Když budeme chytří, poučíme se

Porážka bolela. Crosby se dlouho sbíral, než vyšel z kabiny. Hodiny u východu z haly ukazovaly deset minut po druhé ráno místního času.

Moc nechybělo a těsně před třetí sirénou jste mohli vyrovnat. Nepřidá vám konec tedy až příliš krutý?
(přemýšlí) „Měli jsme šanci a chyběl opravdu kousek. Ani nevím, jestli to byl Hossa, kdo to střílel, nebo někdo jiný. Stejně tak nemám ponětí, kolik vlastně zbývalo času a jestli bychom to vůbec stihli. Už je ale zbytečné to rozebírat. Gól nepadl, série skončila. Nedá se nic dělat. Všichni hráči si však zaslouží uznání za to, že se nevzdali a dřeli do posledních vteřin.“

Vyčítáte si teď chladnější vstup do utkání?
„Možná. Rozhodující ale bylo, že jsme měli dvojnásobnou přesilovku, kterou jsme nedokázali využít. Je sice pravda, že v těch dalších se nám dařilo, dali jsme dva góly. Jenomže právě ta první nevyužitá výhoda nám ublížila. Tak to je. Prostě vždycky někdo musí prohrát…“

Série se však nerozhodla až v šestém utkání, nemyslíte?
„To je pravda. Ztratili jsme hned první dva zápasy v Detroitu, kde jsme nehráli dobře. A dostali jsme se tak do hodně těžké pozice. Cením si ale toho, že jsme se dokázali zvednout, vrátit se zpět. A co bylo důležité, znovu jsme našli sebevědomí. Uspěli jsme i v Detroitu. Kolik týmů se tím může pochlubit?“

Ve finále vás měl na starosti Henrik Zetterberg. Jak svoji roli zvládl?
„Hrál velmi dobře a řekl bych, že byl jedním z hlavních hrdinů celé série.“

Rozhodující utkání se příliš nepovedlo brankáři Fleurymu. Inkasoval nešťastné góly, ten třetí Zetterbergův si srazil do branky sám. Co jste mu po zápase v kabině povídal?
„Nebylo potřeba nic říkat. Bez něj (Fleuryho) bychom nedostali šanci jít v play off tak daleko a nehráli bychom ve finále.“

Sice jste prohráli, ovšem Penguins a také vy sám jste za jediný rok udělali obrovský pokrok. Aspoň to potěší, ne?
„Určitě. Zlepšovali jsme se s každou další sérií. Stačí si srovnat náš první zápas proti Ottawě loni a letos. A že to nevyšlo až do konce, to je druhá věc. Já jsem pyšný na to, co jsme dokázali. I když teď spíš víc převládá smutek. Ale zase to beru tak, že porážky bolí, pokud jste však chytří, poučíte se z nich.“

Co myslíte, podaří se udržet úspěšný tým? Řadě hráčů totiž končí smlouva.
„Jsem moc rád, že jsme dali dohromady tak skvělou partu. A také doufám, že se ji podaří udržet. Víc k tomu však nemůžu říct.“

Máte po sezoně, která byla hodně náročná. Co vás kromě kotníku trápí?
„Porážka (smutně se usměje). Když nepočítám únavu, tak jsme po zdravotní stránce celkem v pohodě. A ten můj kotník sice bolí, je oteklý, ale není zlomený.“