Pikantní zprávy z Nagana: kolize se sponzory, strach o Jágra i tisíc piv
Vzpomínky na hokejový úspěch z Nagana znovu ožívají. Češi po 25 letech vytahují zajímavé historky a popisují oslavy, které prožili po návratu se zlatými medailemi. Ale co se všechno v Japonsku doopravdy stalo? Prolistovali jsme už zažloutlými stránkami deníku Sport z doby konání olympijských her a přinášíme pikantní příběhy, na které se pravděpodobně už zapomnělo. Zaujmou třeba problémy s oblečením, strach o Jaromíra Jágra, hudební hity v kabině i potíže s češtinou...
Slavnostní zahájení a kolize se sponzory
sobota 7. 2.
V den slavnostního zahájení Olympijských her v roce 1998, kterých se zúčastnil do té doby rekordní počet 2339 sportovců ze 72 zemí, se hokejisté z české soutěže teprve chystali na dalekou cestu. Funkcionáři v té době již řešili problém s oblečením našich reprezentantů. A důvod? Hokejový svaz v té době měl uzavřenou smlouvu s firmou Nike, zatímco partner olympijského výboru byl Adidas. V olympijské vesnici se tedy museli hráči pohybovat v soupravách se třemi pruhy, zatímco na stadionu zase ve výrobcích konkurence.
K této absurditě se do novin vyjádřil asistent trenéra Slavomír Lener: „Ještě přesně nevíme, jak to budeme řešit, záleží na podmínkách v Naganu… Při odjezdech z vesnice na zápasy a tréninky oblečeme věci od Nike a asi přes to přehodíme kabáty, rozhodně se nebudeme chtít převlékat v autobusu.”
A jaká byla jeho očekávání před turnajem? „Každá medaile pro nás bude úspěchem, při horším scénáři budeme spokojeni, když odehrajeme všechna supertěžká utkání se ctí. Důležitý je pocit z dobře odvedené práce. Hlavně, abychom nevybouchli.” přál si těsně před odletem.
Komplet, volno i soustředění místo oslav
pondělí 9. 2.
V pondělí v noci, čtyři dny před pátečním úvodním zápasem proti Finsku, se v Naganu k národnímu mužstvu připojilo i zbývajících jedenáct hokejistů, kteří do dějiště putovali rovnou po svých zápasech v NHL. A hned odpoledne je čekal první společný trénink s celým týmem.
Finální sestava 23 jmen je mnohými experty řazena mezi nejlepších šest celků, ale objevovaly se i zmínky o černém koni soutěže. A jak sportovci trávili čas mezi tréninky? Kromě sledování televize na pokoji, čtení navezených knih a hraní karet si každý našel něco, aby ukrátil chvíli, než turnaj století vypukne. Nabízela se i možnost oslav, neboť v následujících dnech měli narozeniny hned čtyři hráči, ale k tomu nedošlo.
Jaroslav Špaček dostal dárek ke 24. narozeninám už v podobě nominace, dvaadvacet let bylo Milanu Hejdukovi a o deset více Petru Svobodovi. I největší hvězda ze zámoří s číslem 68 musela později oslavu 26 let na světě odložit, ale z dobrého důvodu.
Zájem o hvězdy NHL a problematika dopingu
středa 11. 2.
Obrovský zájem vzbudil příjezd světových hvězd NHL, kanadští hráči Eric Lindros a Wayne Gretzky se museli prodírat davy fanoušků a odpovídat na otázky všudypřítomných novinářů. Jejich slávu dokázal vtipně okomentovat dlouholetý masér českého týmu, když ukazoval kartičku Gretzkyho, pečlivě schovanou v kapse. „Mám ji na podpis, když bude chtít, mám pro něho mou s podpisem… Je stejně cenná.”
V českém týmu zatím probíhala informační schůzka o podpůrných prostředcích, které v zámořské soutěži regulované nijak nejsou, ale na olympiádě podléhají dopingové kontrole. Reprezentační lékař Zdeněk Ziegelbauer ale čtenáře hned uklidnil. „Hráči byli poučeni už dávno a jsem přesvědčen, že v našem případě nepřichází v úvahu, že by hokejisté něco nedovoleného použili.”
