Říkají mu Kondor. Luboš Rob mladší (23) zdědil přezdívku po tátovi. V aktuální situaci se hodí. Nejlepší střelec Chance ligy se tak trochu v utajení chystá na případnou misi. Útočník Vsetína je na soupisce Ocelářů, kteří v semifinále Generali play off Tipsport extraligy prohrávají s Plzní 0:2 na zápasy (1:4, 2:3). S koncovkou měli problémy. Je možné, že Rob do odvet naskočí. „Uvidíme, jestli šance přijde,“ říká Rob. Třetí semifinále se v Plzni hraje v neděli (15).
Hokejové geny zdědil Luboš Rob po tátovi. Méně už se ví, že jeho máma je dcerou legendárního Jaroslava Pouzara. Rodinnou vazbu na dvojnásobného mistra světa a trojnásobného vítěze Stanley Cupu s Edmontonem junior také nevykřikuje na potkání.
„Děda Jarda není Rob, tak se o tom moc neví a já to extra nevytahuju,“ usmívá se nejproduktivnější útočník první ligy, který v sezoně nasázel 43 gólů. „Hokejové kořeny mám velké, to jsem rád. Ale děda byl přece jenom trošku jiný hráč. Křídlo, šel za tím hlava nehlava, já takový styl nemám, abych to boural.“
Vy jste v první lize za Vsetín nastřílel 43 gólů, jak se seběhlo, že se teď připravujete s Třincem?
„Když byl v lednu konec přestupního termínu, bylo ve hře několik týmů a Vsetín se rozhodl pro Třinec. Bylo to v kompetenci vsetínského klubu, komu střídavé starty schválí. Dozvěděl jsem se to, když mi pak volal pan Peterek (sportovní ředitel Ocelářů) a říkal, že kdybychom nepostoupili do baráže, tak by byl rád, kdybych se s nimi zapojil do přípravy. Tak jsem se zapojil a trénuju.“
Vy jste si tedy ze zájemců o střídavé starty vybírat nemohl?
„Nechal jsem to na Vsetínu, já do toho vůbec nezasahoval. Člověka potěší, že o vás extraligové týmy ví a že byl docela velký zájem o můj střídavý start. Ale v lednu jsem to neřešil. Teď jsem rád, že si můžu prodloužit sezonu. Uvidíme, jestli šance přijde a jak to bude. Připojil jsem se ke skupině kluků z Frýdku-Místku, kteří trénují souběžně a třineckým áčkem.“
Mluvil jste i s trenérem Varaďou, co si od vás případně slibuje a jestli máte šanci naskočit?
„Mluvil jsem s panem Peterkem i s panem Varaďou. Říkal, že je rád, že jsem přijel. Já na to kývnul, protože bych si chtěl zahrát extraligu. On říkal, že to bude záležet i na tom, jak se bude série vyvíjet, jaká budou zranění. Prý mi nemůže slíbit, že hrát budu, to chápu. Třinec má skvělé mužstvo a nechce do toho zasahovat. Uvidíme.“
Třinec prohrává s Plzní 0:2 na zápasy, zatím vám trenér nevolal?
„Zatím ne, měli v pátek volno. Jsem na telefonu.“
Zatím tedy zůstáváte na jednom extraligovém startu, který jste si připsal ještě v Českých Budějovicích?
„Ano, to mi bylo sedmnáct (2012/13), připravoval jsem se s áčkem a naskočil na jeden zápas.“
Zámoří vás nelákalo?
„Kolem sedmnácti jsem o tom přemýšlel, ale pak jsme se s agentem shodli, že bude lepší, když zůstanu tady, protože licence z Budějovic přešla do Hradce. V Budějovicích zůstala první liga a dost jsem hrál. Možná toho teď lituju, že jsem v tom věku nezkusil něco jiného, ale to už je jedno.“
Pořád máte čas, váš děda Jaroslav Pouzar šel do NHL až ve třiceti letech, ne?
(zasměje se) „Jen kvůli tomu, že ho nepustili komunisti. Jinak by šel dřív. Ale je pravda, že toho ještě v NHL stihnul dost. Trefil dobrý tým. Klobouk dolů, kolik toho dokázal.“
Máte dědu nakoukaného z archivních kazet?
„Když na ČT Sport dávají retro zápasy, tak jsem se občas koukal, hrát jsem jej nezažil. Vždyť já si už matně pamatuju i tátu, takže tak.“
Co byste rád z „dědovy hokejové výbavy“ rád měl?
„Kromě těch medailí z mistrovství světa a Stanley Cupů? (usměje se) Děda byl křídlo, šel za tím hlava nehlava, já takový styl nemám, abych to boural. Ale fakt jsem jej nezažil, těžko hodnotit. Mraky gólů dával, střelec byl jistě taky velký."
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
