Kouč Alois Hadamczik před Karjalou: Soupeř neřeší naši bolest

Alois Hadamczi a Petr Ton na pohřbu Jana Marka
Předseda Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král společně s reprezentačním trenérem Aloisem Hadamczikem
Ve smuteční síni byli i hokejoví trenéři Alois Hadamczik s Vladimírem Růžičkou
Alois Hadamczik a Slavomír Lener odchází z posledního rozloučení s Karlem Rachůnkem
Alois Hadamczik před obřadní síní na zlínském Lesním hřbitově na pohřbu Karla Rachůnka
5
Fotogalerie
Reprezentace
Vstoupit do diskuse (4)

Pět měsíců po bronzovém tažení v Bratislavě se přiblížila nová sezona národního týmu. Se stejným koučem, bohužel však s menší možností výběru. Letecká katastrofa sebrala českému hokeji tři výjimečné hráče - Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka. „Život je nekompromisní a soupeř se neptá, čím procházíme,“ dívá se trenér Alois Hadamczik realitě do očí.

Přesně za dva týdny bude vrcholit turnaj Karjala, tradiční podnik série Euro Hockey Tour. V úterý trenér národního týmu zveřejní nominaci, týden poté se hráči sejdou v Praze. V nelehké situaci po bolestivé ztrátě tří velkých hokejistů, tří blízkých kamarádů. „Vzpomínku na kluky budeme mít na dresech,“ říká kouč Alois Hadamczik v rozhovoru pro Nedělní Sport.

Budete hráčům připomínat, aby bojovali i za mrtvé kamarády, anebo se smutnému tématu budete chtít co nejvíc vyhýbat?
„Přivítám, pokud si k tomu kluci řeknou své mezi sebou, je jasné, že na ty kluky nezapomenou. Ale jinak bych se k té tragédii nerad vracel. Bylo by to pak těžší a těžší. Kluci z nároďáku musí hrát za sebe, za mrtvé kamarády, ale hlavně za naši zemi, za fanoušky. Je to smutné, ale Karlovi, Honzovi a Pepovi už zpátky mezi nás nepomůžeme. Život je nekompromisní a soupeř se neptá, čím procházíte, jak těžkým obdobím, na koho myslíte.“

Po smrti Ivana Hlinky si hráči v kabině vystavili jeho obrázek. Chystáte nyní něco podobného?
„Vzpomínku na kluky budeme mít na dresech. Jak říkám, budu se ale jinak snažit co nejmíň drásat klukům nervy, protože ono to pořád bolí. Přijít do kabiny, vidět tam fotky tří mrtvých kluků, to je pak ještě horší a horší. Zachovat úctu ke klukům, jít položit na hřbitov kytku, to je víc než ukazovat do médií, co všechno máme nachystáno.“

Odešli tři velice těžce nahraditelní hráči. Co se pokusíte udělat, aby ztráta byla co nejmenší?
„Nedávno jsem se díval na záznam jednoho zápasu a když jsem ty kluky viděl, radši jsem to vypnul… Pořád je to čerstvé. Ale je to realita. Už nikdy nebudou. Musíme je nahradit jinými jmény a snad ještě větší zarputilostí, bojovností.“

Poslední šampionát v Bratislavě nejde srovnávat s turnajem Karjala, přesto, napadá vás, jak přelít tu pohodovou atmosféru ze Slovenska do první akce nové sezony?
„Jak říkáte, ten tým je úplně jiný. Poslední turnaj Euro Hockey Tour jsme vyhráli, ale to i díky hráčům z NHL. Každý nominovaný hráč si teď musí uvědomit, že se nejede zúčastnit, ale bojovat o triko na mistrovství světa. A tam se dostane jen přes výkony na Tour. To chci klukům říct, až přijedou. Že nikdo nemá dveře na mistrovství zavřené, ale musí odvádět maximálně kvalitní práci. Pojmout každý turnaj jako malé mistrovství světa. Každý si tu dělá jméno, reprezentujeme zemi.“

Náročnější start vás potkat nemohl. Začínáte venku u Švédů a poté u finských šampiónů na jejich ledě…
„A pak jdeme na Rusy, kteří mají nového trenéra. Pod Biljaletdinovem se všechno mění, spousta hráčů se bude chtít předvést. Je to veliká konkurence, možná nejtěžší turnaj Tour, jaký jsem zažil. Ale je dobře, že se porovnáme s tvrdými podmínkami. To člověka posouvá dál.“

