Můžete mít neoblíbeného soupeře. To se ve sportu stává. Někoho, proti komu vám to zaboha nejde. Někoho, na koho byste moc rádi narazili jindy než zrovna ve finále Stanley Cupu. I Marián Hossa z Detroitu takový tým má.
Rozhodně nechtěl hrát proti Penguins. Ale ne proto, že by se mu proti nim nedařilo. On totiž v loňském finále válčil na jejich straně…
V mysli pittsburského útočníka Maxe Talbota se před začátkem přetahované o hokejový grál zrodila slastná myšlenka. Moc si přeje, aby se vyplnila. „Nic by nebylo krásnějšího, než kdybych na konci série mohl Mariánovi potřást rukou, podívat se mu do očí a říct: ‚Vybral sis špatnej tým,‘“ prozradil.
O co tady jde?
Byla to událost minulého léta. Hvězdný slovenský útočník, nejlepší hráč Penguins ve finále, se stal volným hráčem. Mohl si vybírat. Královsky. Pětatřicet milionů dolarů na pět let od stávajícího zaměstnavatele. Osm milionů dolarů za rok od Edmontonu. Anebo sedm milionů od Detroitu. Od toho klubu, který jej v poslední chvíli připravil o sen. Sen zvednout nad hlavu Stanley Cup.
Kašlal na lukrativnost návrhů. Zvolil přesun na druhou stranu barikády. „Cítil jsem, že s Red Wings mám největší šanci vyhrát,“ odůvodnil to tehdy.
Proč by ne.
Vývoj další sezony jej mohl uklidňovat. S jeho příchodem už tak nabité mužstvo ještě zesílilo. Detroitskou mašinu druhý rok v řadě zatím nikdo nezbrzdil. Zbývá poslední překážka.
Pittsburgh
Klub, který Hossa opustil. A který si za žádnou cenu nepřál jako protivníka v bitvě o Pohár. „Trochu ironické. A opravdu unikátní,“ prohodil, když na konci minulého týdne vyšlo najevo složení finálové dvojice. Už tušil, co ho čeká. Stal se hlavní postavou obřího dramatu.
Od roku 1984 se dva stejné týmy nesetkaly hned po sobě ve finále. Až teď. To je ta ironie, o níž Hossa mluvil.
Aby bylo jasno, v Pittsburghu třicetiletý útočník nestrávil žádnou podstatnou část svého života. Nezapustil tam kořeny, nepořídil si dům. Nezná se s každým číšníkem v oblíbených restauracích. On jen na konci minulé sezony, před přestupovou uzávěrkou, přišel jako posila z Atlanty. V základní části stihnul jen dvanáct utkání.
| 35 |
| Tolik milionů dolarů (665 milionů korun) nabízeli loni Penguins Hossovi za 5 let. Přesto odešel do Detroitu. |
A, ano v play off si pak město podmanil. Skvěle si sednul se Sidney Crosbym, málem to spolu dotáhli až do konce. Všechno pokazili Red Wings.
Tak potom Hossa, když mu vypršel kontrakt, přemýšlel, co dál. Prý to bylo jedno z nejtěžších rozhodování jeho života. Vyhrála parta, na níž měsíc předtím zíral, jak křepčí s vytouženou trofejí.
Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim. Crosbymu hned napsal mail. Pak to spolu probrali na dovolené na Bahamách. Kamarád a hlavně kapitán Penguins se s tím vyrovnával těžce. Ale fakt přijal… „V tu chvíli to bylo velké zklamání. Nebyl jsem na něj naštvaný, jen mě prostě mrzelo, že už s námi nebude,“ vzpomínal pak kanadský idol. „Doufal jsem, že se mu v Penguins líbilo. Jenže to bylo jen a jen na něm a on udělal, co bylo podle něho nejlepší. Život jde dál.“
Hossa zkrátka nikam neutekl. A už vůbec ne kvůli penězům. Ne. On chce vyhrát. A při tom jemně naznačil, že Pittsburgh pro to není to pravé místo. To mu teď místní fanoušci nemůžou zapomenout. Když s Red Wings přijel v sezoně, bučeli při každém jeho doteku s pukem. Vsaďte se, že teď, až se série přesune z Detroitu, bude hučení tribun ještě zlověstnější.
Po internetu už taky koluje webová hra od listu Pittsburgh Post Gazette, kde můžete detroitské číslo 81 bez milosti zfackovat. Pokud fandíte Penguins, můžete si taky bouchnout na: http://www.post-gazette.com/icehouse/hossa.asp
Podobně uvažují i Hossovi soupeři. V sobotu jej hned v první třetině pořádně sestřelil drsný obránce Brooks Orpik. Elitní střelec v předklonu odklouzal na střídačku…
„Respektujme jeho loňské rozhodnutí, ale teď nám stojí v cestě, takže proti němu budeme muset hrát tvrdě,“ prohlásil Talbot.
Co na to všechno sám hlavní aktér? Snaží se nenechat se rozhodit. To je taky jediné, co může dělat. „Chci pomoct mužstvu vyhrát Stanley Cup.
Nesmím se tím vším nechat rozptylovat, musím to spíš využít jakou svou výhodu,“ vyprávěl. „Teď jsem prostě na opačné straně.“
Jde o to, jestli to tentokrát už je ta správná…
