AKTUALIZOVÁNO - Tisková konference k dnešnímu duelu Ligy mistrů mezi Českými Budějovicemi a Slovanem Bratislava končí. Ernest Bokroš, kouč Mountfieldu, ještě rozdává několik krátkých rozhovorů.
Na dotazy ohledně svého setrvání ve funkci trenéra odpovídá se zaťatými zuby a velmi stručně. Na rozhovor pro deník Sport pak kývne bez problémů.
Usadí se na židli v restauraci, z níž je vidět přímo na ledovou plochu Budvar Areny. Objedná si kolu a vybere, co si dá k obědu. Když odpovídá, na každé větě je znát, jak ho sžírá sedm extraligových porážek v řadě. Přesto se snaží i na pro něj nepříjemné otázky odpovědět bez úhybných manévrů.
Relativně jednoduchá otázka na úvod. Jak se cítíte?
„Moje pocity mohou nejlépe chápat jen kolegové trenéři. Každý z nás si za svou kariéru projde obdobím, v jakém se teď nacházím.“
Množí se názory, že byste měl na krizi Budějovic reagovat rezignací...
„Už jsem to několikrát naznačil: Výhry jsou hráčů a porážky trenéra. Jsem si plně vědom, že momentálně jsme padli do hokejového podpalubí. Ale já z tohoto podpalubí nemíním odstoupit. Jestli mám odejít, tak jediné z kapitánského můstku.“
To znamená?
„Z podpalubí utíká kdo?“
Nevím...
„Tři tečky, prosím...“
Co by se ještě muselo stát, abyste sám odstoupil?
„Mužstvo je dobře trénované a připravené. Pokud vidím, že prohrává nešťastně, často o gól... Pokud vidím, že jsme si doslova posrali několik domácích zápasů... Pokud vidím, že nám chybí k lepšímu stavu osm, devět bodů, tak to mě tu drží a budu se snažit tým dostat co nejdřív nahoru.“
Série sedmi ligových porážek v řadě je málo na to, aby se konečně začalo něco dít?
„I přes porážky se dá dojít k vítězstvím. Musíme překonat některé základní věci, které nás brzdí. Hlavně nervozitu a psychickou zátěž. Potřebujeme hlavně vyhrát, a to ne jednou, ale dvakrát nebo třikrát za sebou. Věřím tomu, že to přijde.“
Kdy?
„Čekám to každý zápas.“
Už sedm utkání...
„A budu čekat dál, protože já věřím, že to přijde.“
Jak dlouho budete čekat?
„Nevím. Do budoucnosti nevidím.“
Tak jinak. Co říká vedení na to, že jste v tabulce předposlední?
„Nemůžu mluvit za vedení. To je třeba se zeptat jinde.“
Kolují názory, že si vás před sezonou vybralo vedení firmy Mountfield a to teď nechce uznat chybu. Proto vás stále kluboví činovníci hájí. Co vy na to?
„Mě si vybral hokejový klub. Nikoli Mountfield.“
Vaše vztahy s vedením jsou ale nadstandardní. Popřete to?
„Jsou takové, jako v každém jiném klubu.“
Dobře. A jaký názor na věc mají hráči?
„Jsou nešťastní. Všichni vnímáme, co se kolem nás děje. Tlak se stupňuje. V kabině není člověka, který by to na sobě necítil. Bohužel se to přenáší na led. Proto bych byl nejradši, kdyby všechny blesky, co se na nás valí, šly do mě. Pak by měli kluci víc klidu na výkon.“
To byste měl možná lépe komunikovat s médii...
„Ale já nemám problémy komunikovat s médii. Naopak. Myslím si, že s médii komunikuji dostatečně. Někdy prezentují média překroucené informace nebo výroky. Pak je jediná možnost. S dotyčným jedincem přestat mluvit.“
Myslíte si snad, že na vás někteří novináři útočí?
„Pokud mají důvod, ať útočí. Je to jejich práce. Jen mě mrzí, že se stále rozebírají negativní věci. Nic pozitivního jsem se o sobě nedočetl. Je pravda, že negativní věci se asi lépe prodávají.“
A co by na budějovickém hokeji měli novináři najít pozitivního?
„V tuhle chvíli nic. Co se týče výsledku, tak pro nás neexistuje obhajoba. Ale to je momentální stav. Na druhou stranu je dobré, že poznávám hráče v krizovém stavu. I oni sami sebe.“
Myslíte, že budějovický tým má na to, aby se v současné chvíli zvedl bez vnějšího impulsu?
„Jsem o tom přesvědčen.“
Pokud se to nepovede, fanoušci už mají připravené protestní akce...
„Ať zbrojí, mají na to právo. Ale ať je to jen proti mně. Ne proti hráčům. Já chci od teď být ten hromosvod, který všechno stáhne na sebe, aby měli hráči klid.“
Ale co na to ti hráči? Když je vede člověk, kterého nenávidí fanoušci klubu...
„Že mě nemají rádi fanoušci, je samozřejmě nepříjemné. Ale pro mě je hrozně důležité, že mi věří právě hráči. Až vyhrajeme, tak se to snad otočí i u fanoušků.“
Kde berete jistotu, že hráči stojí za vámi?
„Soudím podle toho, jak pracují při tréninku, v zápasech i mimo led.“
A vy si myslíte, že kdybyste někomu z hráčů ležel v žaludku, že by vám to řekl?
„Mně do očí asi ne, ale určitě někomu jinému. Třeba z vedení klubu.“
A takové náznaky zatím nebyly?
„Vedení klubu řešilo problémy nejen se mnou a s manažerem, ale i se samotnými hráči.“
A výsledek?
„Že máme důvěru. A abychom pracovali dál s cílem dostat se z problémů, v jakých jsme.“
To je ale pořád dokola. Tahle tolerance přece nemůže trvat věčně, ne?
„To ne. Ale my pracujeme dennodenně na tom, abychom se dostali tam, kam patříme. Nic víc k tomu říct nejde.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
