Rask zůstal členem rodiny. Bylo tu krásně, vzpomíná na Plzeň
VIDEO | Za 17 zápasů stihl zanechat hlubokou stopu. Když koncem listopadu Tuukka Rask odcházel, nejen Plzeň mu ležela u nohou. Když pak Boston bojoval o Stanley Cup, spousta Čechů přála vítězství Bruins nejen kvůli Jágrovi a Krejčímu, nýbrž i kvůli jejich brankáři. Finský kouzelník zůstal členem rodiny. Nezapomněli na něj a on taky ne.
Týmu Indiánů při jeho cestě za prvním titulem na dálku fandil, stejně tak lidi z Česka drželi palce jemu během bitev o Stanley Cup. Chybělo málo a mohl být dvojnásobný šampion... "Byly to krásné časy a vím, co první titul pro všechny znamená," líčil tmavovalasý sympaťák, jakmile v Golfovém parku v Dýšině u Plzně převzal zlatou medaili.
Přijel se zpožděním, dokonce se trousily řeči, že nakonec snad ani nepřijede. Ale zdržela ho zašpuntovaná uzavírka na dálnici za Prahou, před níž se vytvořila dlouhá kolona. Rask přistál v jedenáct dopoledne a do malebného areálu dorazil s půlhodinovým zpožděním proti plánu. Uvítal ho tam Jaromír Zavoral za vedení klubu a taky Jaroslav Špaček, vášnivý golfista, který zrovna dokončil hru s bývalým útočníkem Petrem Kořínkem, a už se ptal, za jak dlouho bude Rask ready.
Ten jenom zářil, to asi i tím počasím... Polaskal se s mistrovským pohárem a pak se pod slunečníky schladil sklenicí plzeňského. A s ním doprovod jeho finských kumpánů, mezio něž patřili i Sami Sandell a Teemu Huhtala, jinak bývalí spoluhráči z Ilvesu Tampere.
"Zůstanu tři dny, potkám se s kamarády, taky asi vypiju pár piv. Léto bude krátké, za pár týdnů už se vracím za moře a začnu trénovat," připomněl Rask. I přesto si vyšetřil čas a přijal pozvání klubu, s nímž i za krátkou dobu srostl a kde bude vždycky vítán.
