Hudáček nejen o hokeji na Slovensku: Brzy na MS spadneme do béčka

Za slovenský národní tým naskočil do 90 zápasů. Zahrál si na pěti mistrovstvích světa. Letos si Libor Hudáček přál naskočit do turnaje pod pěti kruhy. Málem tomu obětoval vlastní zdraví. Zbytečně. Do olympijské nominace se stejně nedostal. Po třech letech se pak rozhodl opustit švédskou nejvyšší soutěž, poprvé si zahraje českou extraligu. Do svých řad ho zlákali Bílí Tygři. 

Proč padla vaše volba právě na Liberec?
„Ve Švédsku už jsem být nechtěl, ty tři roky mi stačily. Chtěl jsem změnu, novou výzvu. Moje výkony šly dolů, potřeboval jsem najít novou motivaci. V Česku jsem nikdy nehrál, ale měl jsem na zdejší ligu dobré recenze. Týden jsem si volal s trenérem Filipem Pešánem, cítil jsem, že má opravdový zájem. Našli jsme společnou řeč a dohodli se.“ 

Další zajímavou nabídku jste prý dostal od Komety. Nelákalo vás pokusit se pomost současnému ligovému vládci k titulovému hattricku?
„Z Komety poslali nabídku akorát mému agentovi, ale přímo se mnou nikdo nemluvil. Ten přístup byl jiný, Liberec o mě stál víc, tak jsem to cítil. Když jsem se koukal na soupisku, Brno ji mělo víc nabitou. Hodně praváků, kteří tam jsou delší dobu a trenér by je třeba mohl upřednostňovat, takže bych hrál třetí nebo čtvrtou lajnu. V Liberci mě chtějí do elitních dvou formací. Navíc si myslím, že Kometa třetí titul v řadě nezíská.“ (usmívá se)

Jak důležitou postavou při vašem rozhodování byl Filip Pešán? 
„Byl hodně podstatným faktorem. Ze všech stran jsem na něj slyšel jen pozitivní ohlasy. Byl jsem plný očekávání, až ho potkám. Ve Švédsku jsem měl dva roky super trenéra, třetí rok byl ale hrozný. Přišel švédský kouč, který dlouho trénoval v Německu. Takový severský Rostislav Čada. Bylo to jako na vojně. Filip Pešán má jiný přístup, je lidský. Mně osobně je takový styl vedení mužstva bližší.“

Jak vidíte v Liberci sílu současného kádru?
„Těžko říct, pohromadě jsme toho zatím v plné sestavě moc neodehráli. Odhaduju to ale tak od šestého do desátého místa. To je ale jen můj pocit. Nejdřív musíme zvládnout základní část, dostat se do play off a v něm už se může stát cokoli. Už teď ale cítím, že v play off to proti nám budou mít soupeři těžké.“

Přicházíte ze Švédska, aniž bych chtěl českou extraligu shazovat, svou úrovní je níž než SHL. Neberete zdejší angažmá jako krok zpět? 
„Dost lidí mi to říká. Přiznám se, že i já sám jsem to tak zpočátku trochu bral. Když se však nad tím člověk zamyslí, dojde mu, že to tak není. Můžu hrát v českém top klubu, mít tady důležitou roli. Když se mi sezona povede, může mě to vystřelit zase jinam. Beru to jako výzvu, ne jako krok zpátky.“

Působení v KHL ve hře nebylo? 
„Něco na stole bylo, ale je to komplikované. Práva na mě má pořád Slovan. Ten mě nejdřív nechtěl, protože jsem byl zraněný. Když jsem se uzdravil, nabídku mi pak dal. Už tohle od nich nebylo úplně ideální. Pak jsem dostal nějaké návrhy z Česka, které byly stejné nebo finančně ještě zajímavější. Navíc všichni víme, že Slovan má dlouhodobě s penězi problémy. Když jsem to s manželkou všechno zvážil, vyšlo nám to na Liberec.“

V posledních letech se trable Slovanu neustále opakují. Chápete hráče, kteří do Bratislavy i přesto stále přestupují?
„Tohle je těžké téma. Kdo nemá další nabídky, asi kývne i tomu Slovanu a bude doufat, že mu slíbené peníze dají. Já už tam tohle zažil a znovu bych do toho nešel. Měl jsem to jako záložní variantu, ale od začátku jsem věděl, že bych tam nešel rád.“

Jak vnímáte situaci, ve které je slavný slovenský velkoklub zabředlý?
„Strávil jsem tam šest let. Čtyři z toho byly opravdu krásné, potom ale přišly finanční problémy. Ze strany vedení nám bylo řečeno, že Rusové, kteří Slovan sponzorovali, dostali od Evropské unie různá omezení pro obchod. Proto pak přišly problémy. Začalo to ve druhé sezoně v KHL.