Hokejista Bernat přišel o nohu, ale bojuje: Nechtějí mi zaplatit protézu
Zkuste si to představit. Máte před sebou slibnou sportovní kariéru, v devatenácti se připravujete se špičkovými hráči extraligového týmu. A pak… Probudíte se ve špitále a zjistíte, že je po všech snech. Protože nemáte nohu. Budějovický talent Roman Bernat tohle loni zažil. Nesložilo ho to.
Před třinácti měsíci spadl z kola. Nechtěl, ale nebyla jiná volba, když se proti němu vydal velký náklaďák. V místě, kde auto nemělo co pohledávat. Střet mohl dopadnout ještě hůře, život talentovaného útočníka visel na vlásku.
"Kluci z mančaftu mi pak vyprávěli, jak to po tom střetu vypadalo, dost informací získali i moji rodiče. Když jsem to všechno slyšel, zvedal se mi žaludek," vypráví devatenáctiletý Roman Bernat o nehodě, která mu obrátila život. Ten se mu krom milé přítelkyně snaží projasnit i kamarádi do hokeje. Na nedávném turnaji v golfu obdržel šek na sto tisíc.
Finanční pomoc se Bernatovi hodí. "Pro mě je to velmi důležitá suma, protože protéza, kterou mám, stojí přes milion korun. Ačkoli jsem pojištěný, pojišťovna mi ji zaplatit nechce, schválené mám jenom její užívání na čtyři roky," říká mladík v rozhovoru pro deník Sport.
Za čtyři roky tak Bernata čeká martyrium jednání s pojišťovnou o jejím dalším zapůjčení. "Je to únavné, stojí to dost úsilí. První žádost o protézu jsem si podal prvního října a zápůjčku mi schválili v květnu. Mezitím se pořád dohadujete s pojišťovnou, asi šestkrát mi žádost vrátili zpět. Pořád hledali nějakou záminku, aby mi ji nemuseli dávat," mrzí ho.
Někdejší hokejová naděje, které srážka s kamionem úplně změnila život, se nevzdává. S protézou už dokonce zkusil bruslit, v Soběslavi pomáhá trénovat malé žáčky. Pojišťovna ale jeho sportování příliš neřeší.
"Pojišťovna nechce vůbec slyšet o tom, že bych dál sportoval. Tvrdí, že protéza je pro klienty, kteří se potřebují normálně hýbat bez cizí pomoci a ne, aby se s ní někdo pokoušel sportovat. Namítal jsem, že pro mě je sport radost, ale to moc neřešili. Musel jsem si sehnat dobrozdání od fyzioterapeuta, dokonce od psychologa," dodává.
Bernat se i přes řadu těžkostí statečně pere s osudem, do budoucna má velké plány. Rád by vystudoval vysokou školu, u hokeje chce zůstat jako trenér, na což si v srpnu bude dělat licenci.
Co mu rok od tragické nehody ukázal? "Že život není vždycky férovej. Na druhou stranu jsem zjistil, že se dá žít i bez nohy. Hlavní a podstatné je se nevzdat. Prokázat vůli. Je to těžké, ale jde to."
