Vampola v Omsku: Džegr měl na mě řeči

Včera si v šatně Traktoru sbalil věci, sedl do klubového auta a frčel. Pětihodinovou štrekou rovnou do Ufy, kde dnes nastoupí „jeho“ Avangard Omsk a kde se také hned připojil k novému týmu. Kouč Summanen jej vypustí rovnou do bitvy o čelo KHL. „Z týmu, kde se prohrávalo, jdu do mužstva s nejvyššími ambicemi. To je obrovská výzva,“ hlaholil nadšeně cestou 28letý útočník.

O vašem přestupu se prý mluvilo už dlouho. Tak povězte, jak se všechno doladilo?
„S Čeljabinskem jsme ztratili šanci na play off a v klubu mi řekli, že když o mě bude zájem, tak mě pustí. Tři zápasy nazpátek jsme hráli v Omsku a když jsem se potom bavil s Džegrem, říkal mi, že jsem se prý jejich trenérovi líbil. Pak začala jednání, ve hře byly i jiné týmy, ale tohle se vyvíjelo od začátku nejlíp. I já měl zájem do Omsku jít, jsou tam čeští kluci, trenér o mě měl zájem. Jsem moc spokojenej, že to nakonec dopadlo.“

Počítám, že Jágr se za vás přimlouval, je to tak?
„Řešili jsme to, ale ani nevím. Protože s ním to jsou rozhovory… (usměje se) On si ze všeho zase dělal srandu. Víte, jak to s ním je. Radši bych to nekomentoval.“

Jen prozraďte, co měl za řeči.
„Ne, to zase byly ty jeho vtípky. To do novin nepatří.“

Už se na vás Jágr těší?
„Snad jo. I po mistrovství jsme zůstali v kontaktu, volali jsme si přes skype. Já v Rusku moc nemůžu spát a on chodí taky docela pozdě, takže jsme sem tam pokecali. A rozhodně se těším hlavně já. Nejen na Jardu, ale na celý nový tým. Omsk má výborné mužstvo a tuhle sezonu hraje perfektně. Všichni kluci, s kterými jsem se bavil, chválili trenéra Summanena. Prý má opravdu propracovaný systém, určitě bude potřeba plnit, co po mně bude chtít. Ale těším se na to. Omsk míří na nejvyšší příčky.“

Víte, jestli byste měl hrát v Jágrově formaci? Na šampionátu vám to náramně sedlo.
„Bylo by hezký si s ním a Červusem zahrát, ale o tomhle jsme se ani nebavili. Já v Omsku vezmu jakoukoliv úlohu. Budu hrát cokoliv, jsem hlavně rád, že se naskytla tahle šance, než abych končil sezonu v únoru. Je jedno, kde budu hrát, udělám všechno pro to, abych tam byl platný. Ten tým je totiž hodně kvalitní.“

Jaký vůbec máte dojem ze svého druhého ruského angažmá? Podle bodů to nebylo špatné, ale ani žádná bomba.
„Tak půl na půl. Do té doby, než jsem si v listopadu zranil rameno, jsem byl fakt hodně spokojený. Nebylo to úplně senzační, ale body jsem nějaké měl. Jenže pak jsem se zranil a následně uspěchal návrat, protože na mě tlačili, abych hrál. Doktoři mi říkali, že tři až čtyři týdny mám mít klid, jenže já po deseti dnech pod injekcema šel do zápasu. A nebylo to stoprocentní, nemohl jsem hrát naplno. Sám jsem vnímal, že to není ono. Teď už jsem se zase cítil v pohodě, jenže trenér víc sázel na jiné hráče. Ale celkově na Čeljabinsk nemůžu říct nic špatného.“

Ovšem když jste tam poslední měsíce neměl žádného Čecha ani Slováka, už vám to lezlo na mozek, viďte?
„No… Můžu vám říct, že od doby, co jsem měl to zranění, už to na mě fakt docela padalo. Nemám si na co stěžovat, kluci v kabině super, podmínky perfektní. Jenže člověk si občas potřebuje s někým pořádně popovídat nebo třeba i zajít na pivo. To mi chybělo. Bydlel tam sice jeden Čech, který mi se vším pomáhal, s ním jsem občas poseděl. Ale, v týmu vám prostě parťák chybí.“

Zvlášť vám, který potřebuje být pořád středem pozornosti, co?
„Přesně tak. Ale zase jsem se díky tomu naučil docela dobře rusky. Na všem už se domluvím, rozumím, jen mi občas ještě vypadne jedno slovíčko. Kolikrát už i nějaký vtip jsem byl schopný udělat. Navíc v Čeljabinsku byla výborná parta, takže se občas nějaký vtípek povedl. Ale nebylo to ono, jako když jsem byl v Česku.“

Teď se dočkáte zásadní změny. S hláškami Jágra a Červenky budete zase ve svém živlu, ne?
„Jasně. A ještě tam je i Martin Škoula. Rozhodně to bude příjemnější. Fakt mi zvedlo náladu, že se ten Omsk povedl. Nechci to zakřiknout, ale věřím, že do třetice už by se mi to Rusko mohlo povést. Udělat tu nějaký úspěch.