S čím budete spokojený? Počítáte předem body?
„Občas se říkává, že nejdůležitější je mít čisté svědomí a je jedno, jak to dopadne, hlavně, když tam necháte všechno. Mně to přijde málo. Odevzdat maximum v dresu reprezentace je přeci nezbytný základ. Chci něco uhrát. Aby se to povedlo, musíme se soupeřům vyrovnat nasazením, bruslením. Budeme určitě spoléhat na výkony brankářů a věřím, že uspějeme v přesilovkách. To je klíč.“

Většina nominovaných vzejde z ruské KHL, něco málo najdete v české extralize. Neděsí vás, že útočníkům vládne skupina skoro čtyřicetiletých bardů?
„Trochu ano. Je moc dobře, že řada týmů dává čím dál víc šanci mladým klukům, ale střední generace výrazně zaostává za hráči jako jsou Nedvěd, Burger, Ujčík, Peterek, Bonk, Výborný, Čajánek… Tihle kluci byli už ve čtyřiadvaceti silnými osobnostmi, táhli ostatní a i na prahu čtyřicítky jimi pořád jsou. Málokdo jim šlape na krk. Mladší hráči se uspokojili a výkonnostně stagnují. Kdybyste všem hráčům zalepil jmenovky a díval se na zápas, upoutají vás veteráni. V tom vidím problém, zaráží mě to.“

Přemýšlel jste o nominaci někoho z mazáků?
„Možná bychom mohli jednoho, dva hráče vzít. Ale víte, tahle krátkodobá výpomoc mi nepřijde moc konstruktivní. My potřebujeme v Euro Hockey Tour zapracovávat mnohem mladší hokejisty. Zkoušet, co na mezinárodní scéně zvládnou. Vadí mi, když se hráči z dvacítky uspokojí s tím, že se dostanou do extraligy. To je hrozně málo. Při zápase Plzně v Třinci byl Martin Straka o dvě třídy výš než ostatní, Jarda Hlinka o jednu. A na druhé straně byl výborný Honza Peterek, Radek Bonk. Ti jsou u každé důležité akce týmu. Respekt pro ně, ale pro budoucnost českého hokeje to není zrovna nejlepší zpráva. Snad jen Adamský mě potěšil. Ten kluk dělá každý rok pokrok, zlepšuje se. Je pracovitý, dohrává souboje, chodí před bránu. To se mi líbí. Hráčů jeho věku s podobnou dravostí je bohužel minimum.“

Slibujete si hodně od spojení Jakub Petružálek - Petr Vrána, kteří úřadují v dresu Chabarovsku?
„Oba dobře znám, Petružálek měl velmi dobré poslední dvě sezony ve Finsku, ta současná je výjimečná. Nominaci si zaslouží a jsem moc zvědavý. Vrána je výborný hráč, bohužel ho zabrzdilo zranění, ale i on se zlepšuje. Je to silný centr, umí dát gól. Šanci dostanou spolu a věřím, že ji vezmou za správný konec. Nikde samozřejmě není psáno, že u sebe vydrží pořád.“



Dělají vám Rusové komplikace s uvolňováním hráčů?
„Zatím o ničem nevím. Naopak musím hodně ocenit přístup Chabarovsku, který si přeložil zápas kvůli tomu, aby naši dva kluci mohli včas dorazit na sraz.“

Samostatnou kapitolou je útočník Petr Sýkora, dělostřelec z Davosu, který s díky vrací jednu pozvánku za druhou. přitom právě teď v těžké situaci by se vám náramně hodil, že?
„S tím nejde hnout. Byl jsem ve Švýcarsku, Petr se na mě usmíval, že by rád hrál, ale že si to trenér (Arno del Curto) nepřeje. Tak jsem za ním zašel a musím říct, že je to neobyčejný člověk. On odmítá uvolnit i Švýcary na reprezentační akce. Oni mu naprosto důvěřují, v Davosu mají skvělé podmínky, žijí si parádně, jako na dovolené. Chtějí tam hrát, tak kouče poslouchají. Trenér řekl, že Petr musí v pauze trénovat a zároveň šetřit třísla… A když mu sám hráč neřekne, že má právo odjet na nároďák, tak ho nemá cenu přemlouvat.“

Ale není to škoda? Sýkora dávkuje každou sezonu 30 gólů.
„Já toho kluka mám rád, vycházím s ním dobře. Ale nároďák si vyžaduje určitý přístup, je to přeci nejvyšší ocenění. Hráč by se měl pro reprezentaci roztrhnout. A jakýkoli trenér na světě nemá právo zakazovat svému svěřenci nastupovat za národní tým.“

Vstoupit do diskuze (4)

Doporučujeme

Všechny příspěvky z Isport.cz máte již zobrazené.
Vyberte si z nabídky nebo pokračujte na další články z jiných titulů.

Články z jiných titulů