Problémy s češtinou i trénink pod dohledem
čtvrtek 12. 2.
To, že na olympiádu byli vybraní hráči z domácí soutěže i zahraničí, jsme už zmiňovali. Přineslo to ovšem i nečekaný problém. „Pomalu si zvykám komunikovat s obránci v češtině, ale doufám, že to do pátku bude lepší,” vysvětloval Dominik Hašek působící dlouhá léta v Buffalu.
Za největší favority olympiády byly považovány zámořské celky. „Čeští hráči si zase tak velkou hlavu z atmosféry okolo turnaje století nedělají, i když jsou si vědomi významu soutěže.” Kanadský výběr situaci rozhodně nepodcenil a jeho zástupci se chodili dívat i na tréninky českého národního týmu. „Bývalý obránce Montrealu Bob Gainey dokonce studoval Hlinkovu tabuli z tribuny dalekohledem.”
Zděšení kvůli Jágrovi a Haškův styl
sobota 14. 2.
Po prvním zápase s Finskem, ve kterém Češi dominovali a připsali si výhru 3:0, vyvolal mírné zděšení u českých fanoušků záběr na Jaromíra Jágra odcházejícího do šaten tři minuty před koncem první třetiny. Mnozí si uvědomili problém pittsburského útočníka s třísly a jen trnuli. Uklidnění jim pak přinesl rozhovor přímo s hráčem. „O nic nešlo, jen jsem si potřeboval přebrousit hranu u brusle.”
V bráně exceloval Dominik Hašek. „Na ledě neudělá jediný zbytečný pohyb. Přesně ví, kam letí kotouč, počítač v hlavě bleskově zhodnotí situaci a Dominik se rozhodne, jak reagovat.” Tak popsal jeho styl redaktor deníku Sport Zdeněk Paul přímo z místa konání.
Diskvalifikace hráče Švédska
středa 18. 2.
Po přesvědčivé výhře nad Kazachstánem a prohře 1:2 s Ruskem čekalo český výběr čtvrtfinále. Podle tabulky měli narazit na silný výběr z USA, ale ve hře zůstávalo i Bělorusko. Celá situace byla až do poslední chvíle nejasná kvůli neznalosti zákonů obránce NY Rangers hrajícího za výběr Tre Kronor Ulfa Samuelssona. Jaká je v tom souvislost?
Tento hráč se rozhodl získat americké občanství a neuvědomil si, že se tím pádem jeho švédský pas stává bezcenným kusem papíru. Na vše se přišlo až po odehrání základní skupiny. Švédsko podle pravidel mělo skončit s nula body čtvrté a hrát s Ruskem, Bělorusko tím pádem s Českem. To se ale nestalo, běloruská a následně i česká stížnost neuspěla.
Zvláštní nezávislá komise v Naganu odmítla protesty a potvrdila rozhodnutí IIHF. Ta sice potvrdila start Samuelssona jako neoprávněný, ale namísto kontumace dosavadních výsledků Švédska pouze diskvalifikovala hokejistu z turnaje.
A česká reakce? „Nám by v takovém případě všechny body sebrali,” okomentoval situaci kapitán Vladimír Růžička. „Těžko něco říkat, zkusili jsme to, protože snad ještě existují nějaká pravidla a řády,” dodal asistent trenéra Slavomír Lener.
Euforie po USA a největší obavy hvězd
čtvrtek 19. 2.
Český lev rozsápal hvězdy a pruhy.
Amerika zažila Noční děs.
Dominátor vyčaroval postup.
Tohle je jen výčet z titulků u článků, které plnily deník Sport po senzačním vyřazení týmu ze Spojených států amerických po výsledku 4:1.
Hodně emotivně zápas zhodnotil Martin Ručinský: „Hodně lidí nám nevěřilo, každý chtěl postup Američanů. Teď ať si sednou do letadla a jedou domů!”
