Převedl skvělý výkon, ale chyběla mu zlatá tečka. David Krejčí je po dvaceti letech prvním hráčem Bostonu a teprve čtvrtým Čechem, který nasázel hattrick v zápase play off . Přesto neměl důvod k radosti. Do finále Stanley Cupu po středeční porážce 4:5 s Tampou pořád schází jeho týmu jedno vítězství, stav série je teď vyrovnaný 3:3. „Ty tři góly mě těší, ale jsou k ničemu,“ shrnul útočník Bruins v rozhovoru pro Sport.
Rozhodnutí o druhém finalistovi bylo odročeno. Ale dnes v noci už padnout musí. V Bostonu vypukne poslední sedmý duel série. A 25letý střelec věří, že po něm mu sezona ještě neskončí. „Doufám, že mi tam taky něco spadne a že se do finále proti Vancouveru podíváme,“ přeje si David Krejčí, který v letošním play off nastřílel už deset gólů. Jen jeden mu chybí k vyrovnání českého rekordu Jaromíra Jágra.
Dát hattrick za příznivějších okolností, byl byste oslavován jako první hráč Bruins od časů klubové legendy Cama Neelyho, jemuž se to v play off podařilo. Jak tyhle mezníky vnímáte?
„O tom se moc nebavíme. V play off se počítají jen výhry a my jsme šestý zápas s Tampou Bay prohráli. Musí rozhodnout sedmé utkání. Vyspíme se na něj a začneme zase od nuly. Tak to i beru.“
| David Krejčí |
| * Narodil se 28. dubna 1986 ve Šternberku. * V draftu 2004 byl první volbou Bostonu, za Bruins nastoupil poprvé v sezoně 2006/07. * V NHL má za sebou čtyři úplné sezony, v základní části sehrál celkem 298 utkání, připsal si 214 bodů (58+156). * V bojích o Stanley Cup zatím nastoupil do 44 utkání, v nichž nasbíral 37 bodů (17+20). * Se 16 body v 17 zápasech je v letošním play off nejproduktivnějším hráčem Bostonu. Rozjížděl se zvolna, v 1. kole proti Montrealu si připsal jediný bod (1+0), v další sérii s Philadelphií už devět (4+5) a ve finále Východní konference proti Tampě zatím šest (5+1). * S 10 góly je s Martinem St. Louisem z Tampy Bay nejlepším střelcem letošního play off. Čtyři trefy byly vítězné. |
Jak se cítí střelec, který prožije tak skvělý večer, přesto však nemá důvod k oslavám?
„Je to hlavně škoda. Ty tři góly mě těší, ale jsou k ničemu. Ve třetí třetině jsme je začali hodně tlačit, měli spoustu šancí, taky nám dost střel zblokovali. Byli jsme kousíček od vyrovnání, jenže se to nepodařilo. Máme ještě zápas číslo sedm. Všichni kluci věří, že to zvládneme a my budeme pokračovat ještě příští týden, kdy začíná finále. Snad se do něj podíváme.“
V letošním play off už Boston prolomil dvě prokletí. Vyřadil Philadelphii, která loni sérii s Bruins otočila, předtím postoupil přes Montreal, což se mu za stavu 0:2 po dvou zápasech nikdy nepovedlo. Posiluje vás tohle vědomí do dalších utkání?
„Už máme hodně zkušeností. Za ty čtyři roky, co jsem tady, jsme sedmý zápas hráli už hodněkrát. Víme, jak se na něj připravit. Uvidíme, jak to dopadne. Snad dobře pro nás.“
V šestém utkání s Tampou Bay jste vedli 2:1. Co se pak zvrtlo, že si soupeř vynutil sedmý duel?
„V první třetině jsme skóre otočili, jenže oni pak dali tři góly v přesilovkách a my jen jeden. To myslím, že rozhodlo. Musíme hrát líp v oslabení.“
Nejsou naopak problém přesilovky, v nichž se Bostonu v play off nedaří?
„Je to možné. Kdybychom v početní převaze přidali víc gólů, tak už jsme ve finále. Ale na druhou stranu hrajeme výborně za rovnovážného stavu pět na pět. Tam tohle všechno doháníme. Ovšem stojíme jedno vítězství od finále Stanley Cupu, takže bych úplně neřešil, že naše přesilovka nefunguje, jak by měla.“
Proti Montrealu jste se v prvním kole trefil jednou, proti Tampě Bay trháte sítě, nastřílel jste proti ní zatím polovinu svých gólů. Jste spokojený?
„Jsem. V poslední sérii mi to střílí, náramně se mi daří. Ale důležité je, aby mi tam něco spadlo i v tom sedmém zápase a my mohli slavit postup do finále.“
V nohách máte už sedmnáct zápasů, druhá série se protáhla na sedm utkání. Na ledě trávíte hodně času. Co únava, je znát?
„Po šestém zápase jsem byl hodně utahaný, docela špatně se mi i spalo. Chce to pít hodně vody. Takže mám pořád nějakou po ruce a sbírám síly na další zápas. Teď už ani moc netrénujeme. Po šestém zápase jsme zůstali přes noc v Tampě, další den po návratu bylo naplánováno jen nějaké video. Ráno rozbruslení a zase zápas.“
Boston stojí na prahu prvního finále od roku 1990. Jak vypadá atmosféra ve městě?
„Lidi jsou hodně vzrušení, těší se, podporují nás a věří nám. Doufám, že v sedmém utkání budou naším sedmým hráčem a že se do toho finále podíváme. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli našim fanouškům.“
Média se však do hráčů občas opřou, v poslední době do obránce Tomáše Kaberleho. Jak kritiku vnímáte?
„Jeden zápas se vám daří a stanete se největší celebritou v Bostonu. Další to nevyjde podle představ a hned jste nejhorší hráč na světě. Je lepší noviny moc nečíst, vyhýbat se takovým věcem. To by člověka jen rozhodilo. Zachovám si čistou hlavu, myslím jen na to, na co mám a co nás ještě čeká.
