Hašek: Peníze? Větší motivací je hrát KHL
Legendu českého hokeje brankáře Dominika Haška prý nezlákal k přestupu do moskevského klubu kontrakt, jehož výše zůstala i po dnešním podpisu utajena, ale hlavně nová výzva v podobě Kontinentální ligy a láska k hokeji.
"Vždy jde o peníze, ale nemusí být na prvním místě... V mém případě úplně stejnou či ještě větší motivací bylo hrát v KHL a za Spartak Moskva," řekl dnes Hašek v ruské metropoli.
Podle trenéra Spartaku Miloše Říhy měly o "Dominátora" zájem i mnohem bohatší kluby. Ale Hašek dal přednost klubu, o kterém poprvé slyšel ještě jako malý kluk. Zlákal ho však prý až na třetí pokus, po třech letech.
"Omlouvám se, ale ještě nebudu hovořit rusky. Učil jsem se ruštinu před mnoha lety... Možná za dva tři měsíce, v srpnu či září budu odpovídat v ruštině," prohlásil na úvod tiskové konference.
Pak už anglicky pokračoval, jak je rád v Rusku, Moskvě a Spartaku. Česky pozdravil české fanoušky: doufá, že mu budou držet palce i poté, co po zisku titulu pro Pardubice vyslyšel volání ruské soutěže.Za hlavní cíl považuje dobře hrát za Spartak, ale uvítal by, kdyby jeho výkony vzbudily i zájem trenéra české reprezentace.
"Pokud mě trenér vybere do národního mužstva, budu hrozně rád reprezentovat a snažit se uspět na světovém šampionátu," odpověděl na otázku ohledně chybějícího titulu mistra světa ve sbírce svých trofejí.
Motivace Haškovi nechybí: "Už dvakrát jsem se rozloučil s hokejem, vždy po vítězství ve Stanley Cupu, protože v tu chvíli jsme neměl motivaci," připomněl. Ale v pauze zase cítil, že nejenže může zase hrát, a vždy se vrátil ve formě.
"Letos se nevracím, navazuji na minulou úspěšnou sezonu. Motivace je jasná, protože mě hokej baví, protože ho miluji, protože mě dělá radost být se spoluhráči v kabině. Není nic krásnějšího než po vyhraném zápase jít se spoluhráči do kabiny a prožívat to s nimi. To je touha, co mě drží u hokeje, proč ho chci hrát a proč hokej miluju.
"Připustil, že nečekal až tak velký zájem ruských novinářů, ale pocit má z toho příjemný a strach necítí. "Jako brankář jsem vždy byl zvyklý na tlak, už od malička. Naučil jsem s tím během své kariéry žít. Samozřejmě, Rusko je pro mne nová země, je tu nový klub. Jsou věci, které teprve budu poznávat. Ale nejdůležitější je to, že hokej mě stále baví," zdůraznil a dodal, že cítí jisté "mrazení či menší nejistotu", ale jako před každou sezonou, a o to víc se těší.
Radil se sice i s hráči, kteří už v Rusku hráli, ale do Moskvy ho zlákala hlavně chuť zahrát si KHL za Spartak. A těší se i na utkání s Jaromírem Jágrem.Za to, že se tak dlouho drží na špičce, vděčí snad jedině tomu, že ho hokej stále baví.
"To je to největší tajemství. Samozřejmě, když je člověk starší, musí se víc udržovat, dávat si větší pozor na životosprávu, na to, co dělá. Jak během sezony, tak i teď v létě se musím víc připravovat. Dříve jsem mohl určité věci ošidit, teď si to dovolit nemohu. Ale právě proto, že mám hokej rád, tak to dělám tak, abych se co nejlíp připravil. Žádný tajemství v mém případě neznám."
Pětačtyřicetiletý gólman se v palbě dotazů nevyhnul srovnání s jinými legendami. Za vzor považuje útočníka Gordieho Howea, který nastoupil na led ještě v 52 letech a s kterým se vídal v Detroitu, ale s kterým si netroufá "v žádném případě" se srovnávat.
Ocenil také Vjačeslava Fetisova, který v uplynulé sezoně ve svých 51 letech nastoupil v KHL za CSKA: "Hráli jsme spoustu zápasů a byl to ne-li nejlepší, tak jeden z nejlepších obránců světa, který kdy hrál," poznamenal a dodal, že Fetisovův comeback se v Česku těšil velikému zájmu.
Rád by se svými výkony probojoval do výběru nejlepších hráčů KHL, ale připustil, že v žádném případě nemá místo zaručeno, nejprve si ho musí zasloužit.
Za svou kariéru měl "Dominátor" možnost chytat puky od nespočtu hráčů, ale za největší hrozbu pro svou svatyni označil hned tři hráče z Ruska, Kanady a Česka: Sergej Makarov, Mario Lemieux a Jaromír Jágr.
Ale chuti nových protihráčů vsítit mu gól se neobává: "Naopak, je to pro mne výzva. Dobře se tím bavím. Ti kluci to chtějí, píšou o tom, ale jsem rád, když jim to můžu chytit. To k tomu patří a to se mi na tom líbí.
"Za největšího soupeře v brance považuje Martina Brodeura a líbí se mu také Švéd Henrik Lundqvist, zato o ruských brankářích zatím přehled nemá.V šatně od mladších spoluhráčů cítí ostych jen zpočátku.
"V Ottawě, Detroitu či Pardubicích jsem hrál s devatenáctiletýma klukama a cítím se vedle nich výborně, takže se i tady těším na ty nejmladší a věřím, že si budeme dobře rozumět."
Symbol na helmu si ještě nevybral, měl by však souviset s Moskvou a Spartakem.V KHL nečeká rivalitu, jaká se projevovala v zápasech sovětské a československé reprezentace, později české a ruské, ale hodlá se bít za svůj nový klub. A je rád, že opět bude oblékat červenobílý dres, protože v těchto barvách v Detroitu a v Pardubicích zažil nejlepší léta a největší úspěchy.
"Chci hrát co nejlíp, ale na prvním místě je úspěch mužstva. Tak to vždy bylo, je a bude," zdůraznil.Od zástupkyně fanoušků pak dostal plyšové srdce i ujištění, že tribuny budou vždy stát za ním.
Podle klubu stadion Sokolniki nemusí zájmu o Haška ani stačit, ale větší arénu si není s to pronajmout.Stadion a kabinu si brankář už prohlédl a před návratem do vlasti měl v plánu si obhlédnout i nové bydliště. Ale ještě neví, zda se spolu s ním přestěhuje i rodina, anebo za ní bude "dojíždět" do Prahy, kde studuje dcera.
"Jsem tu jen pár hodin. Samozřejmě to není ta Moskva, do které jsem jezdil v 80. letech. Aut a reklam přibylo. Vypadá úplně jinak. Nevím, kdy stavěli ulice, ale byli chytrý, že je udělali široký. Pamatuji si, jak tu projelo jedno auto za minutu, ale dneska... Rusko je jiný, jako celý svět," svěřil se na závěr s dojmy z ruské metropole.
