ODPÍSKÁNO LUKÁŠE TOMKA | Existuje jen jediný klub v Česku, který má v managementu anděla i démona. Takové zdání budí výpovědi řady zkušených fotbalistů, kteří v poslední době opustili pražskou Spartu.
Naposledy na tuto notu zahrál Tomáš Zápotočný, když ve středečním vydání Sportu poněkud zmateně vysvětloval svůj odchod z Letné do Příbrami.
Třiatřicetiletý obránce nejprve naznačil, že za všechno mohly temné síly řízené Jaroslavem Hřebíkem, které v klubu srážejí sebedůvěru starších hráčů a preferují mladé. Vzápětí prohlásil, že naopak podporu andělsky čistého trenéra Vítězslava Lavičky vždycky cítil, jenže ten byl nejspíš pod takovým tlakem, že si nemohl prosadit své. Což mimo jiné znamená – vrátit Zápotočného do základní jedenáctky.
Vzápětí však prohlásil, že mladíci hráli v obraně opravdu dobře a na adresu Lavičky dodal, že „do sestavy si on nikdy kecat nenechal“. A i proto prý jejich vzájemný vztah zůstává i nadále skvělý.
Uff, to je tedy galimatyáš. Vyjádření Zápotočného i jeho zhrzených předchůdců však naznačují, že ve Spartě něco nehraje. A čím dál víc by mě zajímalo, jaká je v tom celém příběhu opravdová role hráči milovaného trenéra…
Fakt je ten, že Sparta před dvěma roky jasně deklarovala, že chce tým zásadně přebudovat a omladit. To, že klub opouštějí starší hráči za zenitem, je tedy logické, normální a vlastně podle plánu.
A Zápotočný i ostatní by to neměli brát v první řadě jako příkoří, nýbrž jako strategické rozhodnutí na nejvyšší úrovni. Proč to tak ale evidentně neberou? Jeden důvod je pochopitelný. Ego hráče vždycky říká: „Je ve mně víc, než si vedení klubu myslí. Nepatřím ještě do starého železa.“ Je tu však ještě jiná věc, která mi už tolik pochopitelná nepřipadá.
Myslím tím to, jak sparťanští veteráni vnímají Lavičkovu roli v současné Spartě. Jako by byl trenér tajným agentem na jejich straně, který vede marný boj s temnými silami v klubu. Jako by z Lavičky cítili, že se základním směřováním klubu tak úplně nesouhlasí. A kdyby to záleželo jen na něm, nejspíš by řadu věcí udělal úplně jinak.
Toto zdání z mého pohledu navíc trenér sám podporuje, byť možná nevědomě. Čím? Třeba tím, jak výrazným stylem se v poslední době snaží dát při každé příležitosti najevo, že vnímá a vítá podporu sparťanského kotle. Tedy té skupiny fanoušků, která se s malou přestávkou vždy vymezovala právě vůči Křetínskému s Hřebíkem.
Na jednu stranu je určitě dobře, když trenér fanoušky bere jako důležitého partnera. Zvlášť když Lavička je opravdu duší i srdcem sparťanem. Na druhou stranu – i to by mělo mít svou míru. A trenérovo poskakování před kotlem po každé výhře i zdravení tribun před zápasem je z mého pohledu už za ní. Připadá mi laciné a až příliš podbízivé.
Je možné, že Lavička se takto chová opravdu spontánně. Bez kalkulu co mu to přinese a jak ho to posílí. Ale ať už je to jakkoliv, Sparta by se měla (pokud chce být silná a úspěšná) zamyslet nad tím, jak se některé věci dají logicky vnímat. A dát jasnými kroky fanouškům najevo, že Zápotočný a další zhrzení sparťané se pletou. Že na Letné není ani démon Hřebík, ani anděl Lavička, ale kompaktní tým.
Samozřejmě jde teď primárně o to, jestli to tak opravdu je.
Témata:
fotbal, hřebík, lavička, blog, tomek, zápotočný, gambrinus liga, Lukáš Tomek, sport, sparta, Fotbal na Heureka.cz
