Na jednu stranu ve vás je obrovská hrdost. Na druhou bolí, že nejste první. Tyhle myšlenky se proháněly Radku Smoleňákovi hned po finále. Hradecký kapitán dál čeká na svůj první titul. Tým sekla obří marodka, která trefila i jeho. Nedostal se do obvyklé formy, takže v play off pomáhal Hradci spíš jako mentor. Neděsil soupeře. „My jsme se učili za pochodu. Asi to byla taky věc, která hrála roli,“ vydýchával finálovou porážku s Třincem. Má chuť pokračovat?
Co konkrétně jste se učili?
„Když se tady rozhlídnu, tak je vás tady třicet, ne dva novináři. (usměje se) Už tohle je jiný, je tady větší zájem médií, zastavují vás lidi na ulici. Na ledě? Kromě dvou zápasů, co jsme vyhráli, dal Třinec první gól, pak hodil šraňky na červený. Tohle jsme se učili, jak hrát chytře. Nechci, ať to vyzní blbě, ale jestli něco poje**te v základní části, dostanete gól. Ale pořád je listopad. Tady jste to viděli, uděláme jednu chybu v první třetině, bum a máme ho tam. Tohle jsou věci, které se musíme naučit, jak nakládat s pukem, jak řešit situace.“
Bylo tedy daleko, aby slavil Hradec?
„Třinec vyhrál zaslouženě, o tom žádná. Porazil výborné týmy a klobouk dolů. Jen jsme je v hodně věcech přehrávali, věděli jak na ně. Ale naše práce kolem branky a náš hlad po gólech? To jsou věci, které nás odsoudily na druhé místo. Nevím, jak to vypadalo od vás, ale mě přišlo, že jsme měli víc energie. Jen Třinec věděl, kdy se má zatáhnout, kdy co má udělat. Co Káca (Kacetl) vidí, to chytí.“
Je ještě brzy si vážit toho, že jste došli do finále?
„Mám to v sobě tak, že buď vyhrajete nebo... Nechci říct, že druhý nikoho nezajímá, ale lidi si pamatují vždycky vítěze. Spíš mám v hlavě, že jsme tady taky už hráli finále Ligy mistrů a prohráli ho. Ale euforie ve městě a na zimáku? Chtěl jsem ji zažít ještě jednou a to se stalo. Bylo nádherný, v jaký atmosféře jsme hráli, předčila všechno, co jsem během kariéry zažil. To si z finále určitě budu pamatovat.“
Váš kamarád Jakub Voráček už při čtvrtfinále Sparta-Třinec říkal, že v téhle sérii je mistr. Vyzná se, co?
„Kuba ví všechno. (usměje se) Ale stejně v duchu fandil mně, abych vyhrál. Ne, dělám si srandu. Když se podíváte, koho všeho Třinec porazil? Tak jestli už máte prohrát, tak s takovým soupeřem.“
Asi nikdo v extralize ale neměl takový lazaret jako vy. Pomalu se k vám do kabiny stěhovala hradecká fakultní nemocnice, ne?
„Stoprocentně. Když si vezmu, co všechno se nám tady stalo, to nevymyslíte ani ve špatným snu. V play off se děly ze zdravotního hlediska věci, o kterých ani nevíte. Skládali jsme to tak, že kdo byl zdravý a měl morál, tak hrál. Za tohle si všichni zaslouží kredit, protože se hrálo s brutálním sebezapřením a velkými zraněními.“
Do toho jste zaplul i vy. Na play off jste se nestihl dát dohromady, jak byste potřeboval. Bylo hodně těžké zůstávat spíš v roli mentora a hráče, který ostatní povzbuzuje slovy, než abyste sypal góly?
„Jednoduchý to nebylo. Měl jsem zraněnou kyčel, když jsem se chtěl vrátit, můžu už říct, že jsem si smolně zlomil patu. To se moc nestává. Po čtyřech týdnech jsem do toho ale šel, což byl taky vlastně úlet. No a v posledním zápase základní části proti Pardubicím jsem si zlomil ruku. Vybral jsem si toho taky až až. Ale kluků, co na tom bylo podobně, i hůř, bylo v kádru víc. Mrzí mě, že jsem asi nehrál, jak bych měl.“
Těžce se kousalo, že jste často končil mimo sestavu?
