Pardubický hrdina! Neřekl jsem poslední slovo, doufá Tybor
Na extraligové poměry excelentní hráč, co říkáte? Však si v Pardubicích nemohou Radoslava Tybora vynachválit. To on rozsekl divoké finále předkola proti Slavii na stranu Východočechů. V poslední páté bitvě za stavu 4:4 dvěma efektními výpady poslal Pražany na prázdniny. „Našlápnul jsem to tam stejně, jako se snažím vždycky. Jsem strašně rád, že to tam padlo,“ vykládal pak u kabiny skromný střelec z Trenčína, jenž Slavii nasázel 6 gólů z 16.
Tomu se říká životní forma, nebo ne?
„Těžko říct, ale trochu jsem si připomněl sérii Trenčína se Slovanem, také se mi takhle střelecky dařilo. Z 0:3 jsme otočili na 4:3 a postoupili. Tehdy to byla taky euforie. Teď moje forma vygradovala asi nejvíc, ale já věřím, že jsem neřekl ještě poslední slovo.“
Přitom zkraje to vypadalo spíš na poslední slovo Pardubic v této sezoně…
„Vstoupili jsme do zápasu velmi zle, ustrašeně, uskakovaly nám puky. A přišlo to, čeho jsme se obávali nejvíc. Že nám dá Slavia první gól, navíc z první střely, potom přišel druhý gól… Věděli jsme, co nastane. Že se zatáhnou, v pěti budou bránit střední pásmo a nám se bude těžko přes ně přebíjet. Naštěstí nedali třetí gól, který by nás možná zlomil. Snížili jsme my, vrátili se do hry a postupně byli lepší než oni.“
Hrálo vám do karet vědomí, že máte herně navrch, i když to gólově dlouho tak nevypadalo?
„Ano, po druhé třetině byl v naší kabině neskutečný klid. Řekli jsme si, že ji v pohodě vyhrajeme 2:0 a půjdeme dál. Jen jsme se navzájem upozorňovali, že nesmíme bláznit jako v prostřední dvacetiminutovce, kdy jsme vyrovnali na 2:2 a hned chtěli dát další góly, tahali jsme to ve čtyřech, v pěti dopředu, což nejde, oni nám z toho chodili do brejků. Možná nás k té ofenzivě popoháněli i diváci, kteří nás skvěle podporovali a my jim chtěli ukázat útočný hokej.“
Hned v úterý jdete na Třinec, jaké to bude?
„Diváci se mají opět na co těšit. Třinec je útočnější mužstvo, může nám vyhovovat víc než defenzivně laděný soupeř. Může padat hodně gólů, fanoušci si určitě užijí.“
Budete utahaní, anebo rozehraní?
„Síly pořád máme, cítíme v sobě euforii, jsme rozehraní, zatímco Třinec dlouho stál. Na druhou stranu, předkolo nám nějakou energii odebralo, hráli jsme ho prakticky celé na tři pětky. Určitě nepojedeme do Třince odevzdaní a chceme u nich vyhrát aspoň jeden zápas.“
Jste na koni, kam až si věříte s Pardubicemi v play off?
„Pardubice mají každý rok ty nejvyšší cíle. Nevzdáváme se předem. Třinec má možná lepší mužstvo, ale my můžeme a musíme zúročit postupovou euforii. Věřím, že domácí zápasy budou vyprodané a my je oba vyhrajeme.“
Vaše nemoc už je pryč, kvůli níž jste nemohl nastoupit ve třetím utkání předkola?
„Pořád to není stoprocentní, pořádně ani nevím, co mi vlastně je. Hraju pod léky, možná v pondělí půjdu na nějaké vyšetření.“
Takže zdravý a bez léků máme čekat ještě lepší podívanou?
„To nevím, možná právě zabírají, a proto se mi daří… (usmívá se) Ať to takhle radši zůstane.“
A zůstanete i vy v Pardubicích? Po takových výkonech se Rusko jistě ozve.
„Já se k tomu nechci moc vyjadřovat, rád bych se soustředil na nejbližší výkony, a abychom šli co nejdál. Samozřejmě, když se vám daří, agenti a manažeři to vidí. Teď mě to však nezajímá.“
A co mistrovství světa v Minsku? Reprezentace vás přeci nemůže minout…
„Je to sen. Pokud dostanu pozvánku, určitě ji neodmítnu.“
