Takže jak byste svůj první start v reprezentaci ohodnotil?
„Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že se Švédy prohrajeme na nájezdy a sebereme jim bod, asi bych to bral všema deseti. Teď mám za to, že jsme měli i na tři body, scházela troška štěstí.“
Neměl jste vůbec jednoduchou úlohu, pečlivá a aktivní česká obrana dlouhou nepustila Švédy do šancí, aby to pak během 22 vteřin ve druhé třetině bylo 0:2. Vašemu chytání scházel rytmus, souhlasíte?
„Zkraje jsem byl rád, že toho na mě moc nešlo, hráli jsme dobře a Švédy zaskočili. Ale celkově to nebyl zrovna nejlepší zápas pro gólmana. Stojíte deset minut a najednou přijde gólovka, vy to buď chytnete, nebo ne. V Třinci to mám podobně, dlouho se stojí a pak je to na brankáři, aby situaci zachránil. Tady jsem si řekl: No, tak to je dobrý… Ale nakonec se mi rychle ulevilo, dali jsme vzápětí kontaktní gól, to bylo důležité.“
Váš rozklek v 56. minutě byl exkluzivní a zachránil bod.
„Klečel jsem u tyčky, Švéd to přihrával přes brankoviště a střelec asi sám nevěřil, že bych se stihl přesunout. Ale stihl jsem to.“
Jak se vám poprvé v kariéře dívalo na reprezentační parťáky přímo z brankoviště?
„Výborně. Vůbec nebylo znát, že tu máme většinou jen kluky z extraligy. Byli jsme konkurenceschopní týmu, který tu má plno hráčů z KHL a z vlastní kvalitní ligy. Nepoložily nás dva góly, dál jsme hráli v tempu a možná ještě i přidali. Dobré to bylo.“