Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o fotbal, ví, že Karel Brückner byl schopný taktik a stratég. Svými kousky často motal hlavy soupeřů. Ovšem jen málokdo zná různé historky, které se mu přihodily. Pojďme se tedy na ně podívat.
... Brückner zpěvákem
Při návratu z nepovedené olympiády v Austrálii v roce 2000 strávili čeští fotbalisté v letadlech na trase do Prahy nekonečné hodiny. Na Brücknerovi však ani nebylo poznat, že by jej to nějak unavovalo. Občas si objednal skleničku vína, ale hlavně měl na uších sluchátka a poslouchal svého oblíbeného Mozarta. Někdy se však nechal kouzelnou hudbou unést. A to se pak do tiché paluby letadla najednou zničehonic ozvalo hlasité Brücknerovo prozpěvování: „Náá, na, na, nááááá.“ Ostatní cestující jen vylekaně zvedli hlavu a kouč si v tu chvíli uvědomil, že neletí sám...
... Brückner svůdníkem
Brückner se ženám líbil. A nikdy nezastíral, že se ženy líbí jemu. „Pořád za nimi pálil,“ potvrzuje olomoucký ředitel Jiří Kubíček, který kouče zná velmi dobře. „Házel jim do kabelek různá psaníčka ve smyslu: Ve čtyři tam a tam, Karel. Jedno dokonce hodil i do kabelky mé ženy, ale to jsme ještě nebyli spolu,“ usmívá se Kubíček.
... Brückner šachistou
Není tajemstvím, že hraje rád šachy. Během trenérské kariéry se jeho soupeři často rekrutovali z řad nejbližších spolupracovníků. Jedním z nich byl i František Komňacký, který pod zkušenějším kolegou pracoval v Drnovicích (1994). „Jeden čas jsme hrávali opravdu často a rádi. Stávalo se, že trénink byl ve tři a ještě minutu před třetí jsme rychle tahali. Taky si vzpomínám na jednu partii, která se protáhla do půl třetí ráno. Předtím jsem vyhrál, tak chtěl odvetu. Zapálil si cigaretu, vyfouknul ten dým na mě, čímž mě samozřejmě naštval,“ vzpomíná současný trenér Jablonce.
Karel Brückner • Foto Jaroslav Legner, Sport
Jejich bitvy prý bývaly velmi vyrovnané. „Karel je dobrý šachista. Hodně přemýšlivý, na můj vkus někdy až moc dlouho,“ dodává Komňacký. Brücknerovo šachové umění potvrzuje i někdejší svazový generální sekretář Petr Fousek. Na turnaji „jedenadvacítek“ v Číně uspořádal realizační tým klání v šachu. „Ukázal nám, jak se to hraje,“ uznal Fousek.
... Brückner hlídačem
Jako trenér „jedenadvacítky“ na své svěřence nedohlížel jako dráb, spíš jim nechával volnější režim. Jen si chtěl vždy pohlídat úvodní večery srazů v Praze. Brücknerovi bylo jasné, že hráče to táhlo na „výlety“ do města. Proto si sedl v hotelu Coubertin, kde „lvíčata“ bydlela, na recepci do křesla a vyhlížel, kdy se mladí fotbalisté vrátí. „Jenže většinou tam usnul, a když jsme přicházeli, tak se probral, prohrábl si vlasy a jenom nám v klidu řekl: Tak spát, spát. Jak byl rozespalý, tak si ani neuvědomil, že jsme kapku přetáhli večerku,“ směje se jeden z jeho bývalých svěřenců.
... Brückner svéhlavcem
Sezona 1986/1987. Brückner s asistentem Petrem Uličným sedí v noci před mistrovským utkáním na zámku Chudobín, kde se Sigma tradičně připravuje. „Ty, Johne, ten útok musíme změnit. Tam je Příložný, ale mně tam nějak nesedí,“ přemýšlí hlavní trenér. „Charlie, dej tam toho Romana Kocveldu,“ radí mu asistent. „Myslíš? Tak já dám na tebe,“ schvaluje nápad nadřízený. Uličný ráno potká Kocveldu a chlubí se: „Zařídil jsem ti základ.“ Jenže ve čtyři hodiny odpoledne kouká na soupisku a v útoku svítí jméno Příložný. „Karle, ty jsi ze mě udělal blbce!“ zlobí se asistent. „Víš, Johne, já se ve čtyři ráno probudil a rozmyslel jsem si to,“ zní vysvětlení.
... Brückner sadařem
Během angažmá v Drnovicích se tam teprve stavěl stadion, a tak musel klub trénovat na venkovských stadionech se špatnou kvalitou trávníku. Perfekcionistu Brücknera to pochopitelně štvalo, protože neměl dobré podmínky na práci. „Někdy ho to otrávilo natolik, že půl hodiny před koncem mi řekl: Vem to! A odešel. Vrátil se k autobusu, který tam na nás čekal. Nasedli jsme a on mi dal plnou hrst švestek,“ vypráví s úsměvem František Komňacký. Rozmrzelý kouč totiž chodil po vsi a občas lehce očesal nějaký strom. „Tenkrát na podzim jsme byli vitamíny hodně zásobení,“ dodává tehdejší Brücknerův asistent.
