Havlát: Chicago? Emoce teprve přijdou

Dresy se jménem českého útočníka tak jdou okamžitě na dračku. „A to byla jenom příprava,“ vtipkoval osmadvacetiletý střelec.

Povedený start v Minnesotě si Havlát náramně užíval. Důvod? Angažmá rozjel právě proti Chicagu. Tedy proti klubu, kterému ještě na jaře pomáhal probít se po dlouhých letech do play off a který mu v létě za „odměnu“ řekl sbohem.

„Byl to zvláštní pocit proti nim hrát,“ přiznal druhý nejproduktivnější český hráč v NHL minulé sezony.

Havlát se Sýkorou zničili Chicago »

Tipuji, že jste si Chicago jako startovacího soupeře vybral sám. Trefil bych se?
„Musím vás zklamat, byla by to trefa mimo. O tom, kdo bude hrát, u nás totiž rozhoduje trenér Todd Richards. (směje se) S koučem jsme se vůbec dopředu nedomlouvali, proti komu začnu. Já si dokonce myslel, že bych naskočil už dřív, ale nakonec to vyšlo na Blackhawks. Byla to jen náhoda.“

Každopádně vaše premiéra v týmu Wild vyšla dokonale. Ostatně jako v minulých angažmá v Ottawě a Chicagu, kde jste také zazářil hned v přípravách. Umíte se prodat, co říkáte?
„Zazářil? To je trochu silný slovo. Vždyť to byl jen přáteláček. Většina klíčových hráčů z obou týmů odpočívala, takže bych to zase moc nepřeceňoval.“

Na druhou stranu ne každému se povede hned v prvním zápase, byť jen přípravném, dát dva góly. To nejste ani trochu spokojený?
„To zase jo. Myslím, že na začátek to opravdu nebylo vůbec špatné. Nejvíc mě potěšilo, jak nám to v útoku napoprvé klapalo se Sejčkem (Petr Sýkora). Jeho příchod mužstvu určitě pomůže. Ale jinak to byl přáteláček, normálka.“

Ani to s vámi nehnulo, když jste viděl dresy Blackhawks? Váš rozchod s klubem neproběhl zrovna idylicky.
„Samozřejmě se člověku v hlavě vybaví některé chvíle, když za Chicago hrával. Ano, bylo to zvláštní. Ale ten skutečný náboj, napětí emoce teprve přijdou, naplno si to prožiju za měsíc. Zaprvé sezona v NHL už poběží a hlavně budeme hrát v Chicagu. Jestli to má být z mé strany co nejlepší výkon, musím toho ještě hodně zlepšit.“

Kyselých obličejů na střídačce Chicaga jste si ale při zápase asi všimnul, nebo ne?
„Ani po očku jsem se na ně nepodíval. Teď mám místo na jiné střídačce a hlavně jsem měl svých starostí dost. Přece jen si musím zvyknout na jiný systém a na jiné věci. Na sledování okolí nemám čas.“

Z prvních ohlasů je cítit, že jste především fanoušky Wild pobláznil. Stačí se podívat na vaše stránky na twitteru.
„Byli vážně skvělí. Pokud se nepletu, bylo skoro vyprodáno, což je právě v této době super. A k těm dresům. Pár jsem jich zahlídl, což mě těší. Ale až v sezoně musím dokázat, že si dres nekupovali zbytečně.“

Martin Havlát • ČTK

Pokud navíc pro některého z diváků vystřelíte milion dolarů jako letos v zimě v Chicagu, o popularitu se bát nemusíte. Prozraďte, co jim v sezoně nabídnete?
„Asi nic. Když jsem dal gól přesně v polovině zápasu a vydělal jednomu fanouškovi milion, tak tu soutěž v Chicagu hned zarazili. (směje se) Navíc se mi to povedlo právě proti Minnesotě, takže pochybuju, že by tady přišli s podobným nápadem. Asi bych se jim nevyplatil. Ale byla to sranda.“

Legrácek si určitě užijete dost i bez soutěží. V kabině s vámi sedí hned čtyři čeští parťáci, takže se nudit nebudete.
„No jo, Sejček, Židla (Marek Židlický) a Petr Kalus, to už je silná lobby. V Chicagu jsem byl v poslední době úplně sám, žil jsem skoro jako samotář, který si nemohl pokecat česky. Teď to pro mě bude změna. Až se sezona rozjede, můžu se těšit na pořádné zážitky.“

Obránce Marek Židlický má už ve Wild odpracovanou sezonu. Postaral se o vás?
„A moc dobře. Za dva týdny toho stihnul dost. Musím ho pochválit, že v tomhle směru je hodně schopný. Teď nás bude mít na starosti dva, co přišel Sejček.“

Příchod Petra Sýkory byl docela překvapivý. Nemáte v hokejovém obchodu prsty?
„Budete se možná divit, ale nemám. Ani se mě na něj z klubu nikdo nevyptával. Sejček je totiž natolik kvalitní útočník, že za něj mluví statistiky. V posledních deseti letech v řadě nastřílel každou sezonu dvacet a víc gólů.
Takovou bilancí se nemůže jen tak někdo pyšnit. Pokud se nepletu, tak to dokázali snad jen dva hráči. A já věřím, že týmu hodně pomůže. Stačí se na něj dívat v tréninku a je vám hned jasné, že svoji práci zatraceně dobře umí.“

Jak se k vám informace o Sýkorově příchodu vlastně dostala?
„Máme stejného agenta, takže jsem se to dozvěděl od něj.“
Před lety v New Jersey si Sýkora náramně rozuměl s vaším kamarádem

Patrikem Eliášem, teď jste se dostal na řadu vy. Rodí se nová úderná dvojka?
„Napoprvé se nám to povedlo. A myslím, že bychom si vyhověli. Ale záleží na trenérovi, jestli se mu to líbilo a jestli nás nechá hrát spolu. Já bych určitě nebyl proti.“

A pokusíte se kouče přesvědčit, aby vás nechal spolu?
„Díky tomu, že Sejček přišel, má teď trenér víc možností, jak útoky poskládat. Určitě si to postaví podle svého.“

V zámořských médiích se o vás mluví jako o jednom z kandidátů minimálně na kapitána. Snad si nemyslíte, že si trenér nevyslechne názor klíčového hráče?
„Je pravda, že nemáme kapitána, ale nevím, jakou mají trenér a generální manažer představu. A ani to neřeším, nechávám tomu volný průběh. V Chicagu jsem měl první rok áčko, nic se ale pro mě nezměnilo. Pro mě bylo důležité, abych na ledě odvedl svoji práci, abych týmu pomohl. To je moje jediná starost.“

Už jste se v Minnesotě zabydlel?
„Město se mi líbí, je to něco mezi Ottawou a Chicagem. A ten střed mi docela vyhovuje. Ale ještě se rozkoukávám. Neměl jsem totiž čas, docela jsem se nalítal kvůli vlastnímu bydlení.“

A už máte novou adresu?
„Bydlení jsem si našel kousek od centra Minneapolisu. Jenomže mě čeká ještě dost práce, než všechno zařídím. Poslední dva tři dny jsem spal na zemi, nebo na nafukovací matraci, což nebylo úplně pohodlný. Naštěstí jsem se na ledě cítil v pohodě, takže možná teď budu spát radši už jenom na zemi.“ (směje se)