2. Tomáš Rosický, kapitán reprezentace

Říká se, že nikdo není nepostradatelný. Není to pravda. Tenhle chlapík, který má i v sedmadvaceti vizáž rozpustilého kluka, se totiž ukázal jako plejer pro český fotbal naprosto nepostradatelný na letošním EURO. Nikde není psáno, že s Rosickým by se postoupilo, ale při jeho absenci vypadal český tým v konkurenci svištících portugalských neřkuli nizozemských rychlíků jako ztěžka se rozjíždějící trambus. Výtečný brankář je dobrá deviza, ale fungovat musí celá osa. A ve středu zálohy to bez Rosického prostě nešlo. Modleme se, ať se dá rychle do kupy. Jinak bude zase ouvej.

3. Petr Čech, brankář reprezentace

Funkcionáři se mezi sebou můžou třeba navzájem uhádat k smrti, jenže to, co se bude vždycky počítat jako hlavní, je výsledek vybojovaný na hřišti. A potřebná vítězství může získat jen skvělý tým, tvořený co nejlepšími individualitami. Nikdo nepochybuje o tom, že do superkategorie světových hráčů patří i gólman Chelsea. Mladý muž, který tvoří pozitivní image českého fotbalu. Jeho chování i způsob vyjadřování snese měřítka vysoké společenské úrovně, udržuje si stabilně špičkovou výkonnost. Proto na něj „letí“ sponzoři, proto s Chelsea podepsal skvělý dlouhodobý kontrakt. Když takový člověk jednou za čas zklame, je to pro tým o to větší rána...

4. Alexander Károlyi, předseda disciplinárky

Šedá eminence svazové politiky šla v poslední době do několika otevřených půtek. S Kubíčkem, s Lněničkou... A do země je Károlyi rozhodně nezadupal. Mistr jemné diplomacie neslavil úspěch ani ve své snaze o to, aby u reprezentace zůstal Brückner, ani aby ho nahradil Chovanec. Ale odepisovat Károlyiho by bylo stejně pošetilé jako u Vacka. A moc dobře to vědí i v Olomouci.

5. Pavel Zíka, hráčský agent

I kdyby mu nic jiného nevyšlo, díky spolupráci s Petrem Čechem si může lebedit do konce života. Ale on ji navíc dokáže brilantně rozvíjet. Způsob, jakým pracuje s marketingovými a reklamními právy svého hvězdného klienta, je v porovnání s činností konkurence o mílové kroky vpředu. A navíc se proslýchá, že u nového reprezentačního kouče by to měla mít Zíkova agentura dobré...

6. Pavel Paska, hráčský agent

V poslední době měl spíš starosti. Rosický se zranil, Baroš nestřílel góly, Koller už také nemládne... Jenže portfolio jeho hráčů je pořád mimořádně kvalitní, navíc údajně získal v posledních týdnech velmi silnou pozici na Spartě. A netrpělivě čeká, až mu do plné krásy dorostou hvězdy zítřka: útočník Tottenhamu Pekhart nebo mladičký Kadlec, kterého právě přesunul z „dolíčku“ na Letnou.

7. František Hrdlička, ředitel Teplic

Usměvavý strejda z Teplic? Kdepak, nenechte se zmást! Na Stínadlech přečkal všechny bouře a momentálně je na vrcholu. Ve výkonném výboru ČMFS zastává velmi silnou pozici, navzdory Košťálovi prosadil do křesla reprezentačního kouče „svého“ Petra Radu a tím určitě nekončí. Miliony za Džeka a Fenina dělají divy, Teplice jsou v zákulisí silné jako nikdy předtím.

8. Vlastimil Košťál, místopředseda ČMFS

Možná jde jen o nějakou záměrnou mystifi kaci. Ale vypadá to reálně. Co? Zdá se, že nemilovaný král pomalinku couvá, odchází... Národní stadion nebude, miliardy odnikud nepotečou, možná proto ztrácí zájem o fotbal – a fotbal zase o něj. Analýzy praví, že výsledek volby reprezentačního kouče byl jeho velkou porážkou. Pokud odejde, bude to v klidu, nebo za sebou odpálí pontony?

9. Petr Rada, trenér reprezentace

Bývaly časy, kdy trenéři, kteří měli ambice vést jednou reprezentační tým, směrovali své kariéry neomylně do Blšan. Teď je doba jiná, doporučí je adresy Jablonce či Teplic... Nikdo ho nebral moc vážně, a on to přesto dokázal, stal se hlavním trenérem národního týmu. To je pozice, v níž můžete získat neskonalou slávu, ale i věčné zatracení. Záleží na Petru Radovi, kterým směrem se teď vydá.

10. Ivan Hašek, trenér Al Ahlí

Znechucení národa Košťálem a neutuchající touha lidu po pozitivním protipólu vybudovala Haškovi v očích české veřejnosti pozici světce-spasitele. Tak všeobecné podpoře se v této zemi těšil v posledních 20 letech snad jen Václav Havel. Hašek o tom ví a na pokračujícím antagonismu vůči současnému ČMFS ji průběžně přiživuje. Jenže co dál? Přijde chvíle, kdy převezme odpovědnost?

Top 50, další pořadí najdete zde >>>