Pilař: Vyhazov? To je Rusko
Když v říjnu doufal v první pozvánku do reprezentace, zranil se. Poprvé v životě si na něj počíhal soupeř a dal mu „stroma“. Místo vystoupení na Karjale se tak Karel Pilař léčil.
Na druhý turnaj národního týmu se však podívá. „Jsem za to moc rád.
Chtěl bych se dostat na mistrovství světa,“ říká zkušený obránce Magnitogorsku.
Opravdu vás šampionát tolik láká?
„Určitě. Národní tým je vždycky čest reprezentovat. Uvidíme, jak sehraju tenhle turnaj, ale fyzicky i psychicky jsem na tom dobře. Jen škoda že jsem se zranil před předchozím turnajem. Dostal jsem čistého stroma, nejspíš prvního v životě. Byl jsem trochu otřesený a zůstala mi tam ruka. Dostal jsem do nervu, takže jsem měl horší hybnost.“
Teď jste v pořádku, ale nehrál jste poslední zápas v KHL. Proč?
„Obránci se nějak točili, trenéři chtěli hrát na šest beků a nedostal jsem se do sestavy.“
Jste ofenzivní obránce, ale dal jste zatím jedinou branku. Cítíte, že je to málo?
„Určitě. Co se bodů týče, spokojený nejsem. Nedostávám se na přesilovky a času celkově nemám moc. Výš než ve třetí lajně jsem hrál pár zápasů a myslím, že výkony jsem si říkal, abych hrál výš. Ještě jsem se neposunul. Nevím, jestli trenér nemá rád můj styl, nebo proč. Čekal jsem, že budu hrát hodně, ale vyvedli mě z omylu. Důvěru od manažera mám, od trenéra ne.“ 
Někdo vám naznačil, že váš styl nemusí sedět trenéru Bělousovovi?
„To nevím. Nevím, v čem to může být. Trenér využívá jiné hráče.“
Vedení vás před časem dokonce vyhodilo z týmu a pak rychle vrátilo. Co se vlastně stalo?
„Nehráli jsme dobře, byli jsme asi šestnáctí. V týmu byli čtyři cizinci a já jsem patřil mezi nejlépe placené hráče. Byl jsem spokojený s tím, jak jsem hrál, ale vedení chtělo něco udělat, tak se rozhodlo, že mě propustí. S agentem jsme debatovali s manažery. Najednou řekli, že jsem hrál dobře a že to ještě zkusí. Takže mě prostě vyhodili a druhý den vzali zpátky.“
Co si o tom myslíte?
„To je Rusko. Odskákal jsem to a druhý den mi řekli, že jsem snad nejlepší obránce a že se mnou počítají. Byl jsem rád, že nemusím nic řešit. Byly to dva těžké dny, ale život hokejisty je takový. Tak jsem to překousnul a jede se dál.“
Zaznamenal jste, že podobný příběh nedávno prožil Pavel Rosa v Omsku?
„Jo! Honza Marek mu volal, když jsme to zjistili. Prý to bylo víceméně stejné jako u mě. Pak si sedli a nakonec mu řekli, že s ním počítají. Teď dává góly a viděl jsem nějaký zápas, že hrál v první nebo ve druhé lajně. To samé já. Vyhodili mě a týden na to jsem hrál v první lajně asi pětadvacet minut. To je Rusko. Teď se to ale trochu změní, protože budou muset uvolněné hráče vyplácet.“
Dělají tohle Rusové jen cizincům?
„Víceméně ano. I při mítinku mi řekl sám manažer: ‚Museli jsme něco udělat. A víš, jak to je. První jdou vždycky cizinci.‘”
V týmu jste čtyři Češi a určitě držíte pospolu. Nevadí to trenérovi?
„Zažijeme dost srandy a máme se dobře. Ze začátku byl trenér trochu opatrný, nechtěl nás dávat do jedné formace. Asi aby nebyly řeči, že se moc družíme, ale když jsme byli strašně dole, nebylo vyhnutí. Teď to klape a myslím, že nás kluci respektují a všichni jsou spokojení.“
Ale prohráli jste první semifinále Ligy mistrů proti Ufě. Štve vás to hodně?
„Určitě. Byl to krásný zápas, měli jsme na ně. Ale měli jsme třikrát přesilovku pět na tři a nedali jsme gól.“
Asi jste během těch přesilovek nebyl na ledě...
„ Rozhodně ne. Tohle se mě netýká. (smutně) V Ufě to bude těžké, ale jeden zápas se dá vyhrát s každým. To jsme říkali i před zápasem s Rangers a taky jsme to málem dokázali.“
Jaromír Jágr říká, že Ufa by porazila půlku týmů z NHL. Co myslíte vy?
„Souhlasím. Je těžké to porovnat, ale hokejově je to velmi dobrý mančaft, který má vyrovnané tři čtyři lajny. Nejlepší Rusové, kteří nikdy neodešli do NHL, asi hrají tam.“
Nechtěl se někdo z vás pomstít Leoši Čermákovi z Ufy za to, že srazil Tomáše Rolinka?
„Nebyl na to čas. V zápase je potřeba vyhrávat a ne se mstít. Byl to zákrok na hraně, ale myslím, že ho Leoš nechtěl zranit.“
Co kdyby čas byl?
„Budeme s nimi ještě hrát, tak uvidíme, co se bude dít. Ale vyhrocené jsou i jiné zápasy. Jsou fauly na Honzu Marka. A teď jsme hráli s Dynamem Moskva a Petr Čajánek si s naším bekem říkali, že se těší na další utkání. Ale uvidíme. Někdy se to říká i v NHL a pak je ticho po pěšině.“
Jan Marek vypadal v tom semifi nále hodně naštvaně. To je u něj teď normální?
„On hraje s energií. Chce vyhrávat, ví, že to na něm stojí, a občas se zaboří do emocí. Někdy to přehání a snažíme se ho uklidňovat. Ale patří to k tomu. Když chce člověk vyhrávat, musí mít trochu krev v očích.“
Celkově se Magnitogorsku daří, v tabulce se držíte kolem pátého místa. Jste spokojení?
„Určitě. Vyhráli jsme třináct zápasů v řadě, dostali jsme se nahoru a v divizi jsme dokonce první. Je spokojenost a je to znát i ve vedení.“
