Nečas o sázce a rivalitě s Pastrňákem, vysoké smlouvě i módě. Jaký je život s Nykki?
Hraje možná v nejlepší formaci celé NHL. S Davidem Pastrňákem se přetahuje o pozici české jedničky, právě zdravá rivalita ho motivuje. V Česku je známý i díky snoubence Nykki, hvězdě Instagramu. Martin Nečas (27) se vyšvihl mezi absolutní špičku nejlepší ligy světa. Pro Sport Magazín promluvil o vzrůstající popularitě, sázce s Pastou i radosti z toho, že táta překonal vážné zdravotní potíže. „Je mezi námi silné pouto,“ říká kanonýr z Colorada. Mluví i o životě po boku známé influencerky.
Usadil se v restauraci, ukusoval míchaná vajíčka a popíjel vodu. „Mám půl hodiny, potom jedu na led,“ poprosil s tím, že příprava na sezonu je prioritou. Během rozhovoru stihl podepsat dres, který mu přinesl Tomáš Hertl, jeho tréninkový parťák v pražské posilovně Domyno.
Na konci června převzal Zlatou hokejku, poprvé v kariéře. Předtím zůstával ve stínu velkého kamaráda, s nímž přes léto hrají golf. „Navzájem si s Pastou přejeme, ale je jasný, že chceme být lepší než ten druhý,“ říká útočník, který v minulé sezoně jako třetí Čech (po Jaromíru Jágrovi a právě Pastrňákovi) překonal stobodovou hranici.
Vnímáte, že každý rok je o vás větší zájem v Česku?
„Ano. Letos je to asi nejvíc. V něčem je to příjemný, určitě to neberu jako samozřejmost. Vážím si toho, že jsem se dostal lidem do povědomí. Blbý je, když vás osloví někdo, kdo je opilý. To není moc příjemný. Ale jinak je to v pohodě. Nejradši vyhovím dětem, pro ně je to super zážitek. Sám si pamatuju, když jsem byl malej. Taky jsem chtěl fotky s hráči.“
Která vám udělala největší radost?
„Vybavuju si, jak jsem se jednou vyfotil s Honzou Markem. Byl na kempu Jardy Pytlíka v Lipolci, trénovali jsme na suchu. Dodneška mám krásnou vzpomínku, zvlášť když už nežije.“
Musíte si dávat pozor, abyste zůstal pořád stejný? I po loňském podpisu osmiletého kontraktu na 92 milionů dolarů?
„Snažím se. Nechci být nadřazený, tohle v sobě nemám. I díky výchově od rodičů. Mám peníze, je normální, že si něco můžu koupit. Ale co se týče chování, chci zůstat stejný.“
Je to těžký?
„Ani ne. Už předtím jsem měl dobré kontrakty. Není to o financích, i když je zřejmé, že k naší profesi také patří. Jsem za ně rád, ale to nic nemění na tom, že chci být co nejlepší hokejista.“
Vy jste si počkal na správný čas, abyste podepsal takovou smlouvu, že? Věřil jste ve svoje schopnosti.
„Zdravé sebevědomí mi nechybělo, to je pravda. Ale čekal jsem spíš kvůli tomu, že jsem chtěl podepsat tam, kde chci být opravdu dlouho. V Carolině jsem byl skoro osm let, ale tam to nikdy nebylo takové, abych věděl, že se chci usadit. Když jsem byl vyměněný do Colorada, půlku sezony jsem dostal na rozkoukání. V té další už jsem věděl, že je to přesně místo, kde chci žít. Hokej mě baví, hrajeme jiným stylem. Navíc je velká šance na Stanley Cup, celkově to do sebe zapadlo.“
Hvězdný útočník Nathan MacKinnon je perfekcionista, na spoluhráče dovede být přísný. Věděl jste to o něm?
„Tušil jsem, jaký je. Má dost přísný výraz, ale řekl bych, že v některých věcech jsme podobní. Také všechno dělám na maximum. Chci vyhrávat, stejně jako on. Moc mě toho nepřekvapilo. A co předvádí na ledě? Neuvěřitelné. Jsem rád, že hrajeme spolu.“
Jistě vám hrálo do karet, že jste skvěle fyzicky připravený, že? Jinak by si vás do lajny nevzal.
„Těší mě, že jsem u něj prošel. (smích) S tím jsem nikdy neměl problém, dobře vím, že trénink je nejdůležitější. Odmala to mám v hlavě. Jsem ve věku, kdy biologicky nabírám sílu.“
Jak to myslíte?
„Když mi bylo osmnáct, měl jsem stavbu těla na patnáct. Ještě před pár lety jsem byl pozadu, měl jsem to opožděné. Teď už to konečně jde nahoru, i co se týče muskulatury.“
Tým si klíčový útočník dost řídí po svém, nebo ne?
„Hlavně pokud jde o fyzickou připravenost. Všichni makají, což vychází od nás, od lídrů. Po utkání regenerujeme, nic nepodceníme. Když řeknu, že je tým hodně profesionální, až tolik to nevyzní. Protože to jsou všechny kluby. Ale my opravdu děláme všechno na maximum.“
Čím to, že si herně s MacKinnonem tak sedíte?
„O hře podobně přemýšlíme, vyhovíme si. Předvídáme, kde druhý bude, hodně se o hokeji i o detailech bavíme. On je hrozně silný, v tom se chci ještě zlepšit.“
Hrajete s ním, za sebou ještě máte Cale Makara, nejlepšího obránce ligy. To musí být radost.
„Je pravda, že už nemůžu mít moc lepší spoluhráče. Je super, že jsme všichni dost nebezpeční. Navíc nás s Nathanem mohou rozdělit, čímž se síla rozloží a je těžký nás bránit. Hrajeme rychlý hokej, také při trénincích je to znát. Osm let jsem byl v Carolině, a když jsem přišel do Colorada, bylo to intenzivnější. Nebyl jsem zvyklý, chvíli mi to zabralo. Možná nám to ve vysoké nadmořské výšce líp jezdí.“
Vážíte si toho, do jaké formace jste se dostal?
„Ano, ale samo to nepřišlo. Musel jsem se dostat na určitou úroveň, abych si šanci zasloužil.“
Kdybyste nebyl dobrý, prostě tam hrát nebudete.
„Člověk nedostane nic zadarmo. Jsem za svou roli moc rád. Ale nechci moc mluvit o sobě, nejdůležitější je tým. Všichni víme, co chceme dokázat.“
Jak vám pomáhá poměřování s Davidem Pastrňákem v boji o pozici nejlepšího českého hráče v NHL?