Co však nejvíc řešily hlavní osobnosti zmíněného duelu? „Kluk jde za dvě hodiny do školy a doufám, že se na něj kamarádi v Buffalu nebudou moc zlobit,” vyjadřoval obavy o vstávání svého syna legendární brankář Hašek.
V případě prohry by si naši hokejisté museli balit kufry, to však zcela vyloučil Jaromír Jágr: „Prostě by to nebylo možné, mám na pokoji takový bordel, že nemůžu v té hromadě najít ani postel. Budu muset sehnat nějakou kartu, zavolat uklízečku… Jinak bych nemohl odjet. Pokud ale vyhrajeme turnaj, tak tam všechno nechám a pojedu jen tak!”
Co hráči poslouchali v kabině za hudbu?
pátek 20. 2.
Došlo ke změně. „Už jsme měli dost muziky, která tam běžela, pořád nějaké AC/DC, až někdo houknul: Dejte tam něco českého. Kabáti se neprosadili, tak jsme zkusili Michala Davida a ono se to chytlo. Někdo to chtěl v první chvíli hodit do koše, ale David vydržel a hraje pořád. Mně je to trochu jedno, já zase muziku tolik neposlouchám ani doma, ale v kabině to atmosféru udělá,” prozradil Jiří Šlégr před semifinále s Kanadou.
Nominace na nájezdy a držení se za ramena
sobota 21. 2.
Po výhře v semifinále nad Kanadou po samostatných nájezdech prozradil trenér Ivan Hlinka, jak vznikala nominace pěti vybraných hráčů, kteří měli zápas rozhodnout. „Byl to velký nápor na psychiku hráčů. Jágr, Reichel a Růžička byli jasní. Ručinský mi řekl, že si věří, Pateru jsme nominovali, protože má chytrou hokejovou hlavu. Jen Jágr se dohadoval s Růžičkou, kdo pojede poslední, nakonec ustoupil kapitánovi.”
Jágr cestou do haly před zápasem řekl, že vyhrají na penalty. A když k rozuzlení přišlo, všichni jako jeden muž se chytli okolo ramen. „Já ani nevím, kdo s tím přišel, najednou jsme se drželi, chtěli se co nejvíce semknout,” přiznal Robert Reichel.
O tom, jak pevné spojení bylo mezi hráči, se přesvědčil i Dominik Hašek v bráně, když se jeho spoluhráčům dlouho nepodařilo rychle rozmotat. „Když jsem vytlačil Shanahana a bylo rozhodnuto, začal jsem skákat a on pořád nikdo nepřijížděl. Byla to strašně dlouhá doba, než na mě kluci skočili,” usmíval se už po zápase český gólman.
Hlinka a Růžička po finále, Havel nabídl Haškovi úřad
pondělí 23. 2.
V neděli deník Sport nevycházel, a tak až v pondělí si mohli čtenáři přečíst detaily o famózním triumfu českého národního týmu, když ve finále gólem Petra Svobody porazil Rusko 1:0.
A na následné otázky všudypřítomných novinářů padaly leckdy i vtipné odpovědi, například když mezi ně přišel hlavní trenér Ivan Hlinka. „Já na vás nechci dělat chytrýho. Taky jsem si v kabině už dal kapku šampaňskýho a mezi to šoupnul i vodku, ale co víc si trenér může přát. Porazili jsme celý hokejový svět.”
A měl pravdu, favorizovaná Kanada brala nepopulární bramborovou medaili a Američané skončili na pátém až osmém místě. A co řekl na otázku, jak se cítí? „Já se z vás zblázním, pořád se ptáte, jaké mám pocity. Já mám pocity, že ve čtvrtek musím zase být na střídačce, hrajeme proti Slavii.” dodal realisticky po historickém úspěchu.
Zajímavý příběh napsal i Vladimír Růžička, který slavil titul mistra světa v roce 1985 v Praze, reprezentační dres navlékl po dlouhé době a se zlatem na hrudi o třináct let později oznámil konec kariéry v národním týmu. A jak odpověděl na otázku, co by v hokeji chtěl ještě dokázat? „Už nic. Odehraju dva roky ve Slavii a pak si vezmu fajfku, bačkory a budu mít klid.”
