Eliáš v ohrožení. Bude obětován za Kovalčuka?

S manželkou Petrou se těší na miminko, které se má narodit už v listopadu. Sám dře, aby nadcházející sezona byla lepší než ta minulá. A do toho se mu v hlavě musí honit mírná nejistota. Šéfové New Jersey dost možná Patrika Eliáše vyzvou, aby své místo uvolnil Iljovi Kovalčukovi.

Počty jsou to jednoduché. Pokud by se kapitán sborné z posledního mistrovství světa měl připojit k Devils, v jejich týmu by najednou byla tři hvězdná (a drahá) levá křídla. Český reprezentant zabírá v platovém stropu šest milionů dolarů, Zach Parise přes tři miliony. Což je moc.



„Uděláme vše proto, abychom Kovalčuka získali,“ opakuje do omrzení Lou Lamoriello, generální manažer klubu. Brzy může přijít za Eliášem s prosbou – vzdej se svého práva nebýt vyměněn a odejdi. Tvůj plat potřebujeme pro Rusa a zbytek mužstva. Příští léto totiž vyprší kontrakt Parisemu a dalším čtyřem důležitým hráčům.

Zatím je to plán B, áčko patří výměně šestadvacetiletého Američana. Stříbrný olympionik z Vancouveru si napřesrok bude moci nárokovat minimálně dvojnásobek svého současného příjmu, na což se budou hledat prostředky v pokladně Devils jen hodně těžko. Někdo se bude poroučet každopádně,

Lamoriello potřebuje získat alespoň tři miliony pod platovým stropem.
Přitom mohlo být všechno jinak. Svazek mezi New Jersey a Kovalčukem už byl jednou uzavřen, na tiskové konferenci byla představena sedmnáctiletá smlouva na 102 milionů dolarů. Jenže v platnost nikdy nevstoupila, vedení NHL ji přezkoumalo a za rozhodnutí nezávislého arbitra zavrhlo.

Patrik Eliáš střílí svůj druhý gól do sítě Dallasu • ČTK/AP

Kouzlo tak dlouhodobého kontraktu je jasné – v jeho konci hokejista pobírá minimální gáži a snižuje tak celkový průměr, který se započítává do platového stropu. V tomto případě by to bylo 6 milionů. Chytré, ale nyní už nelegální.

Lamoriello tedy hledá další cesty, svého vytouženého klenotu se prostě nehodlá vzdát. Ačkoliv ani neví, zda on se stále chce stěhovat do New Yorku.
„Věřím tomu, že už se jednou rozhodl a na tom se snad nic nezmění. Ne, nevidím rozdíl,“ tvrdí a spřádá plány. Kovalčuk mezitím trénuje doma v Rusku a jistě naslouchá i tamním oligarchům.



„Pojď do Petrohradu,“ láká ho Alexander Medvěděv, nejmocnější z nich. „Jestli mu v NHL zakázali pokračovat do čtyřiačtyřiceti, my mu můžeme nabídnout hrát třeba do dvaašedesáti za veteránský tým Gazpromu,“ směje se muž, který je zároveň prezidentem celé KHL.

Zatím je to spíše žertování, NHL je pro elitního kanonýra stále na prvním místě. V USA vyrůstají jeho dcery, rodina by si těžko zvykala na krušné ruské podnebí. Navíc, on se chce stále porovnávat s těmi nejlepšími z nejlepších.

I proto si Eliáš „užívá“ další léto se starostmi. Po loňských vleklých potížích se zraněními se musí ptát, zda je pro svůj klub důležitější než Kovalčuk. Zatím je to hlavolam, jehož řešení leží jen v hlavě Lou Lamoriella.