Hertl o bráchovi: Chtěl ho MacKinnon! Popisuje kapky v mládí i United
Je o čtyři roky starší, ale podoba se nezapře. Stejná mluva, vášeň pro hokej, pozitivní energie. Jaroslav Hertl, sám bývalý hokejista, je s bráchou Tomášem neustále v kontaktu, hokej probírají nonstop. „Zezačátku jsem si myslel, že pro něj bude lepší, když půjde jinam,“ přiznává v rozhovoru pro iSport, že slavnému bráchovi radil, aby kývnul na výměnu ze San Jose. Pro play off totiž po něm toužilo i Colorado, pozdější vítěz Stanley Cupu… Nakonec je ale rád, že zůstal. A večer se představí opět na ledě O2 areny. Sharks čeká odveta s Nashvillem.
Sám hokej dlouho hrával, i když na pozici obránce. Stejně jako o čtyři roky mladší sourozenec začínal na Slavii. Tomáš se chtěl staršímu bráchovi vyrovnat, což jenom pomohlo jeho růstu. „Chtěl být neustále s námi. Takže dostával kapky,“ vzpomíná Jaroslav, starší ze slavné dvojice.
Jak prožíváte, že hraje NHL doma?
„Je to úžasné. Pro celou rodinu. Ne každý ho může vidět v Americe, je to hodně daleko. Takže jsou tady babičky, bratranci. Je to velký rodinný projekt.“ (smích)
Lístky sháněl on?
„Pro rodinu a pár nejbližších kamarádů ano. Zbytek už jsem řešil já. Hlavně pro naše rodiče je to obrovská událost, jsou na bráchu pyšní. Já pochopitelně taky. Máme spolu hokejovou akademii, na sobotní zápas bereme dvacet dětí na led před začátkem. Uslyší hymnu, pak si zahrají během pauzy. Bude to pro ně super zážitek.“
Máte i podobně staré syny, že?
„Jo jo. Ten můj je o dva měsíce mladší, Tobíkovi od Toma budou dva na konci října, tomu mému v prosinci. Ale i když každý žije jinde, věřím, že to budou parťáci. Oba jsme s bráchou soutěživí, takže to chceme budovat i u nich. Příští rok jedeme jenom já a brácha s kluky na výlet. Budou dostávat čočku, aby něco dělali. (smích) Ne, to myslím ze srandy. Každopádně je chceme vést ke sportu.“
Hokej spolu hodně řešíte, co?
„No jasně. Neustále si voláme, všechno probíráme. I smlouvu… Protože jsem to hrál, brácha ví, že tomu rozumím. Umím se vcítit do jeho situace. Takže si radíme, promýšlíme, co udělat.“
Jak probíhaly debaty ohledně toho, jestli má na konci minulé sezony prodloužit se San Jose, nebo kývnout na výměnu?
„Zezačátku jsem si myslel, že by měl jít pryč. To přiznávám. Protože někdy je potřeba nový impuls. Být v jednom mužstvu devět let, je dost. Teď bude dalších osm… Ale když jsem potom nad tím přemýšlel dál, je to pro něj lepší. Je doma, je tam za hvězdu, bude to na něm stát. Mužstvo se snad brzo posilní tak, aby měli Sharks před sebou úspěšné období.“
Jakým směrem se ubíraly vaše debaty?
„Hodně týmů ho chtělo na play off. Jenže on míval problémy s koleny, takže co by se stalo, kdyby se zrovna zranil? Co potom? Takový kontrakt, jaký dostal v San Jose, by mu pak nikde nenabídli. Protože ve hře nebylo moc klubů, které by mu hned daly dlouhodobou smlouvu. Jednalo se totiž o TOP mužstva.“
Kdo byl ve hře, prozradíte?
„Třeba Colorado, Florida. No a ty mají plné stavy, chtěly ho právě na play off. Třeba MacKinnon, hvězda Avalanchce, si ho vyloženě přál do vyřazovacích bojů. I tak to vyhráli bez něj… Je pravda, že mohl mít Stanley Cup, ale to je kdyby.“
I tak podle vás udělal dobře, že zůstal?
„Člověk nemůže mít všechno. Co kdyby se zranil? Kdyby neměl dlouhodobě potíže s koleny, podle mě by do toho risku šel. Protože po Stanley Cupu hrozně moc touží! To je pro něj nejvíc. Na peníze až tolik nekouká.“
Ale v NHL nikdy nevíte, stačí pár výměn, a i Sharks mohou Pohár získat.
„No právě. Mluvil s vedením, všichni udělají maximum, aby se to nastartovalo k lepšímu. Na Tomáše spoléhají. I pro něj je to obrovská výzva.“
Co dalšího spolu řešíte?
„Všechno možný. Přes léto jsme rozebírali i fotbal.“
Oba jste slávisté i v něm předpokládám…
„No jasně. Byli jsme se podívat také na Manchester, což je taky náš oblíbený tým.“
Jaký?
„United! City ne, i když jsou bohužel lepší… Ale i to se snad brzo změní. Byli jsme se na konci srpna podívat na zápas s Liverpoolem, kdy United naštěstí vyhráli 2:1. Což byla pecka. Super zážitek.“
Jak si vybavujete bratrovy hokejové začátky?
„Když viděl mě, jak hraju, chtěl to zkusit co nejdřív. Takže začal už ve třech letech. Strašně ho to lákalo. V tomhle měl trochu výhodu, protože mě chtěl dohnat. Byl neustále mezi staršími kluky. A musel makat, aby nám stačil. Jak při fotbale, tak při hokeji na rybníku.“
Nic jste mu nedaroval.
„Ne ne! Já jsem ho pořád mlátil. (smích) Nebo takhle. Já jsem ho pořád provokoval, on mě přetáhnul, takže pak jsem ho zmlátil. (smích) Ale ne, všechno bylo v dobrým. Měli jsme super vztah. Což stále platí. Trenéři ho brali s námi, i když byl mladší. Na led, na hory, všude. Takže jemu to moc prospělo, musel se rychle otrkat. Takže vyspěl.“
Jak mu v mládí pomohl slávistický kouč Vladimír Růžička?
„Určitě moc. Nedá na něj dopustit. Ale to ani já. Taky se mi pod ním vždycky hrálo dobře. Právě on mu ve Slavii dal šanci. Když brácha začínal v áčku, měl nabídku ze zámořské juniorky. Rodičům nabízeli slušné peníze, aby mu domluvili a poslali ho tam. Nejsme bohatá rodina, takže to znělo lákavě… Ale Růža řekl, ať nikam nechodí, že ho nepustí, že bude hrát extraligu. Tomáš tomu uvěřil, a opravdu to tak dopadlo. Hrál za Slavii, Růža to dodržel.“
Když vidíte bráchu na ledě, nemrzí vás, že u toho taky nejste?
„Možná malinko jo, ale hrozně moc mu to přeju! Za tu dřinu, co hokeji dává, si to zaslouží. Já jsem si kariéru taky užil dost, nemám si na co stěžovat. Jsem spokojený, mám rodinu, nic bych neměnil.“
Máte radost i z toho, jak je Tomáš oblíbený v klubu?
„Jasně. Je pozitivní, neustále se směje, rozdává dobrou náladu. A hlavně je soutěživý, což má v sobě odmala. I proto ho mají v klubu rádi. Doufám, že jeho dres bude v hale Sharks jednou viset pod stropem.“
