Probuzení střelce: Prospal píše pohádku
Mohl by to být krásný příběh. Námět dramatu, filmu nebo jen knížky. Pohádka o Prospalovi by se to jmenovalo. Je tam všechno. Poutavá zápletka, kladný hrdina, který se přenese přes všechna příkoří a svou pílí dobude nehynoucí slávu. Království plné záporáků i hodný panovník ze sousedství a parta přátel, kteří nikdy nezklamou…
Zase tolik se toho nestalo, řeknete si. Václav Prospal dal dva góly v tuctovém zápase dlouhatánské sezony NHL, načal výhru nad Los Angeles 4:2. Ale ne. Ten okamžik, kdy se při svém dvoustém zásahu v zámořské kariéře zase rozjařeně tetelil na všechny strany, to bylo další krásné podtržení jeho nezdolnosti.
Vzpomeňte. Minulý ročník, to bylo trápení v zoufalé a zevnitř rozložené Tampě Bay. Pak vykoupení ze zbývajících třech let lukrativní smlouvy. Z elitního útočníka byl najednou hráč na odpis…
ČTĚTE: Rangers pošesté vyhráli, Prospal dal 200. gól »
Střih. Prospal válí v první formaci nejlepšího týmu ligy. Je pátý v bodování soutěže. Na ledě si náramně rozumí s kanonýrem Gáboríkem a důrazným Dubinským.
Všechno se otočilo během pouhých dvou měsíců.
A teď obsazení příběhu. Hrdina je jasný, i jeho parťáci se právě představili. Záporáci? Ti sedí v kancelářích Lightning. A hodný panovník se jmenuje John Tortorella a od jara je trenérem Rangers. Právě on vedl Prospala před lety v Tampě Bay a dokázal z něho vyždímat to nejlepší.
„To on za mě dal ruku do ohně, když jsem byl nezaměstnaný,“ prohlásil 34letý veterán v nedávném rozhovoru pro Sport. „Zůstali jsme v kontaktu, i když se naše cesty rozešly. Beru náš vztah jako něco víc než jen hráč a kouč. Sedí mi způsob, jakým vede tréninky, jaký vyžaduje systém hry. Něco na tom je,“ vykládal zase minulý týden serveru NHL.com.
Náklonnost to je vzájemná. I když si ti dva v minulosti nejednou ostře vyměňovali názory. Jenže právě toho si jeden na druhém cení. Upřímnosti. „Na Vinnym mě fascinuje to, jak do všeho jde naplno. V tom je strašně nedoceněný,“ řekl Tortorella, který obdivuje i Prospalovu univerzálnost.
V Rangers ho nejdřív dal na centra, potom z něj udělal levé křídlo. On ale dře pořád stejně, maká dopředu i dozadu. K tomu dává góly, sbírá body. Protože on prostě chtěl dokázat, že na to pořád má.
Pohádky mívají konec topící se v radosti a veselí. Skončí tak i Prospalova perfektně našlápnutá sezona?
