VIDEO | Mnozí už jej házeli do starého železa. Miroslav Šatan, historicky nejúspěšnější slovenský hokejista, však ukázal, že stále patří mezi drahé kovy. I když mu na podzim bude 38 roků. Vítěz Stanley Cupu (2009) a úřadující slovenský šampion se Slovanem Bratislava přidal ke zlatu (2002), stříbru (2000) a bronzu (2003) ze světových šampionátů další stříbrnou medaili. A tisícovkám bouřících slovenských fanoušků slíbil: „Když vydrží zdraví a forma, jsem připravený reprezentovat i dál.“
Skromný, tichý zabiják! Takovými slovy vítal Miroslava Šatana komentátor bratislavských oslav na pódiu po triumfálním návratu z Helsinek. Výstižně řečeno. Čeští, kanadští i američtí hokejisté by mohli vyprávět. Šatan dřel, odbránil většinu oslabení. Góly si však schovával na nejdůležitější zápasy.
Poprvé udeřil do prázdné brány v bitvě s Američany. Ve třetím utkání základní skupiny tím definitivně zlomil hrdého soupeře (4:2). Právě tohle vítězství Slováky ohromně nakoplo, rozjeli šňůru vítězných zápasů, která skončila až ve finále s Ruskem.
V play off pak Šatan vysloveně řádil. Ve čtvrtfinále s Kanadou dával druhý gól (stejně jako před deseti lety při zlatém tažení ve Švédsku). A v semifinále hned dvěma zásahy sestřelil český výběr.
Přiznává, že velkou motivací je pro něj šestiletý syn Miroslav. Při oslavách v Bratislavě jej také měl neustále při sobě, stříbrnou medaili mu pověsil na krk.
„Syn v této sezoně začal s pravidelnými hokejovými tréninky, velmi prožíval už oslavnou jízdu autobusem po extraligovém vítězství Slovanu nad Košicemi,“ říkal Šatan v rozhovoru pro deník SME.

„I teď byl po příletu z Helsinek neustále při mně. A slíbil mi, že až jednou něco vyhraje, taky mě na oslavu vezme. To mě dojalo…“
Že by si jednou se synem i zahrál? Tomu se Šatan jen zasmál. „Tak to určitě ne, to můžou tátové, kteří měli děti ve dvaceti. V mém případě už to není moc reálné...“