Rusové uspěli se stížností. Naděje na ZOH, když splní podmínky. Celé špatně, zní z Norska
Blíží se to. Již 6. února započnou klání na Zimních olympijských hrách 2026. S předstihem se ale bojuje v zákulisí. Když FIS (Mezinárodní lyžařská federace) dala najevo, že nehodlá ruské a běloruské sportovce dál začleňovat do svých projektů, zejména v Rusku se bouřili a hnali to výš. Teď mají tamní sportovní esa naději. CAS (Sportovní arbitrážní soud) totiž jako nezávislý orgán částečně vyhověl protestu Rusů a Bělorusů. Stále se tak může stát, že se sportovci těchto dvou zemí objeví pod pěti kruhy. I když za určitých podmínek.
Když v říjnu FIS oznámila, že nikdo z ruských a běloruských sportovců nebude mít možnost bojovat v kvalifikačních závodech o olympiádu, pro někoho to bylo zadostiučinění a logický tah selského rozumu. V Rusku to nazývali skandálním rozhodnutím, za které může zejména norská lobby.
A Rusové se rozhodli, že to tak nenechají. Podali stížnost k CAS, který jejich námitce vyhověl. Ruští a běloruští sportovci tak mohou znovu živit naději, že se jich olympiáda bude týkat, byť ne pod národní vlajkou a dalšími suverénními symboly svých zemí. Jednalo by se o již známou možnost startu jako neutrálních sportovců s označením AIN.
CAS v tiskové zprávě uvedl, že důvodem vítězství v odvolání je, že rozhodnutí FIS odepřít účast Rusku a Bělorusku je pouhým vyloučením, bez ohledu na to, zda by sportovci splňovali kritéria neutrality.
Toto rozhodnutí znamená, že ruští a běloruští sportovci se nyní mohou účastnit olympijských her jako neutrální sportovci, pokud se kvalifikují v disciplínách FIS, jako jsou běh na lyžích, skoky na lyžích, severská kombinace, alpské lyžování, snowboarding či freestyle lyžování. Musejí ale dokázat svou neutralitu. Znamená to tedy, že by mohlo klidně dojít znovu po letech na třeskuté bitvy norských a ruských běžců v čele s Johannesem Klaebem a Alexandrem Bolšunovem? Jak se to vezme.
Aby měli sportovci možnost kvalifikovat se na olympijské hry, je nyní FIS povinna umožnit sportovcům s neutrálním statusem soutěžit v závodech, kde se mohou kvalifikovat. Jedná se tedy hlavně o klání ve světových pohárech.
Rusové slaví
„Rusko vyhrálo spor s FIS. Nyní je FIS povinna umožnit našim sportovcům účast na mezinárodních akcích,“ napsal na svém Telegram kanálu ruský ministr sportu Michajl Děgťarjov.
Rusové obecně toto rozhodnutí oslavují, protože jej berou jako velké dílčí vítězství nad skandinávskými státy v zákulisní válce zimních sportů. Není tajemství, že Norsko a v závěsu také Švédsko jsou hlavními kritiky návratu Rusů a Bělorusů na mezinárodní kolbiště od chvíle, kdy Rusko vojensky vpadlo na Ukrajinu. Ten postoj zůstává pevný.
Teoreticky by se tak Rusové a Bělorusové mohli účastnit už závodů SP v běžeckém lyžování v Trondheimu. Už v pátek jsou tam na programu sprinty klasickou technikou. Svůj veřejný nesouhlas s účastí ruských a běloruských sportovců vyslovil starosta Trondheimu. „Doufám, že nebudou na startu. Je to celé špatně. Ruští sportovci by se neměli účastnit mezinárodních soutěží, dokud se na Ukrajině válčí. Říkal jsem to už před MS v Trondheimu, říkám to i nyní. Můj postoj se nemění. Snad nepřijedou,“ vyslovil jasné stanovisko první muž města Kent Ranum. „Čekáme na odpověď FIS. Klidně přiletíme do Trondheimu i vrtulníkem,“ žertoval kouč Rusů Jegor Sorin.
K celé situaci se vyjádřil i mladý Rus Savelij Korostelev, který získal ještě v roce 2022 titul juniorského mistra světa v běhu na 10 kilometrů klasicky. Slavil pak i s ruskou štafetou. Tehdy to bylo naposledy, kdy se Rusové mohli mezinárodně utkat se zbytkem světa.
„Jakmile získám status neutrálního sportovce, chci se určitě zúčastnit. Abych byl upřímný, nevím, jestli se zúčastním už v Trondheimu, vše závisí na FIS,“ vyřknul Korostelev, který už poslal oficiální e-mail FIS a očekává, že nejpozději v Davosu 12. až 14. prosince bude na startu. První podmínku tedy splnil. Poslal FIS žádaný e-mail, což je ale ve skutečnosti spíše formalita.
Čeká se, co bude dál a jak rychle se vyřídí vše na byrokratickém poli. „Potřebujeme čas, abychom zjistili, co přesně se bude dít. Rozhodnutí CAS se týká několika sportovců z různých disciplín. FIS zatím neví, co se chystá z hlediska praktické implementace, pokud jde o účast v soutěžích před olympiádou,“ nechala se slyšet prezidentka norského lyžařského svazu Tove Moe Dyrhaugová.
Fanynka Putinova režimu
Šéfka norských lyžařů na to kápla. Ani rozhodnutí CAS totiž není tak jednoznačné, jak se na první dobrou může zdát. Jednou z podmínek při získání statusu neutrálního sportovce je například neutralita vůči Ruské federaci od začátku války na Ukrajině. Tím je myšleno, že by sportovci neměli mít žádné dobrovolné vazby na armádu a neměli by podporovat zmíněný vojenský konflikt. Neměli by být ani úzce spjati s politickou agitací. A to je pochopitelně problém řady tamních hvězd.
Ruský sportovní deník Sport Express připouští, že třeba Bolšunov by tím pádem mohl mít velké problémy se ziskem statusu AIN. Podobně je na tom i běžkyně na lyžích Veronika Stěpanovová, která se veřejně projevuje jako velká fanynka Putinova režimu.
Nedílnou podmínkou pro udělení statusu neutrality je pak také dodržení všech antidopingových pravidel, s čímž v Rusku v minulosti bývaly nemalé problémy, jak se všeobecně ví.
Rusko tak vnímá rozhodnutí CAS jako malé osobní vítězství, ale sítem podmínek by neměl projít kdekdo. Norský sportovní komentátor Jan-Petter Saltvedt označil verdikt CAS za překvapivý, ale ne šokující. „Teprve se uvidí, kolik ruských a běloruských sportovců skutečně bude mít možnost účastnit se olympiády. Projdou novým posouzením ohledně jejich spojení s režimem a válkou na Ukrajině. Také mají poměrně krátký čas na to se kvalifikovat. Pro Rusko a jeho prezidenta je to bohužel už teď vítězství s velkou symbolickou hodnotou,“ zmínil Saltvedt.
Ať už propadne sítem podmínek kdokoliv z ruských a běloruských sportovců, lze očekávat, že je vlídné přivítání zpět na mezinárodní scéně nečeká.
