AKTUALIZACE. Do telefonu začal rozverně mluvit rusky. Z hlasu bylo patrné, že si Jaromír Jágr poté, co vyřešil obří dilema ohledně budoucnosti, notně ulevil.
„Cítím se líp. Bylo to hrozně těžké rozhodování. Asi něco jako rozvod,“ vykládal nejproduktivnější Evropan v historii NHL v rozhovoru pro deník Sport. Na Rangers zapomeňte, šestatřicetiletý útočník míří do ruského Omsku!
Třikrát mobil nezvedl, poté se ozval sám. A hned spustil cosi v ruštině. „Rozhovor chceš jak? Taky v ruštině?“ žertoval. V sobotu pozdě večer zrovna balil věci v New Yorku, přesto na chvilku přestal a ochotně odpovídal.
Omsku se upsal na dva roky s opcí, úchvatná sedmnáctiletá kariéra v NHL je minulostí. „A už se koukám hlavně dopředu,“ říká.
Prozradíte, v jakém se zrovna teď nacházíte rozpoložení?
„Cítím se lépe než před těmi třemi čtyřmi dny, kdy jsem se musel rozhodovat, jakým směrem se vydat.“
Ulevil jste si tedy?
„To ano. Ale na druhou stranu – podívejte, někteří lidé zažívají něco takového každý den… Jenže já na to nejsem zvyklý, takže to pro mě bylo hodně nepříjemné.“
Bylo to pro vás největší životní dilema? Myslím po sportovní stránce.
„Určitě ano.“
Můžete naznačit, jak dlouho jste se rozmýšlel, jestli nabídku Omsku přijmout?
(zamyslí se) „Přirovnal bych to k tomu, jako když se někdo po sedmnácti letech rozvádí. A říká si: ´Mám, nemám, mám, nemám…´ Takže to bylo náročné.“
Psal jste si na papír plusy a mínusy?
„Ne, to zase ne.“
S kým jste se v osudný moment radil?
„Ono se těžko dalo s někým radit, protože málokdo přesně věděl, jak vypadala ta situace a jak to v NHL chodí. Takže člověk, který přesně nezná zázemí soutěže nebo nemluvil s mým agentem, těžko dokázal pochopit, proč o mě v Rangers neměli zájem.“
Kdo přesně kromě vás byl do centra jednání zatažený?
„Málo lidí. Maximálně dvě tři osoby věděly, co se opravdu děje.“
Skutečně nejste na Rangers naštvaný?
„Ne, nejsem, vůbec ne. Proč bych byl? Takový je život. Nejsem nejmladší, klub se prostě rozhodl jít jinou cestou.“
Spousta českých fanoušků kroutí hlavou, co se v Rangers zbláznili, že vás nechali pláchnout… Divíte se jim?
(dlouho přemýšlí) „Je to prostě rozhodnutí klubu, člověk už to nevrátí. Musím brát, že všechno špatné je k něčemu dobré. A třeba to pro mě bude dobré, věřím v to. (dlouho přemýšlí) A už se k tomu nechci vracet, protože jsem rád, že to rozhodnutí mám za sebou. Věřím, že je to ono, co jsem potřeboval. A nedávám už si otázky, co by kdyby…“
Glen Sather, generální manažer Rangers, v médiích prohlašoval, že vaše poslední setkání bylo velmi vřelé. Opravdu?
„Jasně. Nejsem blázen, abych se hádal s někým přes noviny.“
Když už jste zjistil, že v Rangers není šance, měl jste druhé dilema, jestli zůstat v NHL, nebo jít do Evropy…
„Dá se to tak říct. Měl jsem před sebou další těžké rozhodnutí, takže jsem rád, že je to už pryč.“
Prý o vás nejvehementněji usiloval Edmonton. Je to pravda?
„Nabízel mi nejvíc, to ano. Ale přál jsem si zůstat v jednom klubu nejméně dva roky, nechtěl jsem cestovat. A příští rok si procházet tím samým, co letos. Velký problém byl v tom, jak je nastavená smlouva mezi hráči a majiteli. Tam je dodatek, že pokud je hokejista starší než 35 let a něco se mu stane, zraní se nebo ukončí kariéru, tak klub nemůže odebrat jeho příjem z platového stropu. A proto mají generální manažeři obavy z takových kontraktů. Když je hráč mladší a skončí, peníze se ze stropu vezmou. Takhle ne. A ještě jedna věc – ti hráči nad 35 let měli naopak výhodu, že mohli dostávat bonusy, které se tam nepočítají. Jenže letos to poprvé nejde! Takže to jen pro vysvětlení, aby lidé věděli, jaké se objevily komplikace.“
Natrefil jste tudíž jako volný hráč na nepříznivou dobu…
„Dá se říct. Anebo naopak na šťastnou dobu! Člověk nikdy neví, co se stane. Třeba to takhle mělo dopadnout.“ (usměje se)
V NHL už nikdy nebudete hrát. Jak vám to zní?
