Kdo je kdo ve Vůjtkově týmu? Tohle jsou šéfové národního týmu
Nově osazená i nabobtnalá. Taková je střídačka národního týmu hokejistů pro ročník 2015/16, čerstvě příchozí doplnili družinu i v jejím zákulisí. Deník Sport představuje armádu lidí (a jejich úkoly), kteří pracují na tom, aby hráčská sestava dostala co nejlepší servis před, během i po utkání. Servis reprezentační.
Josef Jandač, 47 let, asistent
Ačkoli hierarchie tří Vůjtkových kolegů nebyla oficiálně rozparcelována, má se za to, že kouč Sparty je náčelníkovou pravou rukou a jakýmsi korunním princem trenérského štábu. Jinak řečeno: prvním adeptem na uvolněné místo, pokud by šéf týmu po sezoně odešel. Ať už úplně či do jiné funkce v zákrytu. Jandač dostal od Vůjtka na starost obránce a už v prvním vystoupení proti Švédsku defenzivní enklávu koučoval, svěřené úkoly si vzal plně za své. Vládce Sparty navazuje na éru pod Vladimírem Růžičkou, jemuž asistoval v letech 2008 až 2010 a byl u zatím posledního zisku titulu mistrů světa v Německu.
Jaroslav Špaček, 41 let, asistent
Na střídačce asistující asistent, dá se také říct. Vysvětlím. Z logicky věci má bývalý vynikající bek na starosti práci obránců, svoje postřehy rychle předává Josefu Jandačovi. Samozřejmě že se nerozpakuje i sám hráčům říct, co uzná za potřebné. Na záležitosti reprezentace má nyní více času, v Plzni opustil roli asistenta, byť v týmu dál vypomáhá se speciálním tréninkem. „Už ale nebudu stát na střídačce během zápasů, nebudu mít takovou pravomoc,“ vysvětluje Špaček, o němž se na svazu zprvu uvažovalo jako o novém generálním manažerovi týmu. Na poslední chvíli však pozici udržel Slavomír Lener. Do Špačkovy gesce však patří inspekční výjezdy po Evropě i Americe.
Vladimír Vůjtek, 68 let, hlavní kouč
Na sklonku kariéry se dočkal nejvyšší pocty. V osmašedesáti a po čtyřech letech na slovenské horské dráze byl svazem obdarován nejprestižnějším tuzemským angažmá. Bude muset ze sebe vydolovat hodně energie, aby cíle splnil nebo se k nim přiblížil. Což například obnáší vybudovat si vřelejší vztah k NHL, které nijak zvlášť neholduje. Ano, trenérovým kladem jsou vztahy s hráči – těžko se například sníží k veřejné kritice svého svěřence. Ovšem první hokejové scéně by měl přijít rychle na chuť, získat přehled, mít české hráče „nakoukané“. Nejde o nic jiného než o nutnost. Zvlášť, když se kouče může týkat Světový pohár 2016.
Jiří Kalous, 50 let, asistent
Nálepku dlouholetého „Růžičkova dítěte“ setřásl během následujících angažmá v Liberci či nyní v Třinci. Kalous je velký pracant, maximalista, vyžadující od všech absolutní přístup. Nyní neprožívá zrovna slastné období u Ocelářů, v třinecké fabrice to skřípe a kdo ví, jak to půjde dál, pokud se tým nezvedne. Na posledním MS v Praze Růžičkovi skautoval soupeře, podobné zadání má i nyní – první dvě třetiny sleduje z tribuny, v pauzách předává Vůjtkovi poznatky, až třetí část tráví na střídačce. „Po Karjale to zhodnotíme a rozhodneme se, jestli nám to vyhovuje nebo ne,“ vyhlásil Vůjtek. „Vláďa má ve všem poslední slovo. Od nás dostává full service. Sto procent. Jde o to, aby každý z nás přinesl to nejlepší, co v něm je, ve prospěch týmu,“ tvrdí Kalous.
Petr Jaroš, 38 let, trenér gólmanů
Má za sebou zajímavý příběh. Bývalý aktivní gólman poznal zámořskou výchovu brankářů, do Česka přivezl některé speciality – například střelbu s bílými puky, anebo připevňování síťky na helmy gólmanů. Jaroše si do KHL vytáhl trenér Marek Sýkora, pracoval v Minsku, pomáhal Norům na MS, poté jihlavského rodáka přizval ke slovenské reprezentaci Vladimír Vůjtek. Práci kolegy oceňoval, a tak pokračuje i nyní. „Je to zkušený trenér brankářů, v současnosti jeden z nejlepších v bývalém Československu,“ soudí Vůjtek.
Radovan Sakaláš, 34 let, fyzioterapeut
Má za sebou proškolení od docenta Pavla Koláře, jenž dal na Sakaláše kvalitní doporučení manažerům svazu. Práci u reprezentace si v minulosti vyzkoušel na světových šampionátech juniorů, nárazově i u áčka. Jeho rukama v minulosti „prošli“ hráči jako Židlický nebo Hejda, angažmá získal také v pražském Lvu. „Ve chvíli, kdy jsem tušil, že se hraním hokejem neuživím, začal jsem studovat,“ říká rodák z Trenčína a majitel několika startů ve slovenské extralize.
Denis Havel, 27 let, videokouč
Nováček, jenž na hokejové půdě velice rychle povýšil až na nejvyšší možnou úroveň. Do reprezentace jej zavál vítr z Třince, kde Havel v dřívějších letech pracoval v boxu časoměřičů a časem dostal na starost práci s videotechnikou. V reprezentaci to má těžší v tom, že navazuje na práci dlouholetého videokouče Jana Procházky, machra v oboru, jenž dokázal nadřízeným připravit na klíč, cokoli požadovali. Udržet tuto nedílnou oblast na stejné úrovni může být zapeklité.
Tomáš Vyskočil, 41 let, lékař
Jako jeden z nemnoha členů managementu týmu pokračuje i po rezignaci Vladimíra Růžičky, jenž měl pro Vyskočilovy schopnosti slabost. Ve svém civilním zaměstnání je ortoped, v pražském Motole pracuje na oddělení spondylochirurgie, která se zaměřuje na problémy s páteří. „Takže provádím leckdy i složité operace. Pro mou práci je tato specializace možná trochu výhoda, i v hokeji se bohužel stává, že se někdo může při pádu do mantinelu zranit. Ale musím to zaklepat, zatím jsem u ničeho tak vážného nebyl,“ je rád Vyskočil, jenž nechal pro jistotu na „svém“ oddělení vybudovat i nadstandardní pokoje. To kdyby některý z hokejistů potřeboval zásadní pomoc.
