PŘÍMO Z FLORIDY | Doma už má založený velký šanon. A poctivě do něj zapisuje všechno s reprezentační tématikou. „Chci být maximálně připravený!“ hlásí někdejší útočník Václav Prospal, jenž bude při Světovém poháru ve funkci asistenta. Deník Sport přímo na Floridě sledoval, jak se někdejší reprezentační srdcař a dnes úspěšný mládežnický kouč na funkci chystá. Vášeň z něj tryská… Na to se můžete podívat i na videu, na němž je vidět, jak emotivně trénuje výběr Tampa Scorpions.
Když o reprezentaci začne mluvit, v očích má jiskru. Používá gesta. Je toho plný. Okamžitě vycítíte, jak moc to pro něj znamená.
„Pocta. Opravdu nesmírná pocta.“
„Jsem nadšený, že mi český hokej otevřel dveře nazpátek.“
„Už se nemůžu dočkat, až si na střídačku stoupnu. Už jenom z té představy jsem nadšený. Strašně se těším.“
„Udělám maximum, abych nároďáku pomohl. Opravdu cokoliv!“
Nejsou to plané řeči. Jaký byl hráč, takový je kouč. Emotivní. Plný vášně. Zodpovědný.
41letý Václav Prospal, jenž v NHL odehrál 1108 zápasů, tomu dává všechno. „Je do toho neuvěřitelně zapálený. Když mu zavolám, je toho plný, neustále něco probíráme. To je hokej, hokej, hokej,“ reaguje s úsměvem Radek Dvořák, jeho dlouholetý blízký kamarád a další někdejší útočník s více než tisícovkou zápasů v NHL. Už před rokem o něm prohlásil: „Jednou bude jako hlavní trenér v NHL. Má na to.“
Prospal se do trenéřiny vrhnul s vervou, na Floridě vede tým patnáctiletých talentů, s nimiž už dokázal vyhrát celonárodní šampionát. Teď povýšil k reprezentaci, nadcházející hlavní trenér Josef Jandač si ho vzal k ruce pro vrcholnou zářijovou akci. Logický krok. Stejně jako v případě generálního manažera Martina Ručinského. „Moc si vážíme toho, že nám český hokej takhle otevřel dveře nazpátek,“ říká Prospal.
Ve svém domě v Tampě, jenž je blízko zátoky, v níž plavou delfíni nebo mořské krávy alias kapustňáci, ukáže velké černé desky. V nich už si dělá podrobnou přípravu. Má v nich informace o hráčích, herních systémech. A veškerou dosavadní komunikaci s hlavním koučem Jandačem.
„Snažím se to nebrat na lehkou váhu. I když je to ani ne měsíční akce, chci být připravený. Ne, abych tam přijel jenom jako nějaký voříšek, který to bere jako prezentaci sebe sama. Chci trenérskému štábu i celému týmu něco nabídnout. Chci se zdokonalovat, neustále učit,“ hlásí Prospal, sám dvojnásobný mistr světa (2000 a 2005).
| Prospal v národním týmu |
|
MS 2000 (Petrohrad) zlato SP 2004 semifinále MS 2004 (Praha) 5. místo MS 2005 (Vídeň) zlato ZOH 2006 (Turín) bronz |
Podrobnosti ve svých deskách neukáže. „To přeci nemůžu!“ pousměje se. Na jednom z papírů už má načrtnutou i sestavu. Stejně jako další trenéři, kteří vytvoří s bossem Jandačem trenérský tým, si vypracoval svou představu. „Trvalo mi to chviličku. Přehled mám, vždyť hokejem žiju, vedle rodiny je to pro mě to nejdůležitější,“ reaguje.
Do prvního března musí česká strana nahlásit šestnáct jmen (čtrnáct do pole plus dva gólmani). Na výběru se podílí i muž, jenž vedle dvou zlatých na mistrovství vybojoval bronz na olympiádě. Mužstvo vždycky dokázal vyburcovat, strhnout. Teď se vžije do nové role. „Jsme na něj moc pyšní. A jsme za něj moc rádi, vidíme, co to pro něj znamená,“ říká jeho manželka Monika, která provází celou jeho bohatou kariéru.
Vychovávají čtyři děti, takže je to někdy hukot. Dovézt do školy, ze školy, na kroužky. Na nejrůznější sporty. „No, nenudíme se,“ říká Prospal, jenž má rád ve všem systém. V tomhle ohledu je to puntičkář. Den má přesně nalajnovaný. Všechno má svůj řád. „Jenom já mu v tom udělám občas zmatek,“ směje se sympatická paní Prospalová, která si zrovna hraje s roční dcerkou Vivian.
