Crosby: Dám si Jacka Danielse

Crosby už teď trénuje na novou sezonu, pozítří si ale výjimečně dá volno a místo dřiny si dopřeje pořádnou oslavu. S kamarády doma v provincii Nova Scotia pořádá barbecue. I o tom se jedna z největších hvězd hokeje rozpovídala pro list Pittsburgh Tribune-Review.

Co si přejete k jednadvacátým narozeninám?
„Přemýšlel jsem o tom, protože se mě na to dost lidí ptalo. Popravdě, nedokážu říct jednu věc, co bych chtěl.“

Co pro vás tento věk znamená?
„Upřímně, na ledě se pro mě nic nemění. Ale v normálním životě můžu pít. Koukám na to takhle: V Kanadě jsem dospělý od 19, teď už všude.“

Takže jaké dospělácké pití si dá „Sid the Kid“?
„Whiskey Jack Daniels nebo Crown Royal.“

Jak jste to dělal na akcích se spoluhráči, když jste ještě v USA nesměl pít?
„Nikdo z kluků kolem toho nedělal zle. Je dobré, že jsme měli mladý tým. Všichni věděli, že jsme tam byli tři pod jedenadvacet let. Byli jsme součástí všeho. O nic jsem nepřišel.“

Co budete dělat lépe v jednadvaceti než ve dvaceti?
„Odehraju celou sezonu. To jen tak pro začátek.“

Jak je na tom vůbec váš pravý kotník, s kterým jste v minulé sezoně dlouho marodil?
„Ještě potřebuje zesilovat, ale vypadá dobře.“

Jaký moment byste vyzdvihl z toho, co jste dokázal před jednadvacátým rokem?
„Cesta do finále Stanley Cupu. Prohráli jsme, není to proto ta nejlepší vzpomínka. Ale ta cesta Když jsme skončili, bylo to hrozné, ale celé to byla zábava a skvělá jízda. Je to něco, co chcete zažívat co nejčastěji.“

A co jste naopak ještě nestihl?
„Nedotáhli jsme to Je těžké na to nemyslet. Kdokoliv, s kým mluvím, se o tom zmíní. Všude mi to něco nebo někdo připomíná. V televizi vidíte, jak si kluci vozí Stanley Cup domů. To teď probíhá neustále. Vzpomínek na porážku se jen tak nezbavím.“

Motivuje vás prohrané finále víc k získání Stanley Cupu?
„Myslel jsem si, že jsem byl dost motivovaný. Ale teď je to opravdu ještě silnější. Byli jsme tak blízko a nezvládli jsme poslední krok. To je stále těžké strávit. Čím rychleji se dokážeme vrátit a vyhrát, tím lépe.“

Čemu jste se naučil během první sezony v roli kapitána?
„Učím se neustále. Rád bych byl lepším vůdcem, zúročil svoje zkušenosti z posledního roku a poznal, kdy je potřeba něco říct, nebo naopak zklidnit. Je pár momentů, kdy musíte být víc lídrem. Je to těžké popisovat, ale poslední sezona mi pomohla, abych na to byl víc připravený.“

Jak byste charakterizoval své první tři ročníky v NHL?
„Jako zábavu. Nasbíral jsem hodně zkušeností, to je jisté. V mé první sezoně jsme byli devětadvacátí a už jsme se vypracovali až do finále Stanley Cupu. Bylo to nahoru a dolů, ale víc vzestupů než klesání.“

Bylo to i pro vás překvapení, skončit dvě výhry od Stanley Cupu jen dva roky po předposledním místě v lize?
„Víte, máme hodně kluků, co jsou spolu od našeho prvního roku, a rosteme. Je skvělé sledovat přístup, který máme. Že můžeme něco dokázat, pokud držíme pohromadě. Dokázali jsme, že se to dá dotáhnout daleko i bez velkých zkušeností.“

Jak jste reagoval, když jste se dozvěděl, že Marián Hossa neprodlouží smlouvu s Penguins?
„Byl jsem hodně překvapený. Řekl mi, že si to v Pittsburghu opravdu užíval. Líbil se mu tým i město. Nikdy neřekl jedinou špatnou věc. Myslel jsem, že mu tu bylo dobře. Mně se s ním hrálo perfektně. Je to fakt škoda.“

Mluvil jste s ním od doby, co podepsal Detroitu?
„Vyměnili jsme si čísla, ale ještě ne.“

Nebylo vám líto, když někdo, kdo s vámi hraje ve finále Stanley Cupu, prohlásí o jiném týmu, že s ním má větší šanci pohár příští rok získat?
„Zase na rovinu, když se na Red Wings podíváte, jim nikdo neodešel. Nám sice scházely jen dvě výhry, ale oni vyhráli. A neztratili jediného hráče. Na papíře proto asi mají největší šanci opět zvítězit. A to si zřejmě myslí i Marián. I když se zeptáte někoho jiného, bude se mu to tak zdát. Nejsem na něj naštvaný nebo něco podobného. Prostě to tak je.“

Namotivovala vás ještě víc jeho slova?
„Máme dost motivace už jen tím, že jsme došli tak daleko a nevyhráli. Ať už řekl, co chtěl, to nemá význam.“