ROZHOVOR | Na jeho góly Budějovice spoléhaly. To on je měl posunout dál. Jenže ani Aleš Kotalík, posila z NHL, nedokázal Mountfield procpat přes čtvrtfinálového soka z Liberce. Po pátečním vyřazení jen smutně stál opřený o mantinel. A nechápal. „V hlavě jsem měl prázdno…“ přiznal 31letý útočník.
A když se později začaly hrnout první myšlenky, jaké byly?
„Že je konec. Že celou dobu nějak živíte určitou šanci a najednou je ve vás prázdno. I když je to blbý přirovnání, tak takhle jsem se dvakrát cítil v NHL při vyřazení v semifinále Stanley Cupu. Tehdy jsem měl finále na dosah a najednou nic…“
I v posledním zápase jste své spoluhráče neustále popoháněl dopředu. Cítil jste, že je to na vás?
„Kdo jiný by tohle měl dělat, než ti nejstarší, zvlášť v takhle vypjatém zápase, kdy se láme série? Bohužel, souboj s Libercem pro nás nedopadl dobře, prohráli jsme si ho domácími zápasy. Zase na druhou stranu musím říct, že Liberec u nás hrál výborně z obrany, moc nám toho nedovolil. Víc šancí jsme měli tady u nich, než doma. Tohle je zklamání nejen moje, ale i všech kluků, trenérů… Chtěli jsme to vyhrát pro pana Výborného, pana Kupku a pro všechny lidi, kteří nám věřili. Ale bohužel.“
Co bylo podle vás příčinou vašeho brzkého konce ve čtvrtfinále?
„To, že jsme dali za dva domácí zápasy jeden gól. To si pak nemůžeme myslet, že vyhrajeme sérii. Podle celkového obrazu hry jsme šance měli, ale bohužel nám to tam nepadlo a naopak jsme dostali několik náhodných gólů ze vzduchu, z odražených kotoučů… Bohužel, takové věci play off rozhodují. Máme se co učit, je třeba věřit, že do budoucna se v Budějovicích vytvoří tým, který bude hrát o vyšší příčky, než je čtvrtfinále.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
