Nevzdal se a bojoval, Chicago jako odměna. Nestrašil o bráchovi: Hodně sledoval Kanea
V NHL silné příběhy milují. Jeden takový má za sebou Václav Nestrašil, jenž kvůli problémům v koleni, které vznikly vinou jeho zrychleného růstu, s hokejem skoro nadobro skončil. Černé scénáře se ale naštěstí nenaplnily. Talentovaný hokejista se po čase vrátil, a když na něj o víkendu v prvním kole draftu ukázalo Chicago, zacítil obrovské zadostiučinění. Velkou radost měl i Andrej Nestrašil, současný tahoun Třince a Václavův o šestnáct let starší sourozenec. Roční iSport Premium nyní za zvýhodněnou cenu >>>
Když se draft přehoupl k pětadvacátému místu, dlouholetý šéf oddělení komunikace a PR v NHL Gary Meagher vzal mikrofon a spustil: „Jsem celoživotním fanouškem Montrealu, ale je mým potěšením, že se na konci své kariéry, těsně před odchodem do důchodu, mohu stát fanouškem Chicaga, když teď oznámím celkové 25. místo na draftu. Můj tým, Chicago Blackhawks, je hrdý na to, že si vybral z Muskegon Lumberjacks Václava Nestrašila.“
Osmnáctiletý talent se slavnostního večera v Los Angeles nezúčastnil, radostné chvíle si tak užíval doma. Novinky okolo draftu pochopitelně zajímaly i jeho bratra. „Živě jsem to nesledoval, protože s Třincem jsme byli na soustředění v Tatrách a vraceli jsme se v pátek večer. Po tak náročném týdnu bych nevydržel být dlouho vzhůru,“ culí se Andrej Nestrašil.
„Než jsem šel spát, jenom jsem mu napsal, že držím palce a ať to dobře dopadne. A pokud by to třeba nedopadlo? Svět se nehroutí, v sobotu bylo další kolo,“ říká. „Když jsem ráno vstal, na telefonu jsem viděl hodně zpráv, takže hned mi bylo jasné, že draftovaný byl.“
V Detroitu s Kronwallem, Dacjukem, Zetterbergem…
V ten moment si možná vzpomněl na chvíle, které před šestnácti lety sám zažíval. Při výběru talentů v roce 2009, kdy Islanders vzali z prvního místa Johna Tavarese a Tampa Bay hned poté Victora Hedmana, povolal Andreje Nestrašila Detroit. Ve třetím kole a z celkové 75. pozice.
„Byl jsem tam ještě na konci těch slavných let, kdy v týmu působili hráči jako Kronwall, Zetterberg, Dacjuk nebo Cleary. Bylo mi blízké, jaký měla organizace Detroitu profesionální přístup. Každý, kdo v týmu hrál, si musel projít farmou. Bylo vidět, že hráči si váží toho, že v mužstvu můžou být,“ vzpomíná.
