Plzeň? Není to definitivní

„Buď bude velká tiskovka, anebo žádná,“ dává útočník najevo, že má v rukávu další možnosti.

K definitivní dohodě s Plzní Straka není daleko, přesto si nechává prostor pro další vyjednávání. Pár českých klubů už objel, teď si počká, jaké nabídky se mu přihrnou ze zahraničí. Ode dneška je 35letý centr volným hráčem a buďte si jisti, že pár zajímavých návrhů se mu sejde.

Ve čtvrtek stávající plzeňský šéf Král prohlásil, že od 1. července nastupujete do vedení klubu. Takže se ptám, jak se vede novému sportovnímu řediteli Plzně? Nebo to není otázka na místě?
„Ta otázka není na místě. Momentálně jsem pořád jen hráč, i když bez smlouvy.“ (usmívá se)

A jak vidíte svoji budoucnost v plzeňském klubu?
„Domluvili jsme se na pár věcech, ale pořád to není definitivní. O něčem jsme se bavili, řešíme to dál, ale hotové to není. Uvidíte, včas se všechno dozvíte. A vůbec všichni. Rozhodnout se chci v nejbližší době.“

Co vás nejvíc láká na hraní a úřadování v Plzni? Sen vytáhnout klub na delší čas do vyšší pater?
„To je přesně ono. Už dlouho jsem si plánoval, jak se jednou do Plzně vrátím. Jsem Plzeňák, s rodinou tu chci žít, je tu můj domov. Nikdy mi nebylo jedno, jak si Plzeň vede. Když jí to šlo, měl jsem ohromnou radost a když ne, dost mě to štvalo a mrzelo. Plzeň mi nikdy nebyla lhostejná. Myslím si, že bych našemu klubu uměl pomoct.“

Čím nejvíc? Hrou, nebo styky a bohatými kontakty, z nichž byste vytěžil dobro pro klub?
„Tak teď určitě nejvíc na ledě. No a v blízkém budoucnu i další prací v klubu. S hokejem jsem něco zažil, něčím jsem prošel. I na světové úrovni. Z toho by Plzeň mohla čerpat. A výhled té práce je pro mě určitě hodně zajímavý.“

Už se vidíte, jak se po tréninku vysprchujete, navléknete kalhoty, košili, sako a vyrazíte do kanceláře?
„Až takhle si to nepředstavuju. Zatím určitě ne. Do funkcionařiny se chci protlouct časem. Zatím chci hlavně hrát a vůbec se nestarat o další záležitosti. Jenom bych si to během sezony osahal, podíval se, jak to chodí. Nikdy jsem to nedělal a žádný učený z nebe nespadl, že jo?“

Zavoláte Robertu Reichlovi, který…
(skočí do řeči) „Už jsem s ním mluvil! Už jsme o tom pokecali. Alby mi hodně pomohl. Je vidět, že se v té branži hodně vyzná. Zachoval se parádně, můžu mu kdykoliv zavolat, pokud budu něco potřebovat. Ale pár bodů mu za to slíbit nemůžu.“ (usmívá se)

Co vám radí věrný souputník Jaroslav Špaček?
„Zrovna před chvílí jsme seděli na kafi. Vyptával se, jak jsem to vymyslel, ale ani on nedostal konkrétní odpověď. Taky jsem mu řekl, že se teprve uvidí.“

Získáte ho jednou do Plzně? Co po příští sezoně, kdy mu končí kontrakt?
„Špágr bude minimálně ještě čtyři roky venku. A pak se uvidí.“

Je tu ale jedno velké ALE. Dosud jste se definitivně nerozhodl. Ruské servery píší o zájmu Petrohradu či Omsku. Co těm nabídkám říkáte? Může se stát, že do Ruska odejdete?
„Zatím na ty návrhy nereaguju, ale tím netvrdím, že je rovnou odmítám. Něco si vyslechnu, podívám se na to, co by kde mohlo být. Vím, že pár nabídek tam pro mě je. Ale nic jsem nepodepsal.“

