S Alexandrem Ovečkinem a dalšími spoluhráči z Washingtonu se ani nestačil rozloučit. Tak blesková a nečekaná byla pro Tomáše Fleischmanna výměna do Colorada. Zklamání však 26letý útočník rychle potlačil. Okamžitě zapadl k rozjetému Milanu Hejdukovi, ve čtyřech zápasech za Colorado nastřádal čtyři body (1+3).
Tomáš Fleischmann nijak nezastírá, že jej odchod z Washingtonu zaskočil. Není divu, Capitals vévodí Jihovýchodní divizi, patří k největším favoritům na Stanley Cup. „To je pravda, ale nemyslím, že má Colorado menší šance. Taky má velmi dobrý tým,“ říká Fleischmann bojovně a sám k tomu hned na ledě také přispívá.
V nočním utkání s Atlantou (4:2) otevřel skóre a Hejdukovi přihrál na vítězný gól. Český tandem nezastavil ani vynikající Ondřej Pavelec v brance.
Evidentně jste se v Coloradu rozkoukal rychle, je to tak?
„Snažím se. Přijali mě výborně, je tu skvělá parta. Mají velice mladý tým, hrají agresivně, útočně a bruslařsky. To mi vyhovuje. Už za první zápasy jsem si docela zvyknul a těším se na další.“
Tomáš Fleischmann vzpomíná na Washington v dobrém • Foto Sport
Při přestupu vám manažer Greg Sherman sliboval prostor a místo v prvních dvou formacích. Potvrdilo se to?
„Zatím ano. Už ve druhém zápase jsem hrál dost minut, až jsem byl sám překvapený. A dostal jsem se i do formace k Milanu Hejdukovi. S ním je to paráda! Je to výborný hráč, pan hokejista. S takovými borci je opravdu jednoduché hrát.“
Jak jednoduché? Stačí mu dát puk a je z toho gól?
„Nejde jen o jeho skvělou střelbu. Na ledě se dokáže uvolnit a najít si ideální pozici, kam mu můžete přihrát. Pořád je v pohybu, prostě paráda.“
Je znát, že k němu chováte velký respekt…
„Určitě, sledoval jsem jej už na olympiádě v Naganu. Pořád si pamatuju, jak jsme se na ty zápasy dívali ve škole. Koukal jsem na něj v nároďáku, v NHL… Momentálně je to podle mého jeden z nejlepších českých hokejistů.“
Volal jste mu ještě před příjezdem?
„Neznal jsem ho, osobně jsme se nikdy dřív nepotkali, takže jsem to nechal až na příjezd do Colorada. Byl jsem trochu nervózní, ale Milan je super kluk, bylo to jednoduché.“
„Už v létě jsem počítal s možností, že budu vyměněný nebo vytrejdovaný, takže jsem se už od léta psychicky připravoval na to, že se to může stát. A že bude záležet na začátku. Bohužel jsem ve Washingtonu nedostával tolik prostoru jako v minulé sezoně, výsledky jsem nedělal, takže jsem něco takového trošku očekával. I tak mě to ale překvapilo. A zklamaný jsem z toho určitě byl. Měl jsem ve Washingtonu barák, byl jsem tam zvyklý, je těžké všechno během sezony změnit. Z toho jsem měl největší strach a obavy. Ale jak jsem řekl, novýtým mě přijal skvěle, kluci mi ve všem pomáhají. Nejsem jediný, kdo teď přišel. Jsme tu tři nebo čtyři vytrejdovaní, tak si i navzájem pomůžeme.“
Říkáte, že jste s trejdem počítal. Nesvázalo vás to v úvodu ligy?
„Tolik jsem na to nemyslel. Že bych to měl v hlavě pořád, to rozhodně ne. Ale byl jsem zkrátka na tuhle možnost připravený.“
Dá se říct, že to je druhá strana mince vylepšené smlouvy? V létě jste si polepšil ze 725 tisíc dolarů za rok na 2,6 milionu.
„To ano, když hrajete třetí lajnu za takové peníze, tak to není ono. Když nedostáváte tolik prostoru, nejste tak využitý a nehrajete, co byste měl, tak to není ideální pro celý tým.“
Jak jste na výměnu reagoval v první chvíli?
„Generální manažer a trenér mi oznámili, že udělali trejd. Popovídali jsme si o tom, poděkoval jsem jim, že mě dostali do NHL a pomohli mi v kariéře. Sbalil jsem si věci a ještě večer letěl do Denveru. Ani jsem neměl čas se rozloučit se spoluhráči. Bavil jsem se s třemi nebo čtyřmi. Většina ostatních kluků už byla na obědě a na cestě do letadla.“
S Ovečkinem jste mluvil?
„Ten mi volal později. Popřál mi hodně štěstí v novém týmu.“
„Osobně jsem byl víc překvapený a vykulený z toho prvního trejdu. To jsem měl devatenáct roků a z ničeho nic jsem musel vyměnit Detroit, kde jsem byl strašně spokojený, za Washington. Tehdy nebyl Washington na takové úrovni, byl jsem z toho docela zklamaný. Tehdy jsem byl víc překvapený a také jsem to i víc prožíval. Teď se to snažím brát pozitivně.“
I když Washington patří k nejlepším v NHL? Nemrzí vás, že jste musel opustit tým, který je jedním z velkých favoritů na Stanley Cup?
„V minulé sezoně jsme měli s Washingtonem našlápnuto úplně stejně. Vyhráli jsme základní část, ale to neznamená, že play off bude jednoznačné. Nemyslím si, že má Colorado menší šance. Taky má velice dobrý tým.“
Jak vnímáte stěhování z hlavního města do denverských hor?
„Není to tady tak rušné, spíš venkovské, klidnější. Zatím jsem toho moc neviděl, protože nebyl čas. Ale životní prostředí je tady určitě pěknější. Hory jsou krásné.“
Na lyžování asi prostor mít nebudete, co?
„Ve smlouvě máme, že nesmíme dělat žádné rizikové sporty. Ale já stejně v životě nelyžoval, takže mě to ani neláká. Moje zima vždycky patřila hokeji. Když jsem byl malý, otec mi říkal, nemysli na lyže, zlomíš si nohu a nebudeš hrát celou sezonu. Proto jsem ani nikdy do lyžování neměl chuť. Možná bych časem zkusil snowboard, ale určitě ne teď.“
Vyšší nadmořská výška vám nedělá problémy?
„První trénink byl docela těžký, ale musím si zvyknout. Vzduch je trošku řidší, je to jiné, ale do toho se dostanu. Jsem přece z Beskyd!“
Související články
