Používáte jedny boty na běhání i na halové aktivity? V mnoha případech to nemusí být žádný velký problém. Jestli to však myslíte s oběma sporty vážně, raději se poohlédněte po specializovaných modelech. Jaké jsou zásadní rozdíly mezi oběma typy obutí?
Sportovní boty. Na první pohled vypadají všechny stejně. Zásadní rozdíly jsou jen v designu a barevném provedení. Opak je ale pravdou. Boty určené na cvičení a indoorové aktivity se od těch běžeckých zásadně liší.
Tím, že budete používat jedny boty na všechno vystavujete své nohy zbytečně velké zátěži. Počítat byste měli i s velmi nízkou životností takto využívané boty.
Boty na běhání
Běžecké boty mají dva hlavní úkoly. Tím prvním je zajištění efektivní ochrany před tvrdými dopady a druhým pak pohodlné usazení chodidla bez rizika vzniku puchýřů, a to i při dlouhém běhu.
Na první pohled se to může zdát jako samozřejmost, ale nárazy při běhu po tvrdém povrchu jsou velmi intenzivní. Chodidlo se s každým krokem citelně mění a svršek musí být schopný tyto změny reflektovat. Z toho důvodu se používají extrémně měkké tlumící pěny pod chodidlem a měkké tkané, nebo pletené materiály na svršku.
Výztuh naleznete u běžecké boty minimum a starají se pouze o základní ukotvení chodidla uvnitř boty. Vzhledem k tomu, že při běhu se pohybujete plynule dopředu a výrazné změny směru jsou spíše výjimečné, není důvod chodidlo kotvit výraznými výztuhami. Výjimku tvoří boty do technicky náročného terénu. Avšak ani v této kategorii nenajdete výztuhy srovnatelné s botami na sálové aktivity, kde jsou prudké změny směru základním pohybem.
Díky výše popsaným vlastnostem je běžecká bota úžasně pohodlná, lehká a vzdušná. Jakmile se do ní však potřebujete pořádně opřít, odrazit se do boku, nebo očekáváte stabilní podporu při zvedání závaží, tak narazíte. Pocit nestability a nejistého postavení bude velmi intenzivní. Vlivem takovéto zátěže hodně trpí i použité materiály. Výjimkou tak není prasknutí svršku, nebo odtrhnutí gumové podešve.
Boty na halové sporty a fitness
Boty do tělocvičny a do posilovny mají úkol zcela odlišný. V takové botě se nepočítá s tím, že byste v ní hodinu běželi po tvrdém povrchu. Místo toho vás musí podržet při odrazech, dopadech, změnách směru, zvedání těžkých závaží a dalších pohybech, se kterými se při běhu prakticky nesetkáte.
Vlivem těchto požadavků jsou sálové boty mnohem pevnější a tužší. To sice razantně sníží komfort uvnitř boty, ale odměnou vám bude maximální pevnost a spolehlivost i při velmi vysoké zátěži.
Tlumicí pěna je řádově tužší a pod chodidlem se vůbec neboří bez ohledu na zatížení. Svršek je z pevnějších a méně pružných vláken. Chybět nesmí zpevnění v oblasti paty a nártu, které drží chodidlo na místě i při prudké změně směru, nebo dřepování s činkou.
Běžet v sálové botě ale není žádný med. Podrážka je tuhá a při běhu se chová nepřirozeně. Svršek začne velmi brzy dřít a při delším běhu bude velmi nepohodlný. Míra tlumení je minimální a obzvlášť při dopadu přes patu budou vaše kolena a holeně absorbovat většinu nárazů.
Díky všem těmto rozdílům je vždy lepší mít boty určené na běh a druhý pár na cvičení. Vyhnete se tak velkému množství potenciálních nepříjemností, zvýšíte životnost používaných bot a při žádné disciplíně už vás nebude omezovat použité vybavení.
V dnešní době už existuje několik velmi povedených modelů, kterým se daří kombinovat funkční vlastnosti pro běh i cvičení. Počítejte ale s tím, že tyto boty pořád zůstávají kompromisem, který nikdy nebude dokonalý při jedné, nebo druhé disciplíně. Obzvláště pro začínající sportovce však mohou být takovéto boty řešením.
Jakmile se ale začne vaše výkonnost zvedat, pak bych důrazně doporučil zainvestovat do specializovaného obutí.
