Tomáš Kaberle: S Jágrem si ještě zahraju

Boj proti dvěma nejlepším hokejistům světa? Pořádná šichta! Její první polovinu český reprezentant ustál. Přestože Ovečkin vstřelil Torontu krásný gól, jeho tým prohrál 4:5 po nájezdech. Proti obraně hostů šéfované právě zkušeným zadákem se kromě jedné trefy nepředvedl. „Taky z toho byl špatnej,“ všiml si 32letý Tomáš Kaberle.

Jak to zblízka vypadá, když je Ovečkin „špatnej“?
"Je vidět, že nehraje v pohodě. Střílí odevšad. Pokud je v klidu, tak si počká na tu svou střelu od mantinelu, odtud dává góly. Ale to jsme tentokrát ubránili. Musíte být blízko u něj. Víme, jak pro něj beci zakládají akce, aby dostal puk rozjetý u mantinelu. To všechno mají soupeři Washingtonu nastudované.“

Niklas Hagman a Tomáš Kaberle z Toronta • ČTK/AP

Na koho se jako obránce těšíte méně: na Crosbyho, nebo na Ovečkina?
„Oba jsou výborní. Je třeba na ně hrát chytře, pozičně. Nesmí se na ně vyskočit, protože jsou schopní udělat kličku na půl metru a udělat z vás blbce. Všech pět hráčů musí bojovat, nedat jim moc prostoru, jinak dovedou leccos udělat.“

Na Ovečkina jste hrál často právě vy. Znamená to, že už cítíte od trenéra Wilsona důvěru?
„Hraju o hodně víc než v minulé sezoně. Měl jsem s tím trochu problémy, před sezonou jsme si s Wilsonem vyříkali, že potřebuju hrát víc. Že když budu studenej na střídačce a půjdu na led jednou za čtyři minuty, že to nejsem já. Zatím jsem spokojený, na ledě jsem v průměru 23 až 24 minut. Snad vědí, že ve hře nejsem od toho, abych likvidoval soupeře, rozdával hity.“

Říkalo se, že ve vašich neshodách s koučem jsou i osobní problémy. To je pryč?
„Ono se to trochu zveličilo.“

I váš táta ale před časem řekl: Další Tomášovu spolupráci s Wilsonem si neumím představit. Kanadské noviny si to pak přeložily a byl z toho malér.
„Táta mluví za sebe, já za něj nic komentovat nemůžu.“

Dostal od vás vyhubováno?
„To zase ne, já mám tátu rád. Řekl to, jak to cítil. Nebojí se. My jsme se o tom už pak ani nebavili. Takové incidenty jako ten mezi mnou a Wilsonem se koneckonců dějí. Kolikrát se to pak obrátí k lepšímu.“

Jenže Toronto se celé léto netajilo, že vás chce vyměnit. Pak vám aspoň vzali áčko z dresu.
„Áčko mi nechybělo. Nejsem ten typ, který by někde řval a nadával. Teď ho mám mimochodem zase zpátky, co je Dion Phaneuf zraněný. A letní výměna? Je pravda, že už jsem málem šel... Mobil jsem měl zapnutý i v noci. Kamarád mi poslední den volal, že už se k odchodu vážně schyluje. Jen jsem čekal, kam mě pošlou. Když se to nestalo, byl jsem hrozně šťastnej.“

A fanoušci vám před prvním zápasem připravili mimořádně vřelé přivítání. Dojalo vás to?
„Máme nejlepší fanoušky v NHL. Při nástupu k prvnímu utkání mi to dokázali. Jakmile hlásili moje jméno, obrovsky mi aplaudovali. Měl jsem z toho husí kůži. Uvidíme, jak to bude dál. V Torontu mám smlouvu do konce sezony. Záleží, jak bude generální manažer spokojený, co bude chtít udělat s mančaftem.“

Vrtá vám to hlavou?
„Určitě. Ale to mi vrtá hlavou už šest let, co se o mé výměně pořád někdo baví. Za tu dobu jsem už imunní, daleko víc na všechno připravený. Určitě by bylo hezké hrát celou kariéru ve stejném mančaftu. V jednom týmu odehrálo víc zápasů asi jen 11 hráčů – mezi nimi Lidström nebo Milan Hejduk. Člověka to napadne.“

Probíhají nějaká předběžná jednání o nové smlouvě?
„Zatím nic. Nebyl čas. Taky záleží na tom, jak budeme hrát v příštím měsíci. Pak už se bude blížit uzávěrka přestupů, uvidí se, jestli budeme ve hře o play off . Mám to sice částečně ve svých rukou, ale kdyby mě v Torontu nechtěli, našla by se nějaká varianta. Pokud se mnou manažer bude chtít mluvit, mám každopádně zájem.“

A když ne, tak se na vás mohou těšit v Kladně?
„Je mi dvaatřicet. Doufám, že mám před sebou ještě pár let v Americe. Ale Kladno sleduju. Vím, že je to poslední léta špatný. Kluci bojují, tak snad se zvednou. Ani se nedivím, že fanoušků teď chodí tak málo. Zkrátka nejsou výsledky.“

Pokud budete s návratem otálet, třeba už nestihnete Jágra v kladenském dresu. To by vás nemrzelo?
„Tak v tomhle ohledu jsem naprosto v klidu. Jarda bude hrát do padesáti, s ním si ještě určitě zahraju.“ (smích)