Před pár dny z něj slávistický boss Růžička udělal nezaměstnaného. Nyní Jiří Čumpelík věří, že má pořád šanci zůstat v Edenu a dál pečovat o slávistické naděje. Nejdiskutovanější hokejový trenér v zemi sází i na veřejné mínění, které se lehce obrací na jeho stranu. Ve středečním díle nováckého pořadu Zlatí hoši byl vykreslen mnohem pozitivněji než v pilotní části dokumentu.
Případ Čumpelík se začal odvíjet minulou středu. V seriálu o výchově capartů trenér tvrdým způsobem častoval své svěřence za chyby. To spustilo bouři. Ze strany Slavie i z velínu svazu. Éterem létaly expresivní výrazy: Humus! Hnusota! „Nedivím se reakcím Vládi Růžičky po prvním díle,“ uznává Čumpelík v rozhovoru pro Sport.
Vladimír Růžička vám měl oznámit, že na Slavii končíte. Považujete to za definitivní?
„Stále věřím v dohodu. Znám se s Vláďou Růžičkou už hodně dlouho a vždy jsem jeho rozhodnutí respektoval. Rozumím a nedivím se jeho reakcím po prvním díle. Je mi však líto, že rozhodnutí mělo tak rychlý spád a nepočkalo se na odvysílání všech dílů. Mým cílem určitě nebylo poškodit Slavii. Střih ani finální podobu pořadu jsem nijak ovlivnit nemohl. Nyní cítím obrovskou podporu lidí, co znají mou práci a přístup k dětem.“
Myslíte, že vám Slavia vypoví smlouvu jakožto majiteli obchodů, které v Edenu máte?
„Toho se bojím asi nejvíce. Dodnes všechny moje sportovní aktivity byly vzájemně propojeny a je za nimi několikaletá usilovná práce. To by byl opravdu kotrmelec.“
Prý se strachujete, že Růžička na svazu zařídí, abyste neměl trenérskou licenci...
„Po prvních reakcích jsem měl velký strach. A obavy, že se už nebudu moci nikdy postavit na střídačku jako hlavní trenér ani v jiných oddílech. V tom smyslu se k mé osobě vyjadřovali i někteří hokejoví odborníci, bohužel hodně kriticky. Vyrovnanější pohled jsem snad četl jen od pana Holíka. Obavy, že ztratím smysl svého sportovního života, tady určitě byly.“
Druhý díl seriálu vás vykreslil v úplně jiném světle, než první. Může vám to pomoci v tom, abyste na Slavii pokračoval?
„Ohlasy byly hodně pozitivní. Myslím, že lidi už chápou záměr režie k obsahu prvního dílu, který měl být spíše prvotním šokem, upoutávkou do děje se záměrem dostat víc diváků k obrazovkám. Dnes se osobně cítím mnohem lépe. Za to vděčím všem svým fandům z řad rodičů, bývalých svěřenců a dětí. Jejich reakce zahlcují nejrůznější diskuse, chaty, nebo mi chodí formou SMS a emailů. Díky jim všem.“
O co opřete svoji obhajobu na představenstvu Slavie?
„Určitě jsem připraven i sklonit hlavu k celkovému pohledu na první díl, který byl hodně „ostrý“ a Slavii nepomohl. Obhajovat bych se měl hlavně svou prací a zkušenostmi s mládeží. Z mé strany osoby trenéra nevidím nic, co by vybočovalo nad rámec toho, co je v hokeji běžné ve všech klubech. Jsou i horší případy a nad nimi bych se určitě pozastavoval. Stále však čekám, že by snad někdo mohl ocenit můj zápal pro nábor a práci se slávistickou mládeží.“
Máte výhrady vůči televizi Nova, jak naložila s pořízeným záznamem?
„Já jsem taky dobrý herec a mohl jsem se chovat jako „ježíšek“. Ale to bych vypadal jako hodnej strejda od dětí. Zajímavé je, že právě takhle mě za moji práci titulují konkurenční trenéři Slavie.“
Vzal byste zpět svá slova vůči hráči „Jsi neuvěřitelně hloupej atd...“?
„O tom samozřejmě uvažujete. Sám sebe se ptám: „ Proč tak řveš?“ Ale jsem takový a jsem přesvědčen, že je třeba s dětmi, co hrají dva tři roky, mluvit důrazně a intonovat hlasem. Byl to sestřih a já celé utkání nekřičel, ani bych to nevydržel. Kluky jsem znal dostatečně dlouho a věděl jsem, co si k nim mohu dovolit. Asi nejdůraznější jsem byl k hráči jménem Borek. Pozorný divák na konci klipu musel slyšet, jak malý kluk matce sděluje, že byl od trenéra třikrát pochválen a jednou pokárán. A to je ten správný výsledek. Důraz patří do hokeje a ten uvidíte na každém tréninku i v utkání.“
| Ronaldo, Ovečkin. A teď Čumpelík... |
|
Není úplně jednoduché pořídit rozhovory se sportovními celebritami. Přesto existují cesty, které vás ke světovým gigantům dostanou. Například prostřednictvím e-mailu. Tímto způsobem deník Sport v nedávné době pořídil rozhovory např. s Cristianem Ronaldem či Alexandrem Ovečkinem. Přiznávám, nadzvedl mě. Člověk mu chce dát prostor, možná se ho zastat, a on si bude diktovat? říkal jsem si v duchu. Ale co... Svým způsobem ho chápu. Sám nevím, jak bych se vypořádal s tolika hysterickými reakcemi. Zvlášť, když přijdou dva roky po vypuštění ostrých slin. |