(přemýšlí) „Právě proto vám říkám, že to bylo těžké rozhodnutí. Když někde hrajete sedmnáct let… (odmlčí se) Znovu to musím přirovnat k osobnímu životu – to je opravdu jako když sedmnáct let žijete se ženou a ze dne na den se musíte rozhodnout, jestli ji opustit, nebo ne. Nebo ona opustí vás. V takové situaci jsem sice osobně nikdy nebyl, ale myslím si, že je to podobné.“
Jste na sebe pyšný za to, co jste v NHL dokázal?
(opět přemýšlí) „Bude spousta názorů, spousta debat. Někdo mě chválí, někdo kritizuje. Tak to prostě je. Já tam nešel, abych něco dokazoval, ale šel jsem si tam zahrát hokej, který jsem měl a pořád mám moc rád. Je to věc, kterou můžu dělat na vysoké úrovni, takže jsem se jí věnoval. A že jsem honil nějaké rekordy? To je věc štěstí. Bůh mi dal určitý dar a snažil jsem se ho využít.“
A zpátky k té otázce – jste tedy na sebe pyšný?
„Určitě to mohlo být lepší, ale i horší.“ (směje se)
Kdy vás poprvé vážně napadlo, že v NHL už nikdy nebudete hrát a do hry se naplno dostal zájemce z Omsku?
„To nemůžu odpovědět, námluvy trvaly dlouho. Ale dokud člověk nepodepíše, nemůže si být jistý.“
Co vám bude ze zámořského kolotoče nejvíce chybět?
„Těžko se to dá shrnout do jedné věty. To bych musel vyprávět půl hodiny a tolik času opravdu teď nemám. Byl jsem zvyklý na určitý způsob hokeje, na atmosféru, tradici, profesionalismus… Těžko předvídat, jak tohle všechno bude vypadat dál.“
Ale v Omsku jdete do známého prostředí.
„Ano, z toho mám radost. (po chvilce dodá: ´Tak rychle ještě nějakou otázku, omlouvám se, nemám moc času, zrovna balím
|
JÁGRŮV ODCHOD V KOSTCE Jágr se domluvil s Omskem v pátek ráno, podepsal dvouletou smlouvu s roční opcí V Rangers narazil, nechtěli mu dát tříletou smlouvu, na poslední chvíli odmítl i lukrativní nabídku Edmontonu Glen Sather, generální manažer Rangers, to zdůvodnil tím, že se klub rozhodl jít jinou cestou, angažoval raději švédského veterána Näslunda I když ho Rangers nepotěšili, přesto Jágr říká: „Proti nim nepovím křivé slovo.“ podle zákulisních informací bude mít v Omsku roční čistý příjem sedm milionů dolarů (asi 110 milionů korun) V Avangardu se potká s krajany Klepišem a Rosou V novém působišti bude klíčovou hvězdou, kolem něj se všechno bude točit. O jeho příchod se zasadil i vlivný gubernátor Poležajev NHL opouští jeden z jejích nejlepších hráčů vůbec, byl nejproduktivnějším Evropanem v historii (1 599 bodů ve 1 273 zápasech) Nevyloučil návrat do reprezentace, mohl by se objevit na olympiádě ve Vancouveru Bude hlavní hvězdou rodící se ligy KHL – Omsk bude hrát v divizi Charlamova se soupeři: Jaroslavlí, Ladou Togliatti, Novosibirskem, Chabarovskem a Dynamem Riga Do Ruska odlétá už koncem července, kdy se zapojí do přípravy |
Přesně na to jsem se chtěl zeptat. Vyklízíte kompletně newyorský apartmán?
„Ano.“
A necháte si ho ještě? Nebo už z New Yorku mizíte definitivně?
„Nic si tady nenechám. Všechno vyklidím a jdu.“
Je vaše představa taková, že v Omsku budete hrát dva roky a potom se vrátíte do Kladna?
„S největší pravděpodobností to tak dopadne.“
Nelanařil vás už otec Jaromír, kladenský prezident, do klubu teď?
„Ne, byl v pohodě. On totiž jeden mluví tak, druhý zase jinak.“ (směje se)
Rangers startují NHL v Praze. To vás asi Omsk nepustí se podívat, co říkáte?
„To jistě ne. To už budeme mít za sebou v Rusku půlku soutěže!“ (smích)
Už jste znovu vytáhl ruský slovník?
„Zatím ne. Opráším to, co jsem uměl.“
Platí, že do nového působiště vyrazíte už koncem července?
„Ano, léto si trošinku zkrátím.“
Nemrzí vás, že se váš bodový účet v NHL zastavil na čísle 1 599? Mohl jste to aspoň zaokrouhlit…
„To nevadí. A třeba se ještě někdy vrátím a ten bod udělám!“ (směje se)
Máte v kontraktu s Omskem klauzuli, že v případě lukrativní nabídky z NHL můžete za moře odejít?
„Ne, nic takového tam není. Nikam odejít nemůžu.“
Ani kdyby vám někdo zničehonic nabídl ročně třeba patnáct milionů?
„Ne.“ (pobaveně. Potom říká: ´Hele, stačí, viď?´ A loučí se)
