Usadil se do hlediště a koukal na marný boj Slavie, v níž v minulé sezoně zářil. V Rusku už to tak slavné nebylo. „Neměl jsem takový prostor, od toho se všechno odvíjelo,“ vyprávěl útočník Jaroslav Bednář v rozhovoru pro Sport.
Z Ruska se vrátil včera ráno, večer už vyrazil na druhý zápas předkola, v němž pražský tým prohrál s Litvínovem. „Na tribuně je to vždycky těžké jenom sledovat,“ přiznal kanonýr, který v Nižném Novgorodu skončil. A zatím neví, co s ním bude dál.
Neříkal jste, že byste raději pomohl týmu na ledě?
„Určitě ano. Musím říct, že mě svrběly nohy i ruce... Fakt to není příjemný pocit jenom sedět a koukat. Nejradši bych vtrhnul na led.“
Slávistickou minulost nezapřete.
„To nejde jen tak zapomenout. Prožil jsem v klubu celé mládí, potom krásné čtyři sezony, titul. A vždycky se mi budou ve vzpomínkách tyhle okamžiky vracet.“
„Teprve v úterý ráno jsem se z Ruska vrátil, takže jsem ještě na takové věci vůbec neměl čas myslet.“
Ani jste se o tom nebavil s koučem Vladimírem Růžičkou?
„Ne, nebyl čas.“
Už máte představu, kde byste chtěl působit?
„Tohle jsem zatím neřešil, je to čerstvé, uvidíme, jaké se sejdou nabídky. Ale určitě budu zvažovat i to, aby to bylo vhodné prostředí pro mou těhotnou přítelkyni (Lucii Hadašovou). V polovině září čekáme narození miminka, takže to je pro nás to hlavní.“
Takže i podle toho budete zvažovat případné angažmá?
„Určitě ano. Chci, abychom měli potřebný komfort.“
Připadá tedy Rusko v úvahu?
„Uvidíme, jaké budou nabídky. Všechno zvážím. Ale muselo by to být nějaké hezké místo právě kvůli rodině. Ale pokud přijde zajímavá nabídka z dobrého mužstva, Rusku bych se nebránil.“
Jste přepadlý, že s vámi už Novgorod nepočítá?
„Vůbec ne. Sezona mi utekla hrozně rychle, mně skončila smlouva, vyměnilo se vedení. Takže už nebyl zájem, to je v hokeji normální. Nejsem z toho přepadlý.“
Jak jste sám se sebou spokojený? Podle bodů (34 v 53 zápasech) to nevypadalo na tak excelentní sezonu, jakou jste prožil předtím ve Slavii.
„Kdybych hrál více přesilovek, tak těch bodů bych měl minimálně o deset víc. To říkám úplně upřímně. V klubu mluvili, že tam není tahoun a hvězda. Ale přitom jsme jim říkali, aby z někoho tu hvězdu udělali. Aby někomu dali prostor. Jenže to ne... Tam to neexistovalo. Hrálo se to jako u řezníka – první útok, druhý, třetí, čtvrtý. A znovu, znovu. Přesilovky hrály pravidelně tři lajny, když se přitom podíváte do jiných týmů, tak tam lídři dostávají větší prostor. Přesně jako jsem měl já naposledy ve Slavii. Ruská liga je tak kvalitní, že zápasy většinou rozhodují právě přesilovky. A v nich jsem ten prostor neměl.“
Bývalá opora Slavie. • Foto Pavel Mazáč
Jak jste vyrovnával s tím, že jste nebyl takovou hvězdou? Ani se o vás tolik nepsalo...
„Nechybělo mi to, vůbec ne. Byl jsem v klidu... Ono to souvisí s tím prostorem na ledě – když ho člověk má, nějaké body nabere, pak se o něm i více píše. Já jsem sice hrál v průměru v zápase osmnáct minut, ale z toho deset v oslabení! Naše mužstvo bylo hrozně vylučované, takže mě trenér pořád dával na led právě při těchto situacích. A v početních výhodách už tolik ne. Takže v tom to bylo pro mě jiné, Růža (kouč Růžička) mě ve Slavii nechával hrát každou přesilovku. Ale v našem klubu to fungovalo jinak, neexistovalo, aby měl někdo výsadní postavení.“
Nevzalo vám to chuť do hokeje?
„Ne. Já jsem věděl, že s tím nic neudělám. Na ledě jsem makal maximálně, ale snažil jsem si to tam i s přítelkyní celkově užít, nemyslet jenom na hokej.“
Partnerce se v Novgorodu zalíbilo?
„Jasně, když jsme odlítali zpátky do Čech, byla naopak smutná. (usměje se) Protože město se jí opravdu líbilo.“
Jaroslav Bednář • Foto Pavel Mazáč SPORT
Co teď budete vlastně dělat?
„To ještě nevím, ve středu si ale chci jít pořádně zacvičit. Protože mám problém se zády, chci se dát dohromady. A pomalinku se budu připravovat na další sezonu.“
Ptám se kvůli vaší případné účasti na mistrovství světa...
„Aha, tak abych se přiznal, tak tohle mě vůbec nenapadlo. Fakt ne.“
Přeci jenom jste pořád hráč, který by měl velkou šanci na šampionátu hrát.
„Tohle je otázka pro Vláďu Růžičku. Reprezentovat vždycky pro mě byla čest, ale teď na to opravdu nemyslím.“
Turnaj začíná až sedmého května. Bylo by vůbec reálné, abyste se do té doby udržoval v takové kondici, abyste byl stoprocentně nachystaný?
„S tím bych problém neměl, trénovat mě nikdy nevadilo, nic jsem nešidil. Ale musel bych samozřejmě někde chodit na led.“
Stihl jste po zápase pogratulovat Romanovi Červenkovi, někdejšímu parťákovi ze Slavie, za vítězství v produktivitě v základní části?
„Nebyla příležitost, hned po zápase zmizel na autogramiádu. Ale určitě budeme mít v Praze ještě spoustu času, abychom pokecali a všechno probrali.“
Neříkal jste si, že bude těch bodů mít trochu víc než 73? V jednu chvíli létala i devadesátibodová hranice.
„Ale tohle už bylo trochu přehnané... Přeci jenom každý si projde krizí, přijde únava, navíc i soupeři se na něj začali zaměřovat. Takže už těch 73 bodů je parádní počin. A Červus celkově zažívá výjimečnou sezonu.“
| Zápasy 53 Body 34 (14+20) Produktivita týmu 2. místo (za Pavlem Brendlem) Plus/minus -10 bodů Trestné minuty 40 Průměrný čas na ledě 17:43 |