I v hokeji je otec, vyhlášený rodinný typ, jenž o svých nejbližších vykládá vždy s láskou, stejný. Nic nepodcení, přípravě věnuje maximum. Mimořádně zodpovědně bere i svou novou misi.
Po večerech sleduje hráče, přepíná mezi všemi zápasy, které jsou na programu. Dělá si poznámky. V hlavě si promítá, jaké hráče by použil v nejrůznějších situacích. „Nechci být zaskočený, pokud se mi někdo zeptá na můj názor. Pohltilo mě to, strašně mě to baví,“ tvrdí. Čte si hokejové knížky, sleduje moderní trendy. Když sleduje hokej, někdy si sám pro sebe říká: „Tohle jsem hrál i já? Vždyť to šlo zase tak hrozně dopředu…“
Obvolal i některé své známé, kteří teď v NHL pracují jako trenéři. Vytočil také číslo Johna Tortorelly, svého osudového trenéra, pod nímž prožil nejlepší roky. Ten aktuálně vede Columbus. „Máme k sobě blízko, chtěl jsem být první, kdo mu oznámí, jaké pocty se mi dostalo. Měl radost. A říkal, že věří, že můžu českému týmu hodně dát. To mě potěšilo,“ vzpomíná. Tenhle příběh má pikantní nádech, protože to bude právě Tortorella, kdo bude stát jako hlavní trenér na americké střídačce.
To bude boj. Češi versus USA. Prospal versus Tortorella. „Bude to pro mě mimořádný zážitek,“ těší se. Ale ostřílenému trenérskému lišákovi, jenž dokázal z hráčů vždycky vymačkat maximum, volal i „pracovně.“ Chtěl slyšet radu, jak by se měl chovat správný kouč. I asistent. A jakou dostal nejdůležitější radu? „Poslouchej svůj pocit. A to, co ti říká srdce.“
V tomhle by mohla být Prospalova síla. Srdce do hokeje dával vždycky. Podobný je jako muž na střídačce. Emoce z něj sálají. „Vždycky jsem měl rád trenéry, z kterých bylo cítit, že jsou v tom boji s námi. Kteří to prožívali. Každý je jiný, neříkám, že tohle je ta nejlepší cesta. Ale i já jsem prostě takový. Ta vášeň v tom musí být,“ vykládá Prospal, pro nějž je z reprezentačních trenérů, které zažil, největší inspirací Vladimír Růžička.
Už se nemůže dočkat okamžiku, až si v saku s českou vlaječkou stoupne na střídačku. Atmosféru vrcholného turnaje už poznal, v roce 2004 si pod Růžičkou zahrál při památném Světovém poháru. Rovněž v Torontu. Češi zaujali, v semifinále v nádherné bitvě prohráli s Kanadou. Jenže teď to bude trochu jiné. Prospal si to prožije ze střídačky.
„Asi se mi z toho malinko orosí čelo,“ přiznává. Ale nebojí se, že by ho přemohla nervozita. „Ta zdravě kontrolovaná je třeba. Ale nejsem trémista, věřím tomu, že před kluky nezačnu blekotat, koktat nebo mluvit nesmysly. Myslím si, že jsem na tom vědomostně a jazykově tak, aby se mi podařilo vysvětlit to, co chci. Aby to dávalo smysl,“ věří Prospal.
Přípravě každopádně dává maximum. Denně je na zimáku, vede mládežnický tým Tampa Scorpions. Objíždějí turnaje, podařilo se jim senzačně ovládnout celonárodní mistrovství. „Klobouk dolů před prací, kterou pro nás Vinny odvádí. Je pro nás velká čest, že ho máme,“ říká za všechny Chris Reed, jenž na ledě dělá Prospalovi asistenta. Jinak je to jeden ze spolumajitelů klubu, který se během léta vydal na tréninkový kemp do Česka.
Do vlasti, která pro Prospala tolik znamená. „Národní srdíčko ve mně buší. A moc bych si přál, aby se nám při Světovém poháru dařilo,“ tvrdí. Když s ním strávíte pár hodin v Tampě, je vám jasné, že se přetrhne. Jenom aby to vyšlo. Přesně tuhle vášeň by v Torontu při vrcholné akci měla nasát i celá česká kabina.