Co by se muselo stát, abyste nechal Plzeň na čekané a vyrazil zpátky do světa? Nabídka hrát po boku Jaromíra Jágra?
„Určitě by to hrálo velkou roli. Kdyby se něco takového naskytlo, budu o tom přemýšlet. Ale v tomhle duchu se zatím nic konkrétního neobjevilo. Zvažovat však budu víc věcí. Jaké složení má kádr, abych tam nešel hrát devátého, desátého útočníka. To už bych nikam neodcházel a zůstal doma.“

A co Rangers? Vrátil byste se tam jen v tom případě, že se s nimi dohodne Jágr?
„Stát se může cokoliv. Počkám si na nabídky a uvidím. Může přijít zajímavá věc, ale to jsou kdyby. Nad Rangers zrovna teď moc nepřemýšlím. Nedali mi žádnou nabídku, tak není nad čím uvažovat.“

Faktem je, že v článcích newoyrských reportérů o nových kontraktech v týmu se vaše jméno neobjevuje…
„Píše se o jiných, větších hvězdách než jsem já. A to je správný, to beru. Já bych svoji budoucnost v Rangers s Džegrem nespojoval. Buď na to mám já sám, nebo ne. Je to jednoduchý.“

A šel byste v NHL sám jinam, tedy bez Jágra?
„Určitě.“

A proč vlastně uvažujete o Plzni už letos? V NHL byste v pohodě zvládl ještě aspoň dvě sezony, po Evropě ještě víc…
„Mám na to věk. Za těch patnáct let v Americe už toho mám dost. A já už nemládnu… V Čechách chci žít, postavili jsme tu, naší malé je už pět let. To je taky jeden z důvodů. Líbí se jí doma, má tu kamarádky, babičky. A tak, když se naskytla šance dělat v Plzni, proč o tom minimálně nepřemýšlet?“

Ale víte, jaké návraty z ciziny bývají. Ani při výluce NHL před třemi lety to v Plzni nebylo zrovna růžové. Vracet se z nablýskané NHL domů zkrátka není sranda…
„Já vím. Speciálně v Plzni o tom víme svoje. A i jinde to bylo složitý, ne všude to dopadlo úspěchem. Člověk do toho musí dát maximum, jinak se šeredně spálí. Já se na českou ligu dívám s velkým respektem. Zažil jsem ji a vím, jak kvalitní jsou tady hokejisti. Proto jsem už na sobě začal dělat. Musím být připravenej, kdybych do toho v Plzni opravdu šel. Jednadvacátého července se jde na led, takže musím být v kondici. Bez fyzičky to nejde, na talent nic neuhrajete.“

Máte z toho všeho čistou hlavu, nebo si kolikrát říkáte, že už je toho dost?
„Trochu jsem byl … (hledá správné slovo) Ne snad zmatenej, ale hlavu jsem z toho trochu měl. Nechci totiž udělat chybu, snažím se být pečlivej. Si to představte. Bavím se s Plzní, do toho mě kontaktují různé kluby. A já nechci být neslušnej, tak si chci každýho vyslechnout. Mám ke všem respekt. A pak to mám o to víc těžší.“ (usmívá se)

To se po republice dost nacestujete, ne?
„Někde jsem se byl podívat. Byl jsem kolikrát mile překvapenej. Občas to bylo hodně solidní…“

Necháváte si do svého rozhodování mluvit, nebo spoléháte jen na svůj instinkt?
„Konečnou volbu nechám na sobě. Poslechnu si rodinu a udělám to, co je pro mě a nejbližší nejlepší. Zda to bude rozhodnutí dobrý, nebo špatný, to stejně ukáže až budoucnost.“

Je pro vás těžké opustit svět NHL a vše, co k němu patří?
„To vůbec ne. Jak tam jednou skončím, bude to definitivní a bez nějakých slz. Nevěřím, že bych s tím měl mít problémy. Sice to říkám teď, může se ještě něco změnit, takže bych mohl být smutnej a naštvanej. Ale když se mě ptáte právě v tuhle chvíli, tak si myslím, že to vezmu v pohodě.“