Poločas mu stačí? Panoše nezatratit, rezervy odstraní jedině na hřišti
KOMENTÁŘ JONÁŠE BARTOŠE | Sedmnáctiletý talent může mít před sebou v Plzni skvělou budoucnost. Od trenérů je sympatické, že zrovna Jiří Panoš dostal v Glasgow flek v sestavě po Pavlu Šulcovi. Těžký duel o Ligu mistrů a vysoká porážka (0:3) ukázaly jejich velké odlišnosti, které se propsaly do matného výkonu celého týmu. To ale nemění nic na faktu, že Panoš potřebuje další šance – ideálně hned o víkendu se Slováckem, nikoliv ho po prvním ostrém poločasu v sezoně bez milosti odstřelit.
Společně s Tomášem Ladrou se na Ibrox Stadium dlouho téměř nepotkali s míčem, domácí záložníci, extrémně kvalitní na míči, je v klidu prokombinovávali směrem dopředu. S přibývajícími momenty se sice Jiří Panoš dostával do hry, směrem do defenzivy a v soubojích to pro něj bylo složité utkání. Což se dalo předpokládat.
Bohužel mu nevycházely ani některé věci dopředu (například nepřesný centr na Vydru, střela z nadějné pozice za vápnem vysoko nad). Viditelně mu schází rytmus, sebevědomí, vyhranost.
Za stavu 0:2 šel mladý kreativec jako první už o poločase dolů. Trenéři řešili špatný obraz hry, takže reagovali stažením nejmladšího člena kádru. „Pořád se volá po tom, abychom zabudovávali talenty. Dostal šanci, ale poločas mu v tuto chvíli stačil,“ vysvětlil bezprostředně po vysoké porážce do kamer stanice Nova Sport plzeňský trenér Miroslav Koubek.
Šlo o logické rozhodnutí, Panoš neodehrál dobrý poločas. Nemůže se s ním zacházet v rukavičkách, nicméně hned ho bez milosti sejmout je v případě sedmnáctiletého kluka trochu kruté. Určitě mu to nepřidá na psychice, kterou ke svým výkonům a dalšímu růstu nezbytně potřebuje.
Třeba na Servette se minulý týden nedařilo Zeljkovičovi, který šel do ostrého zápasu v podobné situaci. Mužstvo oslabil zbytečnou červenou, po důležitém postupu ho ale Koubek ve veřejném hodnocení přikryl. Vyzdvihl jeho progres a popsal práci v individuálních trénincích.
Panoše ocenil v Glasgow později na tiskové konferenci. „Je to typ hráče, který v zápase, kdy je tým pod tlakem, dokáže být silný na míči. Umí ho podržet a vytvořit zajímavou myšlenku, gólové situace. Nedostal se k tomu. Rozhodně však nezklamal. I ten poločas je pro něj velká zkušenost, kterou do budoucna zhodnotí,“ naznačil Koubek po utkání.
Přísnost a náročnost i směrem k mladým členům je třeba, profesionální fotbal není o nějakém omlouvání nebo velkém hájení. Jenže Panoš strávil od začátku sezony na hřišti do duelu na Rangers pouhých osmnáct minut v domácím zápase se Servette. Mimochodem, tam je odehrál velmi dobře, gólovou střelu mu švýcarský obránce vykopl z brankové čáry.
Dřímá v něm obrovský potenciál, který rozvine jedině s nabitými zkušenostmi a dalšími minutami na hřišti. Osobně bych ho rád viděl na place už v sobotu proti Slovácku. Panoš ani další (Slončík, Višinský) nemohou dostávat pozvánku do základu jen na základě věku v občance, nicméně je reálný fakt, že potřebují rytmus, prostor na hřišti a hlavně důvěru. Jedině tak mohou postupně alespoň zčásti nahrazovat Šulcův obrovitý přínos a vliv na mužstvo.
Především na Panoše se krásně kouká. Je jasné, že se z něj těžko stane atlet a stroj na body v jednom jako v osobě Pavla Šulce. Může ale Plzni dát jinou přidanou hodnotu, kterou na něm při pohledu z tribuny okamžitě vidíte. Výjimečnou nadstavbu do ofenzivní fáze, originální způsoby řešení, držení míče i pod tlakem a v těžkých situacích, standardní situace. Panošův vývoj je samozřejmě nutně spojený s další tvrdou prací na systémových nedostatcích, běžeckých atributech a obranné fázi, bez čehož dnešní fotbal nemůže hrát.
Plzeň musí vymyslet ideální způsob, jak z Panoše nesporné kvality vykřesat a těžit z něj v zápasech. Složitě se v Česku rozvijí nebo rozvíjeli jiní podobní hráči s obdobným potenciálem – Adam Karabec, Matěj Jurásek, Michal Ševčík či Kryštof Daněk. Panoš snad bude tím, kdo z pozice atypického hráče jednou skutečně vystřelí mezi největší hvězdy ligy.