Na nadšené skandování fanoušků „Hašek na Hrad” zareagoval i tehdejší prezident Václav Havel. V telefonickém hovoru brankáři nabídl svůj úřad, návrh ale neprošel. Hráč s číslem 39 nabídku odmítl se zdůvodněním, že ten nejlepší muž na Hradě už je a že raději zůstane u hokeje. Po blahopřání začala hlava státu vymýšlet možnosti, jak se po příletu setkat s celým týmem.
Jak na nečekaný triumf reagovali v zahraničí
úterý 24. 2.
Přílet hokejistů do Prahy, následná cesta za prezidentem, od kterého dostali všichni pamětní medaile, a konečná oslava na Staroměstském náměstí za přítomnosti desítek tisíc fanoušků - to byl program pondělního večera. Dnes již legendární záběry plné českých vlajek a po náročné cestě unavených, ale šťastných medailistů, každý z nás pravděpodobně viděl. Pojďme se tedy podívat, jak se k nečekanému prvenství vracel americký tisk, který znovu od listopadu 1989 věnoval malé zemi uprostřed Evropy tolik pozornosti.
Ve všech textech se daly najít zmínky o odvetě za srpnovou okupaci. New York Times sarkasticky dodal: „Skutečnost, že Jágr nosí dres s číslem 68, samozřejmě nemá s Pražským jarem co dělat.” A jak šampionát zhodnotil LA Times? „V turnaji, který měl být oslavou NHL, se americký tým ukázal jako banda hňupů a zářící kanadské reflektory vypnul Dominik Hašek…Hlinka ze svého týmu udělal disciplinovaný, kompaktní celek a česká obrana, přestože bez prvořadých hvězd, hrála skvěle.”
Norské noviny nejvíce vyzdvihovaly citát Jaromíra Jágra, který shrnul přístup českých hokejistů. „Je mnohem důležitější hrát za národ než za peníze.”
Oslavy sledovalo víc žen než mužů
středa 25. 2.
Hokejová horečka korunovaná olympijským zlatem se promítla i do sledovanosti televizní obrazovky. Obrovský nárůst zaznamenala Česká televize, která všechna utkání vysílala v živém přenosu. Počet sledujících se zvyšoval postupně, jak český tým procházel turnajem dál a dál. Nedělní finále s Ruskem od 5:45 (konkrétně jeho poslední třetinu) si nenechalo ujít 51,7 % tehdejší populace - tedy 5 133 000 diváků. Ještě většího zájmu se však dočkalo slavnostní přijetí reprezentace na Staroměstském náměstí v pondělí večer a zajímavostí je, že jej sledovalo o 327 000 víc žen než mužů. I přes pozdní hodinu ho sledovalo téměř 30 % dětí ve věku od čtyř do čtrnácti let. Veřejnoprávní televize tak v tomto případě dala na frak soukromým společnostem, které v tomto období zažívaly nebývalý boom.
Neobvyklá odměna od sponzora extraligy
pátek 27. 2.
Hned po návratu z Japonska se všichni vrátili do obvyklého režimu. Za skvělou reprezentaci se rozhodl hlavní sponzor domácí hokejové extraligy odměnit hokejisty a trenéry. Pokud byste si zkoušeli tipnout, o jakou částku se jednalo, tak vás musíme vyvést z omylu. Staropramen osmi hráčům a třem koučům věnoval před zahájením 45. kola šek na tisíc piv. Deník informoval, že Ivan Hlinka z Litvínova a kapitán reprezentace Vladimír Růžička ho už obdrželi při dřívějším zápasu v Edenu. Jeho kolegové Slavomír Lener s Vladimírem Růžičkou se dočkali v pátek, stejně jako vsetínské trio Josef Beránek, Roman Čechmánek a Jiří Dopita. O neobvyklou odměnu nebyli ochuzeni ani sparťané Milan Hnilička s Františkem Kučerou či David Moravec z Vítkovic.
Zda a jakým způsobem poukaz využili, se však na stránkách nedočteme…
