Návrat mazáka. A i jedničky? Kdo ví, ukáže čas… V každém případě platí, Dušan Salfický bravurními zákroky ozářil hokejový večer v Pardubicích, jimž přinesl triumf nad Kometou 5:1.
Comeback po 10 letech vyšel náramně. Brzy 40letý gólman přišel doválčit sezonu na rodnou hroudu. Začal ve velkém stylu, usoužené brněnské partě zpacifikoval řadu tutovek a po zápase se klaněl tribunám. Ovšem jen decentně, ne tak divoce, jak mívá ve zvyku.
Proč ta dietní děkovačka?
„Za prvé mi bude čtyřicet (usmívá se), za druhé to nebyl zápas o mně a za třetí, jde jen o jedno utkání. Nebráním se jezdit na rolbě, vyběhnu tribunu až nahoru, ale až se tady něco vyhraje.“
Jak vám chutnal návrat domů po deseti letech?
„Moc příjemně. Jsem strašně rád, že se vyhrálo. Kluci hrabali, dozadu hráli výborně, uklízeli dorážky, moc mi to usnadnili. A když něco propadlo ke mně, zaplaťpánbůh jsem to chytil. Jsem maximálně spokojenej, mám z toho moc dobrej pocit.“
K první nule sezony vám chybělo 13 minut…
„Kluci mi po druhé třetině říkali, že udržíme nulu, ale já si na to nehraju. Kdyby mi bylo o pár let míň, statistiky nahoním, ale teď jsem šťastnej za tři body. Přesně to jsem v kabině říkal, ať mančaft neřeší moji nulu, ale tři body.“
Jak jste se v Pardubicích vůbec ocitl?
„Celé to začalo v létě telefonátem s panem Kusým (GM Pardubic). V Ústí mě nechtěli, mířil jsem do zahraničí a on na to, že si mě zapíše jako trojku, kdyby se klukům něco stalo. To byl začátek. Pak jsem se mastil v Litoměřicích, na 14 dnů si mě vzaly Vary, ale byly z toho tři měsíce… A pan Kusý se poté rozhodl, že na play off mě získá jako dvojku s tím, že Koutský bude v Ústí, kde chytá famózně. Tak jsem tu.“
Nemíříte náhodou na pozici jedničky Martina Růžičky?
„Neblázněte! Vždyť Růža tady čape dvě sezony skvěle! Já tu jsem od toho, aby si občas odfoukl a spolu jsme to někam dotlačili. Máme to jasně dané, on je první gólman, já mu budu krýt záda.“
Loni v létě jste se nenápadně zmínil, že návrat do Pardubic je vaším snem. Plní se?
„Hm, návrat domů… Když jsem to spočítal, v 97. roce jsem odešel, pak jsem tu byl na tři měsíce v roce 2002 a pak až teď… (usmívá se) A přitom jsem pořád Pardubák. Hokeje jsem si užil spíš ve světě a okolo. Loni jsem si byl jistý, že zakončím kariéru v Plzni. Sezona na prd, byl jsem zklamanej, chtěl jsem skončit s hokejem. Nakonec jsem tu, pro mě je to krásný závěr kariéry.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