„Kluci, kteří hráli, si vedli výborně. Dostali jsme se do finále, nemůžu říct ani popel. Trenéři dělali všechno pro tým, aby všechno klapalo. Dávali tam kluky v laufu, kterým věřili, rozhodli se dobře. Se zlomenou rukou jsem si říkal, že budu rád i za minutu v play off. V hlavě ale chcete hrát víc, to bych nebyl sportovec, kdybych nechtěl. Vzal jsem ale roli tak, jak byla. Kluci si vedli opravdu výborně.“
Asi nebudete hrát jako Jaromír Jágr do šedesáti. Teď jste byl nejblíže vysněnému titulu. Čistě sobecky, hodně bolí, že nechybělo zase tak moc?
„No jo, ve dvaceti si říkáte, jak taková šance přijde ještě desetkrát. Tohle bylo moje druhý finále a bůhví, co bude příští rok a dál. Moc bych si přál hrát finále zase, ale vůbec nevím, co bude zítra, natož třeba za rok.“
Hradec má potenciál, zlepšovat se pořád mohou Okuliar, Jergl, Klíma, Pavlík, Miškář, Zachar a další. Teď jste dostali lekci od mistrů. Pořád stojíte o to, abyste téhle partě dělal tátu a pomáhal jim se zvedat?
„Vůbec nevím, co bude dál. Ale tihle kluci hrají dobře, mají opravdu velký potenciál a zdaleka neukázali, co dokážou. Každý den je mám na očích, vidím, co umí a co ne. Přeju jim, aby mířili ještě výš, aby hráli tak, že Hradec pro ně nebude poslední stanicí. Může to znít blbě, ale přál bych klukům, aby si zahráli někde venku. Když budou makat? Je to na nich. Jestli bych jim k tomu mohl pomoci, budu jen rád.“
Nevíte, co bude dál. Smlouvu ale máte, měl byste v Hradci pokračovat. Je ve hře, že byste kariéru zabalil, protože cítíte totální prázdno?
„Ne, na to mám hokej až moc rád. Ještě když si vezmu ta zranění? Hrozně rád bych dal tělo dohromady a mám v sobě velkou motivaci odehrát celou sezonu, vrátit se do standardu.“
Jasně, přes léto skočíte do Edenu na koncert dalšího kamaráda Marka Ztraceného, zapaříte, nabijete se...
„A on mi řekne, jak to mám hrát. (usměje se) Ale řekl jste správně, že teď je tam totální prázdno. Nějaký červenec, srpen, září, to je hodně daleko.“
Rozbila to velké zklamání aspoň na chvíli děkovačka s vašimi fans?
„To si pište. Tihle lidi za námi jezdí, stojí je to peníze, berou si volno v práci. My se jim můžeme odvděčit dobrými výkony, tak snad jsme jim aspoň trochu udělali radost a viděli, že jsme to neodflákli.“
Zaznamenal jste, že když si Hradec přebíral stříbrné medaile, třinecká aréna váš klub vyvolávala?
„Nevšiml jsem si. Ale to je hezký, lidi tady jsou hokejoví. Nenadává se tady sprostě jak někde jinde, Třinec je asi jediný zimák kromě našeho, kde se neřve, že Smoleňák je ču***. Takže toho si docela vážím. Jejich kotli jsem zatleskal, fandil hezky.“ (usměje se)
Góly
Domácí: 13:56. Marinčin, 56:43. Hudáček, 58:12. Nestrašil, 58:48. Daňo
Hosté: 46:08. Rosandić
Sestavy
Domácí: Kacetl (Mazanec) – Marinčin, Smith, Čukste, J. Jeřábek, Mar. Adámek, Doudera – M. Růžička (A), Marcinko, Daňo – Hudáček, Voženílek, Nestrašil – Kurovský, M. Roman, Dravecký (A) – Hrňa, Vrána (C), Chmielewski – Svačina.
Hosté: Machovský (Kiviaho) – Jank, McCormack, Kalina, Blain, Rosandić, F. Pavlík (A) – R. Pavlík, Miškář, Werek – Perret, Lalancette, Jergl – Zachar, Kev. Klíma, Okuliar – Eberle, Lev (A), Pilař – Smoleňák (C).
Rozhodčí
Hribik, Šír – Jiří Ondráček, D. Hynek
Stadion
Werk arena, Třinec
Návštěva
5 400 (vyprodáno) diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
