Vrátil se na Moravu na prázdniny a prakticky nikdo o něm neví. „Užívám si život pod radarem,“ usmívá se Petr Sýkora, jenž s rodinou zakotvil v New Jersey, právě tam cepuje mladé hokejisty. To aby se nenudil? Kdepak. Sýkora je hokejem posedlý, vlastní nejvyšší trenérskou licenci US Hockey, maximálně se věnuje i tvarování syna Nicholase. Ten se potatil, hokej snídá, obědvá, večeří. Akorát že fandí Rangers… V rozhovoru pro iSport Premium porovnává způsob fungování hokeje v USA a v Česku. Nejednou si povzdechl. „Jsem smutný, když vidím, jak to tu kolikrát vypadá. Strašně moc dělá mentalita, tady je zkrátka jiný vzduch,“ říká mistr světa z Vídně 2005.
Petr Sýkora býval skvělý útočník a zakončovatel, vlastnil čich na dobré adresy. Z patnácti sezon NHL jen čtyřikrát nehrál play off, celkově jen dvakrát za kariéru. Českým rekordem je jeho šest finálových účastí v boji o Svatý grál. Teď už ovšem žije jinou misí.
Jednoduchá otázka, jak se má Petr Sýkora?
„Krásně. Skoro deset měsíců z roku trávíme v Americe a jak po pracovní, tak po soukromé stránce si to nemůžu vynachválit. Před dvěma roky jsme se z Floridy přestěhovali do New Jersey, hlavně kvůli našemu Nickymu a jeho hokeji. V Jersey je to pro mladé kluky nejlepší destinace. Žijeme ve stejném městečku, kde jsem pobýval během mých let u Devils. Autem patnáct minut z New Yorku, jen přes řeku. Všechny americké top týmy máme do dvou, tří hodin autem z domu. Nemusíme nikam lítat za zápasy, což je paráda. A ví to i
Marek Židlický
, který je s rodinou na stejném místě jako my a oba pracujeme pro stejný klub. Jsme tam hlavně kvůli našim dětem.“
Cítíte nostalgii v Jersey?
„Ani ne. Klíčové je, že v Jersey máme spoustu známých, přátel a víme přesně, kde co je. Bereme to všichni jako návrat domů, protože i moje žena tam jistý čas žila. Ale netvrdím, že tu zůstaneme do konce života. Až Nickyho vypustíme z baráku a vyrazí do světa, nejspíš se s naší malou vydáme někam do tepla.“
Kdy vám sepnulo, že zůstanete ve Státech a nepodniknete comeback do Česka?
„Došlo nám, že kořeny máme v Americe, obě děti mají kamarády tam, školu, školku. Jim i nám sedí tamní životní styl. Vidím na Nickym po příletu na léto, jak se mu hůř zapadává mezi zdejší vrstevníky. Mentalita je tu úplně jiná. Já sám nejsem nadšený, kudy se naše země vydává. Přiznám se, že se tady trochu straním. Jakmile přiletíme, zavřu se na baráku, mám kolem sebe okruh dvou, tří lidí, s nimiž se stýkám, jinak trávíme čas s babičkami, dědečky. Nebo si vyjedeme do Itálie.“
Snažíte se tu žít v bublině a nenechat se rozhodit?
„Ano. Jsem tu ve své bublině, nemám potřebu se někde ukazovat, angažovat, a když to řeknu natvrdo, zasírat si tu čímkoli hlavu. Stačí mi jednou za čtrnáct dnů vyrazit z Brna po D1 do Prahy, to mě na spoustu dnů spolehlivě zničí. Nedávno mi cesta trvala skoro pět hodin. Já to nedávám.“
Tak aspoň do pekárny pro rohlíky sjedete?
„Jasně, základní věci samozřejmě obstarám. A s Nickym dojíždím na tréninky ke kondičnímu trenérovi Filipovi „Kofy“ Koseckému, což je obrovský machr. Děláme spolu i kempy pro děti. Pro pracovité děti, podotýkám. To mě tady nabíjí. Už méně to, jakmile vidím, v jakém stavu tu některé děti, malí hokejisté, jsou.“
Jak to přesně myslíte?
„Budu upřímný, děcka neumí skoro nic. Oni sice dřou, běhají velké dávky, problém je, že běhat neumí. Třeba můj Nicky musel pod Kofym pracovat od úplných základů. První letní přípravu se učil správně chodit a běhat, držet správně postavu. Základní, stěžejní věci, které jsou nutné, protože bez nich v budoucnu nemůžete dělat vůbec nic. Kluka nedřeme, nikde neběhá po kopcích jako řada ostatních, ale učíme ho stěžejním základním věcem. Díky téhle přípravě bude moci za pár let zdvihat těžké váhy, aniž by to jeho tělu ubližovalo. Je mu dvanáct let a je vyškolený do budoucna, jak správně posilovat. To je klíč i k tomu, aby se mu vyhýbala zranění.“
V Kometě neměli pro syna místo, Amerika je spravedlivá
Před pár lety jste pracoval pro Kometu u dětí. Jaká to byla zkušenost?
„Byly to necelé tři roky práce. S kolegy trenéry u týmu jsem si parádně sednul, bavilo nás to. Ale po nějakém čase mi… jak to říci kulantně… bylo mi naznačeno, že tu pro Nickyho není místo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
