Středeční katastrofa vystrašila řadu legionářů v KHL. V nebi nad Ruskem se přestávají cítit bezpeční. „Někteří hráči říkají, že už tu hrát nebudou,“ tvrdí Miloš Říha, kouč Petrohradu.
Plány ruských bossů přibližovat Kontinentální ligu na úroveň slovutné NHL se roztříštily. Středeční katastrofa vrátila KHL do bodu nula. Jde o tragický krutý dopad, bohužel se však zdá, že se naplnily prognózy škarohlídů, upozorňující na zoufalý stav tamní letecké flotily.
„Společnosti trpí nedostatkem kvalitních strojů a zkušených pilotů,“ poukazuje Říha v rozhovoru pro deník Sport.
Utrpí hodně pověst ruské ligy?
„Trochu ano. Dřív se sem báli chodit Kanaďané, Američané a jiní hráči z NHL právě kvůli obavám o bezpečnost leteckém provozu. Postupně tyhle starosti vymizely a KHL plnily zástupy hráčů ze zámoří. A najednou přijde taková tragédie. Ať už se stala vinou chyby, nějakého zanedbání, anebo smolné náhody, hráči z ciziny reagují poměrně emotivně. V tom směru, že tu už hrát nebudou. Na druhou stranu je třeba říct, že letadla padají všude po světě.“
A domníváte se, že hokejisté své záměry naplní?
„Podle mě časem změní názor a zůstanou. U mnohých to byla jejich první reakce na tu hroznou událost. Ta rána byla veliká. Já už v životě u hokeje zažil vícero hrozných zpráv a upřímně, už taky nemůžu. Nejdřív to byl Luděk Čajka, pak Martin Čech, a teď tohle. Taky letím do Jaroslavle na rozloučení s hráči, ale je mi jasné, že tam to bude strašidelné... Honza Marek mi hrál ještě na jaře v Atlantu, s Pepíkem Vašíčkem jsme se pokaždé krásně hecovali před zápasy. To samé s Palo Demitrou. Vím, jak ti kluci byli šťastní, spokojení, společně se radovali a zvlášť letos postavili naprosto neskutečné mužstvo. V přípravě naháněli strach. Měli nepopiratelné ambice na titul.“
Ruský prezident Medveděv slíbil okamžitou nápravu, prý zatočí se všemi lajdáky, kteří ve vzduchu ohrožují životy pasažérů. Věříte, že v tak velké zemi to půjde?
„Smutnou pravdou je, že v Rusku existuje obrovské množství leteckých společností. Během chvíle se jich vyrojily mraky, přitom jim chybí potřebné zázemí, trpí nedostatkem kvalitních strojů a také profesionálních pilotů. Ti byli přetěžovaní, proto se nabírali piloti bez větších zkušeností... V Rusku spočítali, že patnáct procent leteckých společností nemá potřebnou kvalitu, a právě ty prezident nechá zrušit.“
A vedení KHL konečně převezme kontrolu nad tím, čím se kluby dopravují k utkáním.
„Ano. To je důležitý krok. Liga se buďto domluví na dopravě s největší domácí společností (Aeroflot), anebo je v plánu nákup vlastních letadel. Tři kluby na jeden stroj. To by se vyplatilo.“
Opravdu lze věřit odpovědným orgánům, že zajistí bezpečnější vzdušný prostor nad jejich zemí?
„Nepochybuju, že pro to udělají všechno. Celý svět bude nápravě přihlížet, protože tahle tragédie skutečně zasáhla všechny. Prezident Medveděv jasně tvrdil, že opatření musí být rychlá a maximálně důrazná. Celé Rusko ví, že udělalo botu, samo sebe poškodilo, takže se přetrhnou, aby si vylepšili reputaci. Nynější pohled světa na Rusko není dobrý a oni si to uvědomují.“
Domnívám se, že i ruské kluby až doposud výrazně podceňovaly problematiku přepravy svých týmů. Jaroslavl rozhodně nelétala s prestižní společností, spíš s firmou opačného rázu. Co myslíte?
„Myslím si to samé. Nedávno jsme letěli na turnaj do Doněcku a když jsem viděl letadlo, které nám dali k dispozici, nechtěl jsem povolit let, uvnitř jsme seděli na báglech. Jenže Rusové jsou v tomhle jiní, neřeší to. Pořád okolo sebe slyšíte: To vydržíme, trenére...“
Čeká se, až se něco stane...
„Vždycky. To máte ve všem. I se zraněními na ledě. Jakmile dojde k těžkému úrazu, zpřísní se pravidla. Málokdy je měníme preventivně, předem. Všeobecně zapomínáme, že musí existovat pravidla života. My jsme přitom hrozně lhostejní k důležitým věcem, riskujeme životy padesáti lidí a pak jsme zničení, když se stane katastrofa. Jenže to už je pozdě.“
Čím vůbec poletíte s týmem Petrohradu k zápasu s Ufou?
„Zatím nám neřekli podrobnosti. Letíme v pondělí a bylo nám řečeno, že se nemáme bát... Ale víte, my se tady bavíme o tom, jak je to pro nás nepříjemné, ale co mají říkat v rodinách. Kluci měli malé děti, hlavně pro ně, pro manželky a rodiče hráčů jde o strašlivou tragédii. Nikdo jim už takovou ztrátu v životě nenahradí.“
