ROZHOVOR | Naplno si užívá fantastického úspěchu, jakého jeho otec se slovenskou reprezentací dokázal. Vladimír Vůjtek mladší, který ve finské Hartwall Areně zažil v roce 1997 své nejlepší zápasy v českém reprezentačním dresu, je na stejném místě znovu v euforii. „Semifinále Česka se Slovenskem je paráda! Nejlepší zápas, jaký mohl být, ohromně se na něj těším,“ říká v rozhovoru pro iSport.
Jak jste s tátou oslavili senzační postup Slovenska přes Kanadu?
„Něco lehkého bylo, ale na nějaké velké oslavy není čas. Ani síla. Zápasy jdou rychle po sobě, není to náročné jen pro hráče, ale i pro trenéry. Chvíli jsme poseděli a pak šel táta spát.“
Zažili jste už dřív spolu nějakou společnou oslavu? Potkali jste se vůbec u některého z hokejových úspěchů?
„No…(pousměje se) V Rusku jsme proti sobě hráli finále ligy a tam jsem byl tátovu triumfu hodně blízko. S Čerepovcem jsme tehdy podlehli jeho Jaroslavli.“
Váš otec takřka nedává emoce najevo. Jako by ani nebyl v semifinále mistrovství světa. Radost ale musí mít obrovskou, ne?
„Samozřejmě, kdo by nebyl rád. Dosáhli tady výsledku, o jakém by před turnajem nikdo ani nesnil. A navíc hrají výborný hokej.“
Vy jste Slovákům před turnajem věřil?
„Byli pod tlakem, měli těžkou skupinu, prakticky každý zápas hráli o všechno. Klíčový podle mého byl duel s Amerikou (4:2). Kdyby třikrát za sebou na úvod prohráli (Kanada 2:3, Finsko 0:1), tak by to měli hodně těžké. Od Ameriky se ale odpíchli, od té doby neprohráli! Psychicky to pro ně byl hodně náročný turnaj. Když cíl splnili, když si vybojovali čtvrtfinále i postup na olympiádu, tak šokovali i Kanadu.“
Ten zápas jste v hledišti prožíval jak? Věřil jste v obrat?
„Kupodivu ano. Když jsem viděl, jak začali Kanaďané třetí třetinu… Jak vůbec do soupeřů nechodili a mysleli si, že to v klidu ubrání. Věřil jsem, že tohle by šlo otočit.“
Jak podle vás skončí semifinále s Čechy?
„Těžko tipovat. Češi jsou mírnými favority, když se to vezme podle posledních let i kádru. Ten mají nabitý zvučnějšími jmény. Ale Slováci ukázali, že umí hrát s každým. Může to být hodně zajímavý zápas. Těším se.“
Komu vlastně budete fandit?
„Nebudu říkat, že nebudu fandit tátovi. Tomu přece musím vždycky přát jen to nejlepší. Na druhou stranu, když to dopadne naopak, smutný nebudu. Zkusím si ten zápas hlavně užít! Ať to stojí za to a máme všichni výborné vzpomínky.“
Je podle vás slovenský komplex z českých hokejistů pryč?
„Slovenský komplex tady byl, prohrávali s námi na velkých turnajích. Ale to bylo v době, kdy i Slováci jezdili na mistrovství světa jako aspiranti na medaili. Dneska jsou v jiné pozici, nepřijeli tady jako favorité. V tom je rozdíl. Silná slovenská generace dřív bývala v zápasech s Čechy poloviční. Krásný příklad byla olympiáda v Turíně 2006. Tam hráli Slováci parádní hokej, suverénně vyhráli skupinu před Ruskem, Švédskem i Amerikou. A ve čtvrtfinále narazili na nás a nebyli si pořádně schopni přihrát (Slováci prohráli 1:3). Tohle ale nebude problém současného týmu. Táta si to pohlídá.“ (usmívá se)