Zklamaný, zlomený člověk? Bez jiskry v hlase? Tak to rozhodně není případ hokejového brankáře Tomáše Vokouna! „Nejsem tak nespokojený,“ říká v rozhovoru pro deník Sport.
V zámořském týmu Florida Panthers sice bojuje o místo jedničky, na což nebýval zvyklý, nechytá pravidelně. Ale tvrdí: „Jinak jsou moje statistiky obdobné jako v minulých letech.“
Tomáš Vokoun, nebo Craig Anderson?
Ostřílený protřelý harcovník, jeden z nejlepších brankářů v NHL v posledních letech? Nebo nezkušený brankář, který v dosavadní kariéře v NHL zatím jen paběrkoval? Tohle dilema teď nečekaně řeší kouč Panthers.
„Nejsem naštvaný,“ tvrdí Vokoun. „Vždyť hlavní je přece tým. Nechci chytat za zásluhy. A navíc jsme na hranici postupu do play off, takže to je docela dobré.“
Brankář Floridy Tomáš Vokoun. • Foto ČTK/AP
V úterý jste osobně dosáhl významné mety, vychytal jste proti Torontu dvousté vítězství v NHL. Vychutnal jste si ho vůbec?
(udiveně) „Ale já zatím nejsem tak nespokojený. Jsme docela blízko play off, ze všech týmů NHL jsme asi v dosavadním průběhu odehráli nejvíc zápasů venku, takže věřím, že se nám podaří i doma udělat nějaká šňůra, abychom si místo v osmičce nakonec zajistili.“
Já to myslel spíš vyloženě z osobního hlediska. Přeci jenom jste zažil dost výkyvů, nechytáte pravidelně...
„Už jsem starší zkušený hráč, takže to beru s nadhledem. Samozřejmě když se nedaří, snažím se to změnit, ale v této chvíli nebojuju o smlouvu nebo o něco podobného. Takže jsem hlavně rád, když mužstvo vyhraje. Samozřejmě když chytám, jsem ještě radši. (pousměje se) Ale i když nenastoupím, těší mě, že vyhrajeme.“
O smlouvu sice nebojujete, ale o pozici jedničky ano. Takovou situaci jste dlouho nezažil, jak ji vnímáte? Je to nepříjemné?
(dlouho přemýšlí) „Beru to jako týmový sport. Jsem pevným zastáncem toho, že má chytat ten, komu se daří líp. A není to o tom, jestli je někdo jednička, nebo ne. Když nechytám, beru to. Nevidím žádný důvod, abych byl v brance jenom za zásluhy. Takže kvůli tomu nejsem naštvaný.“
A jste naštvaný sám na sebe po zápasech, které vám tolik nevyjdou?
„Určitě ano. Ono je to ale celkově hodně dané i tím, že Craig Anderson chytá dobře. Pokud se podíváte na moje statistiky, tak podle procenta úspěšnosti (91,6) se pořád pohybuju někde lehce za desátým místem v NHL. Vezměte si případ Lundqvista nebo Kiprusoff a. Mají horší úspěšnost zásahů než já, ale nikdo o nich nemluví, že se jim nedaří... Taková je někdy souhra náhod. Pokud jsem chytal v této sezoně za Floridu já, tak i když se mi dařilo, nevyhrávali jsme. Prostě jsme nedali góly nebo to mělo jiný důvod...
Pohled na statistiky vás tedy nerozlaďuje.
„Jsem v nich pořád na popředních místech. A vezměte si, že kolem mě není nikdo, kdo by měl negativní poměr mezi výhrami a prohrami jako já. Jsou prostě věci, které jako brankář neovlivním. Já přece nemůžu dávat góly. Zas až tak nespokojený tedy nejsem. Pokud srovnám svoje čísla a odmyslím počet zápasů a vítězství, tak jsou hodně podobná těm, jak jsem chytal v minulých letech.“
Jenže váš náhradník Anderson má statistiky mnohem lepší. Neznervózňuje vás to?
„On je skoro nejlepší v celé NHL. Takže to by si museli připadat blbě všichni ostatní brankáři, kteří jsou tady... (usměje se) Ani já se tedy necítím kvůli tomu hloupě. Moje kariéra je založená na tom, že mám stabilní výkony, příliš se nevykyvují. Ani tentokrát.“
Takže není důvod k panice.
„Snažím se dělat maximum, makám na sto procent. Nevím, proč bych měl být naštvaný nebo si myslet, že se mám za něco stydět.“
O místo se pomyslně rvete s Američanem Andersonem. Jaký on vlastně je?
„Normální, vycházíme spolu dobře. Nemáme žádný problém - bereme to z hlediska toho, že je to rozhodnutí trenéra. On nám vždycky řekne, kdo bude chytat, a je to. Podle toho se zařídíme, víc neřešíme.“
Prakticky hned poté, co vám v úvodu sezony nevyšlo několik zápasů, se v zámořských novinách začalo psát, že mužstvo nemá jedničku. Nemrzí vás, že jste tak brzy, navíc po skvělém minulém ročníku, ztratil tak výsadní postavení?
(ihned zareaguje) „Ale já si nemyslím, že jsem něco ztratil. Až to ztratím, budu to hlavně vědět já! Víte, já opravdu nečtu noviny, takže nevím, co se píše. A navíc, co se v nich objevuje, není vždycky úplně přesné. Ne všechno je takové, jak se zdá. V NHL už hraju hodně dlouho, tohle je týmový sport, jsem součástí mužstva. Všichni chtějí vyhrávat a je jedno, kdo hraje. Víte... (dlouho přemýšlí) Je pořád co zlepšovat, to ano. Ale znovu musím říct, že až tak nespokojený nejsem, protože moje výkonnost se neodchyluje od toho, co jsem předváděl v minulých letech.“
Nejste přepadlý z toho, že kouč vaši roli jedničky tak zpochybňuje?
