S rodným Vsetínem si moc přál postoupit do první WSM ligy. Obránce Radim Tesařík (41 let) šel přes bolest, riskoval vážnější problémy s pochroumanou kyčlí. Finálovou sérii s favorizovaným Frýdkem-Místkem nakonec rozhodl až pátý zápas. Vsetín jej na ledě soupeře prohrál 1:2. A prvoligový sen pro tento rok končí, do kvalifikace o jedno místo ve WSM lize jde Frýdek-Místek. Spolu s ním Jablonec a Tábor.
„Kdybychom postoupili, končím na sto procent, první ligu a cestování už bych nedal,“ přemítal po duelu Tesařík, držitel pěti extraligových titulů (3x se Vsetínem, 2x se Zlínem) a stejného počtu stříbrných medailí (3x Zlín, 1x Vsetín, 1x Vítkovice). „Takhle nevím, uvidíme. Chtěl bych první ligu pro Vsetín vyválčit, zaslouží si ji. Hlavně kvůli fanouškům.“
Jak byste hodnotil rozhodující duel ve Frýdku-Místku?
„Teď už to bylo hodně těžké, byla chyba, že jsme nevyhráli doma. Tam jsme to ztratili hned v prvních pěti minutách... Kdybych to ale bral celkově, že prohrajeme 2:3 s profesionály, to nikdo nečekal. Hráči i sponzoři říkali, že je škoda, že tam je letos zrovna Frýdek. Je vidět, že trénují dopoledne, měli víc fyzických sil. My už takovou sílu neměli, to bylo znát.“
Nemrzí vás, že pro skupinu Východ není v kvalifikaci o první ligu víc míst? Postup by jistě zasloužily oba kluby, ne?
„Bavili jsme se o tom. Je to na nic. Západ není tak kvalitní, ale je to tak udělané a nic s tím neuděláme. Třinec…teda Třinec. Farma Třince, Frýdek-Místek, byli jasní favorité. My jsme je v soutěži ani jednou neporazili a kolikrát za celý rok prohráli? Dvakrát? Byli jasnými favority. My do toho šli s tím, že můžeme jen překvapit. Že jejich sílu můžeme nahradit bojovností. To se nám dařilo, ale ke konci nám docházely síly. Perfektní série, Frýdku hodně lepilo, měli strach o výsledek, byl na ně tlak. Nemáme se na co stydět.“
Vy sám do toho ještě příští rok šlápnete?
„Teď jsem hrál, že jsem chtěl pomoct týmu. Měl jsem natržený úpon, tři týdny jsem vůbec nic nedělal, už jsem myslel, že mám po sezoně. Chtěl jsem pomoct, ale už jsem jenom šlapal vodu. Nebylo to ono, su z toho zklamaný. Jsem rád, že jsem naskočil, ale rval jsem to, doktor mě musel tejpovat. V půlce zápasu jsem si říkal, jestli mi to stojí za to. Chytla mě i záda… Kdybychom postoupili, končím na sto procent, první ligu a cestování už bych nedal. Po dnešku se mi do toho nechce. Dohodl jsem se s vedením, že jim budu pomáhat. Musíme si na to sednout.“
Jaké tedy bude vaše rozhodnutí?
„Doktor už mě připravoval, ať si kyčel hlídám. Že už je to skoro třetí stupeň artrózy kyčle, takže i kvůli tomu musím popřemýšlet. Vsetín mám rád, chtěl bych mu pomoct získat první ligu. Buď pomůžu ve vedení jako nějaký funkcionář, nebo trenér… Tenhle sen tam je, jsem ryzí Vsetíňák, pamatuju ještě postupy z krajského přeboru. Když mi někdo řekne sestavu, jak před lety hráli v krajském přeboru, tak si ji pořád pamatuju. Chtěl bych první ligu pro Vsetín vyválčit, zaslouží si ji. Hlavně kvůli fanouškům. Na první ligu by tam chodily tři, čtyři tisíce furt. Už jen kvůli tomu bych to chtěl.“
