Vyhrávat se (ne)musí. Buffalo vyměnilo Neuvirtha, aby bylo poslední
It’s a winning business. V naší branži jde jenom o vítězství. Hráči, manažeři, vlastně kdokoliv ze světa NHL se touhle formulkou zaklínají, kdykoliv se snaží vystihnout podstatu veškerého počínání v nejatraktivnější soutěži světa. Jo, houby. Není to tak úplně pravda. Ne vždycky. Některé dnešní triumfy se dají obětovat v zájmu těch budoucích, větších. Jen se to neříká tak nahlas.
Mnohem víc se proto hodí přirovnání z úst brankáře Michala Neuvirtha, které pronesl před týdnem, když nám ve Sportu rozebíral svoji možnou budoucnost. Je to bláznivý byznys, řekl. A fakt, že je.
Právě gólman, pro mnohé české fandy stále tak trochu neznámý vinou trvající absence startů za národní tým, se později stal součástí jedné takové bláznivé transakce...
V Buffalu poslední dobou čapal báječně. Jakmile mu vyměnili konkurenta Enrotha a on dostal příležitost pořádně se předvést, byl skvělý, to netřeba dál rozebírat. Kdo NHL sleduje, všiml si, že za obranou nejslabšího celku ligy během série osmi zápasů v řadě pravidelně zneškodnil víc zapeklitých situací, než do kolika je schopné se během jednoho týdne dostat vedení hokejové Slavie.
Proto taky musel Neuvirth během pondělní uzávěrky přestupů odejít.
Že to nedává smysl? Copak se v klubu, většinu sezony se brodícím stokou NHL, dočista zbláznili, když poslali pryč brankáře s potenciálem vytáhnout je v tabulce výš, kterého navíc mohli bez nutnosti dohadování s konkurencí s předstihem podepsat na další roky?
Tak úplně ne. Za Neuvirthovým trejdem do Islanders, o němž se mimochodem sám hráč dozvěděl z televizní obrazovky mezi dvěma sousty sushi, byla právě jeho špičková výkonnost. On byl totiž pro Sabres nečekaně moc dobrý. Tak dobrý, až hrozilo, že šéfům nadělá paseku v plánech na zisk posledního místa tabulky.
No jo, čtete dobře. Manažeři tohle nebudou vytrubovat do světa, protože hlavní je přece snaha vyhrávat vždy a všude a potěšit oddané fanoušky. Jenže boj o prvenství se v základní části NHL neodehrává jen na špičce pořadí. Ve chvíli, kdy nadřízení zjistí, že už to protentokrát na Stanley Cup vážně nebude, lehce přehodnotí priority.
Minimálně v sezonách, jako je tahle, kdy se v nabídce draftu objevuje jednoznačná jednička. Tak výrazný borec, kvůli němuž stojí za to obětovat pár zkažených večerů a nějaké to bučení z tribun. Vlastnit totiž od příštího ročníku nadaného kanadského bouráka Connora McDavida (byť z úst jistého tuzemského vše-experta se dá zachytit i jiné jméno, o něž se údajně všichni perou) nebo ne, to bude brzy znamenat podobný rozdíl, jako mít v sestavě Sidneyho Crosbyho.
A kdo má největší naději na jeho získání? Ten, kdo skončí po základní části třicátý. V následné loterii týmů ze spodku tabulky, určující finální pořadí výběrů v draftu, se tím naděje podle pravidel zvýší na dvacet procent.
Těch pár matematických dílků pravděpodobnosti navíc, s potenciálem změnit budoucnost organizace, to je přece jen lepší investice než snaha porazit – dejme tomu – Ottawu v tuctovém únorovém mači a nechat tak podobně hrozivý Edmonton, aby vás na posledním fleku „předstihl“.
Nakonec je jedno, jestli Sabres poslali Neuvirtha do Islanders, kde se pokorně uvelebil na lavičce a čeká na šanci, nebo kamkoliv jinam. Důležité je, že za něj dostali kus, který šoupnou do branky, a on jim dochytá ročník. Ale zase ne tak senzačně, aby se nedejbože stavěl na hlavu, když se hraje s nadupaným Nashvillem, a ten tak obral o bod. Jako nedávno Neuvirth.
Kdo by ale snad Čechovu současnou situaci chápal jako špatnou, mýlí se. Gólman s myslí aktuálně vyztuženou koňskou dávkou sebevědomí si s reálnou vidinou úspěchu odsedí (ale nikde není psáno, že i neodchytá) cestu napříč play off.
Nebude se při tom muset ošívat v komunikaci s reprezentačními trenéry, to kvůli absenci smlouvy na příští rok v klíčové fázi kariéry, což by zřejmě vedlo k odmítnutí účasti na šampionátu představujícím riziko zranění. A v létě coby volný hráč klidně může znovu podepsat s Buffalem dlouhodobý kontrakt jako jeho nová stálá jednička. Ukázal, že tuhle roli zvládne, mužstvo i prostředí zná. Jen už by mohl mít za spoluhráče i největší talent posledních let.
Během přestupové uzávěrky v NHL se vždycky kluby dělí na ty, které nakupují, aby se posílily pro vyřazovací část, a ty, které rozprodávají sestavu, zaklínajíce se mantrou o budování týmu pro budoucnost. Proto posílají pryč zkušené hokejisty a za ně inkasují volby v draftu nebo nadějné mládence. Proto uvažují jako letos i Sabres, kteří ve skutečnosti možná vyhrají. Jen ne hned. It’s a winning business.