„Teď se střídáme, proto takhle mluví. V NHL se ale všechno mění ze dne na den, takže nějaká vyhlášení dopředu neberu. I když mi řekne, že budu chytat víc, nebo míň, stejně všechno záleží na dalších okolnostech.“
Kouč Peter deBoer oba brankáře velmi často stahuje během hry, stačí mu k tomu maličkost. V tom je specifi cký?
„Nevím, jestli je to nějaký jeho rukopis. Ale mluvil jsem s ním o tom a dohodli jsme se na určitých věcech.“
Prozradíte na jakých?
„Můžu to jen načrtnout, takové věci se řeší v kabině. Takže jen v kostce: Když cítí, že je třeba udělat změnu, nemám s tím problém. Ale zase na druhé straně nic se nesmí přehánět. Některá střídání nepramenila z toho, že by brankáři dostali špatné góly, on nás prostě zničehonic vystřídal. A někdy si myslím, že to spíš mužstvu uškodilo, než pomohlo. Nevím, jestli s tím trenér souhlasí, nebo ne, ale mluvili jsme spolu o tom. Je na něm, jestli se k tomu bude ještě uchylovat. Ale myslím, že už ne.“
Neprojevuje se i jeho nezkušenost? Přeci jenom v NHL působí první sezonu.
„Určitě ano. Jako každý člověk se ještě učí, v lize začíná. Takže udělá spoustu chyb, jenže to je normální. Nikdo nejsme neomylný. Když se stane chyba, promluvíme si o tom a dohodneme se na nějakém řešení. Vždyť nám jde všem přeci o společnou věc.“
V komentářích se občas objeví i finanční srovnání vašeho a Andersonova platu, který je téměř o pět milionů nižší... Jsou vám takové připomínky nepříjemné?
(usměje se) „Vůbec ne. Protože se stačí podívat na celkovou naši bilanci v NHL... Já jsem placený za to, jak chytám dlouhodobě a co už jsem dokázal. A on má to samé. Proto je i v penězích tenhle rozdíl. Takové srovnání dělají jenom lidi, kteří hokeji nerozumí.“
V zámořských komentářích se ovšem objevují celkem pravidelně.
„Jak jsem říkal, noviny nepročítám, takže ke mně se to ani nedostalo. A i kdyby ano, mávnul bych nad tím rukou. Podívejte - mně nikdo už nepřidá ani dolar za ty roky, během nichž jsem bral milion a přitom jsem chytal daleko líp než brankáři, kteří dostávali mnohem víc. Těžko jsem tehdy mohl jít během sezony za vedením a říkat: Měli byste mi asi něco přidat.“
Nedělá vám velké problémy, že nevíte dopředu, kolik toho odchytáte? Nevíte, na čem jste.
„Asi bych se cítil jinak, kdybych měl poslední rok smlouvy nebo neměl ve smlouvě klauzuli, že mě nesmí vyměnit bez mého souhlasu. Takže z tohoto ohledu se mně nemůže nic stát, i když to samozřejmě myslím s nadsázkou. Jsem profesionál, dělám svou práci nejlíp, jak jen to jde. A když mi kouč řekne, že jdu do branky, snažím se odvést maximální výkon.“
Sám jste zmínil možnost výměny, všiml jste si už v jednom kanadském listu spekulace o vašem možném trejdu?
„O tom slyším poprvé. I kdyby se napsalo cokoliv, Florida mě prostě vyměnit nemůže. Takže ono je bezpředmětné se o tom bavit... To je jenom takové zbytečné povídání.“
Vy byste z Floridy odcházet nechtěl? I kdybyste nechytal tolik, jak byste si představoval?
„Zatím nejsem v situaci, že jsem nějak nespokojený. Nepřemýšlel jsem o tom.“
Jako tým jste se po bídném startu zvednuli, přiblížili jste se pozicím pro play off, na osmou příčku ztrácíte pouze tři body. Takže v tomto ohledu vládnou příjemné pocity?
„Ano. Naše hra se oproti minulé sezoně zlepšila, i když máme výkyvy. Po špatném začátku jsme dohnali ztrátu a teď už je jenom na nás, abychom v tom pokračovali a dostali se do play off . Je to samozřejmě naše přání i hlavní úkol.“
Jak v mužstvu funguje pětičlenná česká kolonie?
„Je to fajn, zažijeme dost srandy. Určitě je to lepší, než kdybych v mužstvu byl sám, i když i tohle bych musel zvládnout.“
Chodíte se stále odreagovat na ryby?
„Snad pětadvacet ze čtyřiceti dosavadních jsme hráli venku, takže moc času nebylo. Leden bude volnější, tak uvidíme.“
Máte vůbec už myšlenky na světový šampionát? Pokud nebudete v play off, máte s koučem Vladimírem Růžičkou dohodu, že budete chytat jako jednička.
„Na to teď opravdu vůbec nemyslím. Soustředím se hlavně na to, abych chytal dobře, když se dostanu do branky. Což mi zabírá dost prostoru v hlavě. (smích) Takže nad tím, co může být někdy v budoucnu, nemám čas uvažovat.“
Když to všechno shrneme, nezdá se, že byste byl zlomený... Z hlasu to patrné není.
„Za chvíli mi bude třiatřicet, v takovém věku už to všechno člověk bere s rezervou. Kdyby mi bylo dvaadvacet, bylo by to jiné. Zlomený určitě nejsem.“
Související články