... Brückner vtipálkem
Svůj typický smysl pro humor demonstroval někdejší reprezentační kouč při jedné podpisové akci s fanoušky. Brückner vyfasoval stejně jako hráči štos fotografií, které mohl s podpisem rozdávat zájemcům mezi příznivci, přičemž mu bylo řečeno, že jich je pět tisíc. Větší zájem byl pochopitelně o hráče, ovšem i u trenéra se objevil asi osmiletý kluk, který požádal o fotku. Kouč sáhl do kapsy v bundě a vytáhl čtyři kusy. Za chvíli přiběhl další a zeptal se: „Neměl byste ještě jednu?“ Na to trenér odpověděl: „Ještě jich mám čtyři tisíce devět set devadesát šest...“
... Brückner vytrvalcem
V roce 1977 přestoupil Petr Uličný, tehdy sedmadvacetiletý fotbalista, z Plzně do olomoucké Sigmy. Pod trenéra Karla Brücknera. Tým jel na soustředění do Luhačovic a hráče napadlo svého nadřízeného před vytrvalostním během trochu provokovat. „Tréňo, že si to s námi nedáte?“ ptal se ho zlomyslně Uličný. Pochopitelně si myslel, že o více než deset let staršího kouče hravě předběhne. „Pořádně jsem se spletl. Já jsem doběhl osmý a Karel byl čtvrtý,“ kroutí dodnes nechápavě hlavou.
... Brückner hokejistou
Při angažmá v Brně, kam tehdejší čtyřicátník zamířil v roce 1979, šokoval hokejovým uměním. „Mysleli jsme si, jak hokej umíme. Ale on nás vyvedl z omylu. Vodil si nás jako malé kluky. Naháněli jsme ho, ale nemohli jsme ho chytit. Byl z nás nejlepší. Byli jsme z toho hotoví,“ vybavuje si brankář Josef Hron, jenž Brücknera přejmenoval na Jaka 15. Proč? „Měl skluz jako sovětský útočník Jakušev. A taky podobně vypadal,“ vysvětluje. Borci jen zírali, co s nimi jejich nadřízený na ledě vyvádí. Kouč je posléze informoval, že v mládí hrával druhou hokejovou ligu za Olomouc.
... Brückner cyklistou
Pod vrcholky Alp, kde reprezentace nabírala dech na MS, velí kouč Brückner k výběhu. Fotografové dostávají volnou ruku k snímkům, byť by to kouč nejradši zatrhl. Trenér sedá na horské kolo a pádí v předstihu na trať. Fotoreportéři nejdříve cvakají spouště na startu, pak prchají na předem vyhlédnutá místa, aby tam byli dříve než fotbalisté. Fotograf Sportu žene auto po malé silničce. Před ním autobus a zatáčka. V časovém presu sahá po kvapíkovém předjíždějícím manévru. Ale bacha! Z autobusového zákrytu se najednou vynořuje cyklista Brückner. Jen pár centimetrů a vezl se na kapotě! Jeho tvář v mžiku brunátní, z úst letí hromy a blesky. Na můstek za potůčkem, kde stepují fotografové, již kolo pouze vede. „Konec,“ pronese stroze k tiskovému mluvčímu reprezentace. Pánové fotografové balí fidlátka a on vede kolo dál...
... Brückner barmanem
Olomouc se zapsala do Evropy v ročníku 1991/1992, kdy v Poháru UEFA došla až do čtvrtfinále, kde ji zastavil Real Madrid. Začínala však proti severoirskému Bangoru. Brückner potíral názory, že jsou to amatéři, kteří by neměli vzdorovat. Až podrážděně reagoval na slůvka o jejich síle. Po výhře 3:0 na půdě protivníka už tak úzkostlivý nebyl. Asi hodinku před odvetou pozval do kanceláře novináře a nalil jim pravou irskou whiskey, kterou dostal manažer Kubíček v Bangoru darem. „Teď už stejně hráče nic nenaučím a jsou to opravdu amatéři,“ mávl rukou. Olomouc vyhrála opět 3:0.
... Brückner řečníkem
Po půl roce na Slovensku se kouč loučil s Interem Bratislava. Klub uspořádal rozlučkovou party, Brückner si vzal slovo a postupně promluvil ke všem zúčastněným skupinám. „Páni funkcionáři, pokud nebudete svou práci dělat pořádně a budete ztrácet čas zbytečnostmi, nikam se neposunete.“ Přítomní novináři se smáli. „Páni fotbalisti, máte talent, ale to nestačí, musíte na sobě pracovat,“ pokračoval kouč. Novináři se smáli ještě víc. „A pro vás novináře v tom rohu, co se furt smějete, to platí jakbysmet,“ uzavřel Brückner. A novináři se nesmáli.
