PŘÍMO Z BOSTONU | Vtipkoval, že má zakleté ruce... Na gól Jaromír Jágr stále v play off NHL čeká, ale ve třetím finálovém zápase se na vítězství 2:0 nad Chicagem podílel parádní asistencí. „Už nejsem nejrychlejší, ale pořád vidím a mám dobré ruce,“ vykládal.
Jeho slova opět zámořské reportéry pobavila. Bruins už jsou jen dva zápasy od Stanley Cupu. S českou hvězdou to ale až tolik nedělá... „Snažím se mít emoce neustále vyrovnané,“ tvrdí slavné číslo 68.
| Jak přesnou přihrávku okomentoval Patrice Bergeron |
| „Od 'Jagse' to byla fantastická nahrávka. Nečekal jsem, že puk přiletí takhle rychle, musel jsem si ho maličko srovnat na hokejce. Ale byla to paráda. Pak už mi zbývalo jen se trefit.“ |
Viděl jste přesně, že svým pasem najdete při početní výhodě právě Bergerona?
„Jo, viděl...“
A tušil jste, že vám to takhle klapne?
„Víte, na cokoliv teď sáhnu, tak z toho není žádná sláva. Vypadá to, že jsem zakletý.“ (usměje se)
Ale tohle vyšlo perfektně. Věděl jste, co udělat, aby ta přihrávka sedla?
„Podívejte, nejsem zase tak špatný hráč, madam! (směje se – tuhle otázku totiž položila jedna zámořská reportérka) Nejsem sice už tak rychlý, ale vidím. A i ruce mám pořád dobré. Tak mě přeci trochu oceňte, ne! (rozchechtá se)
Sám na gól ale pořád čekáte...
„Už jsem jich dal dost, myslím. A nemusím dávat další. Jasně, měli bychom to snazší vyhrávat, kdybych se občas trefil, ale dokud i tak vyhráváme, nevadí mi to.“
Už jen dvě vítězství vám chybí k tomu, abyste po 21 letech získal další Stanley Cup. Jak se snažíte krotit emoce?
„Kolik je vám? Když je vám třicet, pak čtyřicet, zklidníte se. To je dané věkem. Nelítám ani nahoře, ani dole. To je to, co jsem se naučil. Mít emoce pořád někde uprostřed. Člověk musí být neustále stejně naladěný, ať se děje cokoliv. Když je najednou někde jinde, brzdí ho to.“
Opět se vám jako týmu podařilo eliminovat největší hvězdy Chicaga, které toho moc nepředvedly. Dovedete se vžít do jejich situace?
„Ne. Ani to radši nechci vědět... (usměje se) Ale ne, já to znám dobře, stalo se mi to mockrát. A podívejte na mě i teď během finále. Vždyť oni mě vymazali zatím v každém zápase! Takže dobře vím, jak se cítí.“
Co říkáte na to, jak se v play off daří Bergeronovi, centrovi vaší formace?
„Všichni víme, jak hraje dobře. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by byl takhle hladový v obranné třetině. Chce vyhrát každý souboj u mantinelu, hraje velmi zodpovědně. Takže nám to s Marchym (Marchandem) hodně ulehčuje.“
Těší vás, že vám kouč Claude Julien takhle důvěřuje, i když nedáváte góly?
„Snaží se mi pomoct, i když se střelecky trápím. Stejně jako všichni spoluhráči. Vždycky najdou způsob, jak mě udělat šťastným a důležitým i přesto, že mi to tam nepadá.“
Trenér vás poslal na led i v poslední minutě, kdy měl soupeř prázdnou branku...
„Asi mi chtěl pomoct. Snažil se, abych to prokletí už zlomil.“
Góly
Domácí: 22:13. Paille, 34:05. Bergeron
Hosté:
Sestavy
Domácí: Rask (Chudobin) – Seidenberg, Chára, Boychuk, Ference, McQuaid, Krug – Horton, Krejčí, Lucic – Jágr, Bergeron, Marchand – Seguin, Kelly, Paille – Thornton, Peverley, Daugavinš. Trenér: Claude Julien
Hosté: Crawford (Emery) – Seabrook, Keith, Hjalmarsson, Oduya, Rozsíval, Leddy – Smith, Toews, Saad – Kane, Handzuš, Sharp – Shaw, Bolland, Bickell – Frolík, Kruger, Stalberg. Trenér: Joel Quenneville
Rozhodčí
Rooney, Watson – Murphy, Heyer
Stadion
TD Garden, Boston, Massachusetts
