Stál v kabátě u ledu bernské arény, opřený o zaprášenou zeď. Glen Sather, 64letý prezident a generální manažer newyorských Rangers.
Legenda, která v 80. letech dotáhla slavnou edmontonskou generaci ke Stanley Cupům. A taky muž, který se v létě neměl k tomu, aby Jaromíra Jágra udržel na Manhattanu.
Proč se tak rozhodl? Co ho vedlo k tomu pustit týmového vůdce k vodě? To se Sather zprvu zdráhal říci. Rozhovor odmítl. Slušně, leč jasně. Žádost o interview totiž neprošla oficiální procedurou přes odpovědný úsek lidí v Rangers.
„Domluvili jste si to s naším media manažerem? Ne? Hm… To pak dělá svoji práci špatně, musím ho vyhodit,“ vtipkoval Sather s vážnou tváří.
Vážně neodpovíte ani na pár otázek?
„A proč? O čem?“
Převážně k českým věcem…
„Aha. Tak dobře. U vás v Praze jsem byl několikrát. Nádherné město. Znám tu hodně lidí, mám u vás dobré známé.“
Vybavujete si ještě návštěvu ke konci roku 1989? Tehdy jste v Českoslovesku služebně pobýval a zažil sametovou revoluci na vlastní kůži.
„Ach ano. Milion lidí na Václavském náměstí. Vaši lidé drželi zapalovače nad hlavami a žádali, aby ruští vojáci opustili vaši republiku. To byl velmi silný a emocionální zážitek. Tenkrát jsem se k vám přijel podívat na Vladimíra Rů…“ (zadrhne se)
Růžičku…
„Ano, Růžičku. Velký hráč. Vím, že teď trénuje českého mistra. Nedávno jsem si s ním telefonoval. A taky s Jaroslavem Pouzarem. Před dvěma dny. Zrovna se vracel z nemocnice v Praze. Teď se tam potkáme. Jak říkám, s Čechy jsem kamarád.“
Kupa Čechů prošla vaším týmem v New Yorku. Ale z početné kolonie zbyli už jen dva, Rozsíval s Průchou. Je to konec českých časů v Rangers?
„Všechno se jednou mění. V hokeji to platí taky. Jedni hráči odcházejí a nahrazují je jiní. Hokej se vyvíjí určitým směrem a tomu musí odpovídat i obsazení kádru. Ano, náš tým je trochu jiný poté, co Jaromír odešel do Ruska. Nutno ale říci, že odešel za penězi. Tolik jako Rusové jsme mu nemohli nabídnout. Ale byl to milý kluk, bude mi chybět. Udělal pro nás spoustu dobré práce.“
Bavili jste se někdy v poslední době?
„Spolu přímo ne, ale jeden z našich trenérů Mike Pelino byl nedávno v Rusku. A tam se s Jaromírem pobavil, viděl jeho čtyři zápasy před sezonou. Vím taky, že si Jaromír volal s hlavním koučem Tomem Renneym. Někdy na začátku našeho kempu. Bavili se dlouho a dobře, asi půl hodiny. Dost si toho pověděli.“
Opravdu vám bude Jágr tolik chybět, když jste jej nechali odejít do Ruska?
„Ano, vážně mi bude scházet. Byl to milý, zábavný člověk a skvělý hokejista.“
Zdá se, že jeho odchod pozměnil atmosféru v kabině Rangers. Vytratily se z ní vtípky, smích, které Jágr rozdával skoro po čtyři roky.
„Ano, souhlasím. Ale jestli se mě ptáte, proč už u nás nehraje, odpovím, že to celé bylo složitější a zamotané. Jaromír je pořád vynikající hokejista, ale zároveň už má svůj věk. A Rusko si zvolil svobodně, on sám se tak rozhodl.“
On sám, nebo jste mu k tomu dopomohli i vy slabou mírou svého vyjednávání?
„Hlavně on si to vybral. Můj názor je ten, že potřebujeme tým omladit.“
Byl to pro vás těžké rozhodování, zda si Jágra nechat, nebo se vydat jinou cestou?
„Velmi těžké rozhodování, to mi věřte. A komplikované. Nakonec jsme udělali to, co jsme museli a on udělal to, co chtěl. Doufám, že Jaromír bude v Rusku spokojený. Přeju mu to. Je to fajn chlap.“
Hodně dobře se znáte i s Petrem Nedvědem, kterému vyšly výborně přípravné zápasy. Smlouvu však nedostal. Proč?
„Ano, Petr hrál velmi dobře. Opravdu na něj byl dobrý pohled, se svojí šancí naložil příkladně. Museli jsme se rozhodnout, čemu dát přednost. Zda jemu, šestatřicetiletému veteránovi, nebo zhruba stejně dobrému, ale dvaadvacetiletému hráči. Vsadili jsme na mládí. Větší rychlost, dravost, skvělá poziční hra, tvrdost. To je nynější trend. Všechny týmy NHL se tak zařizují. Ale jak říkám, Petr to zvládl výborně. O práci nebude mít nouzi.“
Ve středečním zápase za Magnitogorsk nastoupil Jan Marek, kterého jste kdysi draftovali a teď patří k lídrům KHL. Co byste k němu řekl?
„Je to silný hokejista, taky jsme mu předložili smlouvu k podpisu. Ale v Rusku mu nabídli víc. On se tak prostě rozhodl. Filozofie Rangers spočívá v tom, že nejdřív se hráč musí ukázat na ledě a až potom se má vést řeč o velkých penězích.“
Proces tvorby nových Rangers asi nebude jednoduchý. V přípravě jste proti týmům NHL vyhráli jediné utkání z šesti. Nestraší vás to?
„Ne, ne. Vůbec ne. Zkoušeli jsme si mnoho hráčů z našeho kempu. Bylo jich čtyřicet a z nich jsme vybírali šestadvacet lidí. Jestli mi něco činí obavy, tak náš náročný program. Cestování a zápasů máme více než dost. Teď ještě zapracovat na týmové chemii. Ale poslouchejte, nemělo být těch otázek jen pár? A já jsem vám tu mezitím pověděl celý příběh… (usměje se) Je to takhle O.K.? Tak se mějte.“
